Ochrana svědka
Rozhodnutí vlády vypracovat návrh zákona o zvláštní ochraně svědka je
záměr nejen správný, ale také efektní.
Z detektivek, akčních filmů a thrillerů ví každý občan, oč běží. V
boji s organizovaným zločinem policie zatkne menší mafiánskou rybu, která
dostane na výběr: Buďto poputuje do vězení, anebo udá ryby velké. Malá ryba
se rozhodne svědčit výměnou za to, že unikne pomstě těch velkých.
Speciální policejní složka zařadí obviněného do programu zvláštní
ochrany. Zločinec získá novou identitu, nové bydliště a počestné zaměstnání
nejlépe ve firmě, ve které se vyplácejí mzdy.
Z filmů ovšem víme, že předmětem zájmu mafií se pak stane právě ono
oddělení, které bude svědky chránit a ukrývat.
Aby mafie předvedla, že se zrada nevyplácí, pokusí se policii
zkorumpovat, získat informaci o identitě zrádce, aby ho mohla pro výstrahu
jiných gangsterů zprovodit ze světa.
Filmy jsou většinou o tom, že si mafie mezi policisty informaci
nějak opatří, a svědek (bývá to kladný hrdina) se akčně musí o holý život
porvat sám.
Paragrafové znění zákona, které ministerstva vnitra a spravedlnosti
předloží do třicátého června, bude určitě srovnatelné se právními normami,
které umožňují zvláštní ochranu svědka či obviněného například v Itálii,
Německu, či Velké Británii.
O tom, zda zákon pomůže v boji proti organizovanému zločinu, ovšem
rozhodne především to, zda čeští mafiáni budou mít k českým policistům,
na rozdíl od spíše skeptické veřejnosti, důvěru. Této důvěry
v profesionalitu a diskrétnost policistů lze docílit dvěma způsoby.
Teoreticky - nesmlouvavým postupem oddělení pro odhalování
úplatných a zrádných policistů, anebo prakticky: Zákazem promítání
zmíněných filmů, na které se bohužel kromě počestných občanů jistě dívají i
gangsteři.