Návrh
Zákon
ze dne
o právu shromažďovacím a o změně zákona č. 94/1990 Sb., o působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení zákona o právu shromažďovacím a zákona o civilní službě, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb. (zákon o právu shromažďovacím)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČAST PRVNÍ
PRÁVO SHROMAŽĎOVACÍ
Úvodní ustanovení
§ 1
Každý má právo pokojně se shromažďovat. K výkonu práva shromažďovacího není třeba povolení orgánu veřejné správy.
§ 2
(1) Za shromáždění podle tohoto zákona se považují shromáždění na veřejných místech včetně průvodů (dále jen "shromáždění"), konaná k využívání práva shromažďovacího a dalších práv a svobod zabezpečených v demokratické společnosti.
(2) Veřejným místem jsou všechna místa přístupná každému bez omezení, která bez ohledu na vlastnictví k nim slouží obecnému užívání.
§ 3
Svolat shromáždění může státní občan České republiky nebo cizinec, který má na území České republiky trvalý pobyt1) nebo mu bylo uděleno dlouhodobé vízum k přechodnému pobytu na území České republiky (dále jen "dlouhodobé vízum"), starší 18 let, anebo právnická osoba se sídlem na území České republiky (dále jen "svolavatel"); shromážděni nemůže svolat osoba, která byla zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k těmto úkonům byla omezena.
§ 4
(1) Působnost ve věcech práva shromažďovacího vykonává obec v přenesené působnosti, v jejímž územním obvodu se má shromáždění konat. V hlavním městě Praze a v územně členěných městech se zvláštním postavením vykonávají tuto působnost magistráty těchto měst.
(2) Pokud místo shromáždění má přesahovat územní obvod obce, vykonává působnost podle předchozího odstavce pověřený obecní úřad s rozšířenou přenesenou působností, v jehož správním obvodu se má shromáždění konat. Pokud místo shromáždění má přesahovat správní obvod pověřeného obecního úřadu s rozšířenou přenesenou působností anebo území územně členěného města se zvláštním postavením, vykonává tuto působnost kraj v přenesené působnosti. Pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje, vykonává tuto působnost Ministerstvo vnitra.
Oznamovací povinnost
§ 5
Shromáždění musí svolavatel písemně oznámit orgánu veřejné správy uvedenému § 4 (dále jen "úřad") s výjimkou shromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi, registrovanými podle zvláštního zákona3), za účelem projevu náboženského vyznání,
svolaných orgány veřejné správy v jejich územním obvodu v souvislosti s plněním jejich úkolů.
§ 6
(1) Shromáždění se považuje za oznámené, jestliže písemné oznámení o jeho konání (dále jen "oznámení") obdržel úřad nejpozději 7 pracovních dnů přede dnem konání shromáždění. Oznámení lze podat osobně, a to písemnou formou, nebo ústně do protokolu; doručení takto podaného oznámení úřad svolavateli písemně potvrdí s vyznačením data přesného času doručení. Za oznámení se považuje i oznámení učiněné v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštního právního předpisu4). Jsou-li pro to závažné důvody, může úřad na žádost svolavatele přijmout oznámení i v kratší lhůtě. Oznámení podané v kratší lhůtě je nutno osobně předložit úřadu v úřední době. Nepřijme-li úřad oznámení v kratší lhůtě, k oznámení se nepřihlíží. O nepřijetí oznámení v kratší lhůtě informuje úřad bezodkladně, nejpozději však do 24 hodin od jeho podání, vyvěšením na úřední desce úřadu; nevyvěsí-li úřad v této lhůtě informaci o nepřijetí oznámení, muže svolavatel takto oznámené shromáždění konat. Má-li se shromáždění konat do 24 hodin od podání oznámení, sdělí úřad svolavateli, zda oznámení přijímá, již při podání oznámení.
(2) Obec může ve svém územním obvodu určit místo, kde lze konat shromáždění bez oznámení; přitom může stanovit dobu, v níž se taková shromáždění konat nesmějí.
(3) Lhůta stanovená v odstavci 1 větě první začíná běžet dnem následujícím po dni doručení oznámení.
§ 7
Svolavatel může podat oznámení nejdříve 3 měsíce přede dnem konání shromáždění, na základě tohoto oznámení se může konat shromáždění pouze v jednom stanoveném termínu (§ 8 písm. a). K oznámením podaným před touto lhůtou se nepřihlíží.
§ 8
V oznámení musí svolavatel uvést:
a) účel shromáždění, den a místo konání, dobu zahájení a předpokládanou dobu ukončení;
b) předpokládaný počet účastníků shromáždění (dále jen "účastníci");
c) počet pořadatelů a způsob jejich označení; pořadatelem může být pouze osoba starší 18 let, která není zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k těmto úkonům není omezena;
d) má-li jít o průvod, výchozí místo, trasu a místo ukončení tohoto průvodu;
e) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo místo přechodného pobytu na území České republiky povoleného na základě udělení dlouhodobého víza2) a datum narození svolavatele, jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo, identifikační číslo a dále jméno, příjmení, místo trvalého pobytu a datum narození fyzické osoby jednající v této věci jménem právnické osoby;
f) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo místo přechodného pobytu na území České republiky povoleného na základě udělení dlouhodobého víza2) a datum narození fyzické osoby jednající na základě písemného zmocnění v zastoupení svolavatele (dále jen "zmocněnec").
§ 9
(1) Úřad je povinen upozornit svolavatele, že oznámení nesplňuje náležitosti stanovené v § 6 odst. 1 a § 8, popř. že údaje v něm uvedené jsou neúplné nebo nepřesné, s tím, že nebudou-li tyto vady odstraněny, nesplnil oznamovací povinnost podle § 5 a 6. Lhůta stanovená pro oznámení shromáždění začíná běžet po odstranění vad, tj. teprve dnem, následujícím po dni, kdy bylo doručeno bezvadné oznámení.
(2) Písemné vyhotovení upozornění podle předchozího odstavce vyvěsí úřad na úřední desce nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne následujícího po dni doručení vadného oznámení; dnem vyvěšení je upozornění svolavateli doručeno.
Povinnosti svolavatele a účastníků
§ 10
Svolavatel je povinen
a) osobně se shromáždění účastnit, a není-li to možné, zajistit účast zmocněnce, který je povinen prokázat se písemným zmocněním zástupci úřadu,
b) zajistit přítomnost viditelně označených pořadatelů v počtu uvedeném v oznámení
c) řídit průběh shromáždění tak, aby se podstatně neodchylovalo od účelu shromáždění uvedeného v oznámení, dbát o jeho pokojný průběh, činit opatření, aby nebylo narušováno, a vydávat přímo nebo s pomocí pořadatelů pokyny k zajištění řádného průběhu shromáždění,
d) umožnit zástupci úřadu sledování průběhu shromáždění a provedení úkonů nezbytných k případnému rozpuštění shromáždění,
e) ukončit shromáždění v době uvedené v oznámení,
f) po skončení shromáždění zajistit úklid místa konání shromáždění, jestliže bylo účastníky znečištěno,
g) jakmile se dozví o tom, že se oznámené shromáždění nebude konat, neprodleně o tom informovat úřad,
h) neprodleně informovat účastníky o tom, že shromáždění bylo zakázáno, pokud možno obdobným způsobem, jakým k účasti na shromáždění zval.
§ 11
Svolavatel odpovídá za pokojný průběh shromáždění. Nepodaří-li se mu zajistit pokojný průběh shromáždění vlastními silami a prostředky, je povinen požádat úřad nebo příslušný útvar Policie České republiky (dále jen "útvar policie") o pomoc při zajištění pokojného výkonu práva shromažďovacího; je povinen tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.
§ 12
Účastníci jsou povinni
a) dbát pokynů svolavatele a pořadatelů směřujících k zabezpečení veřejného pořádku a k zajištění účelu shromáždění,
b) zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění,
c) účastnit se shromáždění bez střelných zbraní5) nebo výbušnin6); rovněž jsou povinni účastnit se shromáždění bez jiných předmětů, jimiž lze ohrozit život, zdraví nebo majetek, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k takovému účelu,
d) nezakrývat si obličejovou část hlavy způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci, je-li proti shromáždění prováděn zákrok útvaru policie,
e) po ukončení shromáždění se pokojně rozejít; v rozchodu jim nesmí být žádným způsobem bráněno, nejde-li o případ omezení osobní svobody, jehož důvod a způsob je v souladu se zákonem7),
f) je-li shromáždění rozpuštěno, neprodleně opustit místo shromáždění; při rozchodu jsou povinni dodržovat pokyny osob oprávněných k rozpuštění shromáždění.
§ 13
(1) Ustanovení § 10 až 12 se přiměřeně vztahují i na svolavatele a účastníky shromáždění, která se neoznamují (§ 5).
(2) V těchto případech se za svolavatele považuje ten, kdo jako svolavatel vystupuje a funkci svolavatele fakticky vykonává.
§ 14
Povinnosti úřadu
Úřad, jemuž bylo konání shromáždění oznámeno,
a) nabídne svolavateli vhodné náhradní místo konání shromáždění, nastane-li důvod k zákazu jeho konání podle § 15 odst. 1 písm. b) a c) a § l5 odst. 2, pokud je ve svém správním obvodu má,
b) vyrozumí bezodkladně správce komunikace a útvar policie o tom, že oznámení vzal na vědomí nebo že konání shromáždění bylo zakázáno; k tomuto vyrozumění připojí opis platného oznámení nebo rozhodnutí o zákazu konání shromáždění,
c) vyšle na shromáždění, které podléhá oznamovací povinnosti, svého zástupce,
d) požádá útvar policie o pomoc při zajištění pokojného průběhu výkonu práva shromažďovacího, nepodaří-li se mu při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu.
Zákaz konání shromáždění
§ 15
(1) Úřad zakáže konání shromáždění, jestliže
a) oznámený účel shromáždění by směřoval k výzvě porušovat ústavu a zákony, zejména popírat nebo omezovat základní lidská práva a svobody, politická nebo jiná práva fyzických osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcovat nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů, anebo ohrožovat život, zdraví či majetek účastníků a jiných osob,
b) se má konat na místě, kde by účastníkům či jiným osobám hrozilo závažné nebezpečí pro jejích zdraví,
c) se na stejném místě a ve stejnou dobu má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění nebo povolená akce a mezi svolavateli nebo mezi svolavatelem a pořadatelem povolené akce nedošlo k dohodě o úpravě doby jeho konání; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve a nedojde-li k dohodě o úpravě doby jeho konání, rozhodne se za účasti svolavatelů či jejich zmocněnců losováním; to neplatí, lze-li v případech stanovených v písmenech b) a c) konat shromáždění na vhodném náhradním místě nabídnutém úřadem a svolavatel na náhradní místo konání shromáždění přistoupí.
(2) Úřad může zakázat konání shromáždění, má-li být zahájeno před 6. hodinou nebo ukončeno po 22. hodině, pokud se má konat na místě, kde by došlo k rušení nočního klidu, jestliže je lze konat na vhodném náhradním místě nabídnutém úřadem a svolavatel na náhradní místo konání shromáždění nepřistoupí:
§ 16
(1) O zákazu konání shromáždění rozhodne úřad bezodkladně, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne následujícího po doručení bezvadného oznámení. Rozhodnutí o zákazu konání shromáždění je svolavateli doručeno dnem vyvěšení jeho písemného vyhotovení na úřední desce úřadu. Jedno písemné vyhotovení rozhodnutí úřad zašle svolavateli pro informaci.
(2) Pokud se má shromáždění konat na území dvou nebo více obcí, zajistí pověřený obecní úřad s rozšířenou přenesenou působností, aby jeho rozhodnutí bylo vyvěšeno na úřední desce těch obcí, v nichž se má shromáždění konat.
(3) Pokud se má shromáždění konat ve správních obvodech dvou nebo více pověřených obecních úřadu s rozšířenou přenesenou působnosti anebo na území územně členěného města se zvláštním postavením a správního obvodu pověřeného obecního úřadu s rozšířenou přenesenou působností, zajistí vyvěšení rozhodnutí na úřední desce těchto úřadů kraj.
(4) Pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje, zajistí Ministerstvo vnitra vyvěšení rozhodnutí na úřední desce krajů, do jejichž územního obvodu shromáždění zasahuje.
(5) Pokud úřad ve lhůtě podle odstavce 1 nevyvěsí na úřední desce písemné vyhotovení rozhodnutí o zákazu shromážděni, platí, že shromáždění nebylo zakázáno.
§ 17
(1) Proti rozhodnutí úřadu o zákazu konání shromáždění může svolavatel do 15 dnů ode dne jeho doručení podat u soudu žalobu8), k níž připojí písemné vyhotovení rozhodnutí; toto rozhodnutí je správním aktem podle zvláštního právního předpisu9). Soud rozhodne do 3 dnů od podání žaloby.
(2) Bylo-li rozhodnutí o zákazu konání shromáždění soudem zrušeno, je svolavatel oprávněn shromáždění konat podle původního oznámení; nemůže-li tak pro nedostatek času učinit, může po dohodě s úřadem konat shromáždění v náhradním termínu, ve kterém se na stejném místě a ve stejnou dobu nekoná podle platného oznámení jiné shromáždění nebo povolená akce, nejpozději však do 30 dnů od právní moci rozsudku soudu.
Rozpuštění shromáždění
§ 18
(1) Jestliže se shromáždění koná, ačkoliv bylo zakázáno, zástupce úřadu vyzve svolavatele, aby je neprodleně ukončil. Neučiní-li svolavatel účinná opatření, aby se účastníci pokojně rozešli, nebo není-li přítomen, sdělí zástupce úřadu účastníkům, že shromáždění je rozpuštěno a vyzve je, aby se pokojně rozešli. Sdělení musí obsahovat důvody k rozpuštění, upozornění na následky neuposlechnutí výzvy a musí být učiněno takovým způsobem, aby bylo účastníkům srozumitelné a aby se s ním všichni účastníci mohli seznámit.
(2) Podle tohoto zákona se zástupcem úřadu rozumí
a) tajemník obecního úřadu; v obci, kde není tajemník obecního úřadu, starosta obce nebo jím
písemně zmocněný člen zastupitelstva,
b) ředitel krajského úřadu,
c) ředitel Magistrátu hlavního města Prahy,
d) ředitelé magistrátů územně členěných měst se zvláštním postavením,
e) ministr vnitra,
pokud plněním tohoto úkolu písemně nezmocní jiného zaměstnance.
§ 19
(1) Zástupce úřadu rozpustí též
a) oznámené a nezakázané shromáždění, jestliže v jeho průběhu nastaly okolnosti odůvodňující jeho zákaz podle § 15 odst. 1 písm. a),
b) svolané neoznámené shromáždění, shromáždění, které se neoznamuje podle § 5 nebo § 6 odst. 2 anebo nesvolané shromáždění, o jejichž konání se dozví, jestliže v jejich průběhu nastaly okolnosti odůvodňující jejich zákaz podle § 15; odpovědnost svolavatele podle § 22 odst. 1 písm. a) a § 23 není dotčena, i když neoznámené shromáždění nebylo rozpuštěno,
c) shromáždění konané před 6. hodinou nebo po 22. hodině, je-li při něm rušen noční klid.
(2) V případech shromáždění podle odstavce 1, u kterých nelze zjistit osobu svolavatele, se postupuje podle § 13 věty druhé; tento postup se nevztahuje na nesvolané shromáždění podle odstavce 1 písm. b).
§ 20
Nastanou-li důvody k rozpuštění shromáždění podle § 18 odst. 1 nebo § 19 odst. 1 a Policii České republiky se nezdaří zajistit na shromáždění přítomnost zástupce úřadu, rozpustí shromáždění útvar policie10); přitom postupuje podle § 18 odst. 1.
§21
Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník podat do 15 dnů námitky u soudu. Soud rozhodne do 3 dnů od podání námitek, zda shromáždění bylo rozpuštěno v souladu se zákonem. Pro řízení se jinak přiměřeně použijí ustanovení soudního řádu správního.8)
Přestupek a správní delikt proti právu shromažďovacímu
§ 22
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) koná shromáždění, aniž splnil oznamovací povinnost podle tohoto zákona; to neplatí, jde-li o shromážděni, která se neoznamují podle § 5 nebo § 6 odst 2,
b) jako svolavatel nesplní některou z povinností stanovenou v § 10, 11 a 13,
c) jako účastník poruší některou z povinností stanovenou v § 12 a 13,
d) neoprávněně brání jiným ve výkonu práva shromažďovacího nebo ho ztěžuje.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 10 000,- Kč; v případě přestupku, kterého se dopustí účastník porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 písm. d) nebo v § 12 písm. c), lze uložit pokutu až do výše 15 000,- Kč.
§ 23
Úřad uloží pokutu až do výše 50 000,- Kč právnické osobě, která koná shromáždění, aniž splnila oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo jako svolavatel nesplnila některou z povinností stanovenou v § 10, 11 a 13, anebo neoprávněně brání jiným ve výkonu práva shromažďovacího nebo ho ztěžuje.
§ 24
O přestupku podle § 22 a o správním deliktu podle § 23 a jejich projednání platí zvláštní právní předpisy11).
§ 25
Náhrada škody
Svolavatel odpovídá za škodu, která vznikla v důsledku toho, že řádně nesplnil povinnosti stanovené mu tímto zákonem.
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 26
(1) Pro řízení podle § 15 a 16 platí ustanovení § 96 až 98, § 107 a 108 správního řádu12).
(2) Účastníkem řízení podle tohoto zákona je svolavatel.
§ 27
Shromáždění oznámená podle dosavadních právních předpisů se ve lhůtě do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona řídí dosavadní právní úpravou. K oznámením podaným podle dosavadních právních předpisů, v nichž se oznamuje shromáždění, která mají být konána po této lhůtě, se nepřihlíží.
§ 28
Zrušuje se zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 175/1990 Sb.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení zákona o právu shromažďovacím a zákona o civilní službě.
§ 29
V zákoně č. 94/1990 Sb., o působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení zákona o právu shromažďovacím a zákona o civilní službě, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., se § 1 zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pozemních komunikacích
§ 30
V § 25 odst. 6 písm. e) zákona Č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb. se slova "a shromáždění" zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 31
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
1) § 65 až 86 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve mění zákona č. 140/2001 Sb.
2) § 17 písm. b), § 17b a § 30 až 50 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 140/2001 Sb.
3) Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.
4) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).
5) Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních) ve znění zákona č.13/1998 Sb. a zákona č.156/2000 Sb.
6) § 21 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.
7) Např. § 12 odst. 8, § 13 odst. 5 až 14 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 326/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 186/1997 Sb. a zákona č. 265/2001 Sb. § 75 a 76 trestního řádu.
8) § 64 až 79 zákona č. .../2002 Sb., o správním soudnictví a řízení před soudy ve správním soudnictví (soudní řád správní).
9) § 93 a násl. zákona č. .../2002 Sb., o řízení před správními úřady (správní řád).
10) § 46 odst. 1 zákona č. 283/1991 Sb.
11) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Správní řád.
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. .../2002 Sb.
