- J. Fencl:
- ... Myslím si, že veřejnoprávní televize by měla sledovat i
dobré zprávy, které se pokouším prezentovat, nicméně se nemohu vyhnout
problému, který bych pracovně nazval Klekánice 1 a 2, kterou vidím jako
trestnou výpravu na ministra.
- Pokusím se naprosto věcně odpovědět na témata, která se
v tomto podivném pořadu objevila, a pokud se dopustím toho, že budu
kritizovat, tak nekritizuji veřejnoprávní televizi, protože jsem velmi rád, že
ona existuje, ale kritizuji pouze segment, který je prezentován Klekánicí.
Poté, co jsem viděl první pořad Klekánice, myslel jsem, že už nic horšího
nemůže být na tomto pořadu předvedeno. Hluboce jsem se mýlil. Druhý pořad byl
ještě propracovanější, i když nepřinesl nic nového. Pouze z toho vyloučil
některé už naprosto zjevné nepravdy, jako například o nákupech domů za mého
ministrování a tak dále. Nicméně, aby to vyvážili, tak k tomu přidali
kauzu StB. Víte, když uvidíte takový pořad - nechci to kolem toho dlouho
rozvíjet - on je prostě postaven na lidech, jakou jsou pánové Cibulka, Devátý,
Ruml, kádrovák a "prostý lid", tak to člověka děsí, protože si myslím, že je
přece nezbytné, aby tady byl vyvážený pohled a ten tady nebyl. Určitě uslyším
námitku, že jsem odmítl vystoupit. Ano, nechtěl jsem vystoupit z prostého
důvodu. Požádal jsem o své vystoupení, abych mohl říci svůj názor a dát možnost
divákům, aby našli odpověď na první díl Klekánice. Když jsem se dozvěděl, jak je konstruován druhý pořad a když jsem
velmi intenzivně požadoval, aby mě sdělili tu fázi druhé části Klekánice, dostalo
se mi odpovědi, že to není standardní a obvyklé. Že bude pokračovat trestná
výprava na ministra.
- A teď věcně k záležitostem. Tak zaprvé chci vysvětlit nákup půdy, obchvat, průmyslovou
zónu a objem nákupů uskutečněných mnou a mou rodinou za dobu mého ministrování.
- Pokusím se být velmi stručný. Od pozemkového fondu jsem
nenakoupil ani metr čtvereční - vše, co jsem nakoupil jsem nakoupil od
soukromých subjektů, privátních osob, protože půdu můžete nakoupit buď, že
koupíte konkrétní parcelu a nebo restituční nárok nevypořádaný. Zpravidla od těch, kteří nechtějí půdu, ale
chtějí získat peníze. To je záležitost, která je konstruována v zákoně,
aby tak byla činěna a každý člověk v tomto státě může tímto způsobem se na trhu s půdou
pohybovat. Co se týče směny půdy - stejně tak příslušný zákon, metodické pokyny
Pozemkového fondu umožnily, aby ten, kdo chce s půdou podnikat a má půdu
mimo katastr, kde hospodaří, aby si prostřednictvím pozemkového fondu směnil
tyto pozemky do místa, kde hospodaří. Přesně podle stejného postupu jsme
postupovali. Oba dva způsoby, to znamená vydání půdy v restituci či směna
půdy v kompetenci výkonného výboru Pozemkového fondu, který má v čele
svého předsedu, nespadá do kompetence prezidia Pozemkového fondu v jehož
čele stojím, protože jsem ministr. Nicméně u směny půdy potvrzuji, že jakási
supervize toho schválení je v rukou prezidia. Tato směna je tak standardní
úkon, že v tom nelze nalézt vůbec nic,
co by bylo možno zpochybnit.
- Jistě jste opakovaně zaznamenali - a nejenom v Klekánici
- že se údajně jedná o spekulativní nákupy půdy, tam kde bude obchvat, kolem Hodonína, a kde bude průmyslová
zóna.
- Odpovídám jednoznačně: Tam, kde jsme půdu získali nákupem od
fyzických osob, nebude obchvat a nebude průmyslová zóna. Lze to zjistit
z územního plánu města Hodonína, který je dokumentem veřejným, lze to
zjistit dotazem na hodonínské radnici. Pokud by o to někdo stál, mám to
k dispozici i písemně.
- K objemu nákupů: Nejdříve se začalo spekulovat o půl
miliardě a pak jsme klesli na 10 až 30 milionů. Já vás ujišťuji, že to, co jsem
nakoupil za dobu, co jsem ministrem, odpovídá mým řádně zdaněným příjmům, tzn.,
že je to zlomek té částky, která je prezentována a kterou jsem do toho investoval. Z prostého důvodu: Než jsem se stal ministrem, tak jsem na
tomto území hospodařil. Dnes tam hospodaří Slovácký statek, jehož jedním
ze společníků je můj syn - a já jsem velmi rád, že po mně převzal tuto profesi
- a pevně věřím, že se tam zpátky
vrátím. Vždycky každý zemědělec půdu nakupoval, když měl volnou korunu a nikdy
ji neprodával. Ani já ji nemám zájem prodávat. Mám zájem na ní hospodařit.
- Všechny tyto informace měla Klekánice k dispozici ode mne i z veřejných zdrojů. Přesto
uvádí to, co uvádí.
- K druhé záležitosti, kterou považuji za důležitou. Moje
spolupráce s StB:
- Nejdříve musím říci několik slov, jak jsem se vůbec do této
mlýnice mohl dostat. To, že jsem se do ní dostal, jsem se poprvé v životě
dozvěděl po převratu. Do té doby jsem vůbec netušil, že Bezpečnost o mně vede
nějaký spisový materiál. Zřejmě jsem byl sledován proto, protože
v zaměstnání, které jsem vykonával, jsem se prostřednictvím "pézetek"
(podniků zahraničního obchodu) stýkal s obchodníky, s technikou a
technologiemi, také jsem ji nakupoval,
a jezdil jsem do zahraničí. Zvykl jsem si na to, že před výjezdem a po návratu
mě navštívili - já jsem to tehdy vůbec nerozlišoval - nějací esembáci a ti se
mě ptali kam jedu, co tam budu dělat, s kým budu mluvit. Když jsem se
vrátil, tak se mě znovu ptali, kde jsem byl, s kým jsem mluvil, co jsem
tam mluvil. A já když jsem jim odpovídal, vždy jsem si dával pozor, abych jim
říkal jen to, co bylo účelné jim říct - a samozřejmě dodávám - to, co by nikdy
nikomu nemohlo ublížit.
- Mám dvě lustrační osvědčení. Ani jedno pozitivní. První je
lustrační osvědčení, které bylo vydáno těsně po převratu a bylo tam napsáno
písmenko "c", které rozkrylo skutečnost, že jsem v jejich spisovém
materiálu. Nicméně hned u toho bylo napsáno, že to neznamená vědomou
spolupráci. Následoval verdikt komise, kterou tehdy federální parlament zřídil,
a ten verdikt je jednoznačný: Nikdy jsem nebyl vědomým spolupracovníkem StB.
Pak Ústavní soud zrušil tuto kategorii, v které - jen pro zajímavost -
jsem byl ve stejné kategorii jako pan prezident Havel. A v okamžiku, kdy
to soud zrušil, tak jsem dostal druhé lustrační osvědčení - stejně tak ne
pozitivní, ale negativní.
- Poznamenám, že to, co běží na obrazovkách, že jsou materiály, které jsem já "odpracoval"
s nějakou StB - že vše, co je tam napsáno, není o Janu Fenclovi
z Hodonína. Je to o StB. Protože já jsem nikdy nevěděl, že z těch
rozhovorů a výslechů, které se mnou vedou, dělají zápisy. Já jsem nikdy
nevěděl, že to nahrávají, zjišťují atd. To, co oni napsali, jsem se já dozvěděl
- stejně jako jste se to dozvěděli vy - v okamžiku, kdy to někdo ukradl
v archívech ministerstva vnitra.
- Podpis o mlčenlivosti: Předpokládám, já jsem ty materiály
jednou letmo četl - jako má každý možnost v Pardubicích - a doufám že jen
jednou jsem podepsal prohlášení, které bych nazval velmi jednoduše: že budu
"držet hubu" o tom, na co se mě estébáci ptali. Nic víc a nic míň jsem
nepodepsal. To znamená, že žádnou vazbu na tuto podivnou instituci jsem nikdy
nevytvořil. To je k té kauze StB.
- Znovu opakuji, že nikdy jsem s estébáky vědomě
nespolupracoval, nikdy jsem nic s nimi nepodepsal.
- Spurný - Respekt:
- Já se znovu vrátím k té vaší spolupráci. 10.3.1988 jste podepsal to, co jste sám
nazval "že budete držet hubu". Tak je naprosto jasně řečeno, že jste byl ve
styku s StB, minimálně od toho data jste musel vědět, že s StB
spolupracujete.Od té doby jste
vypověděl ve svazku Expert, který měl spoustu stránek, na zhruba patnácku lidí,
z nichž bych mohl jmenovat, ale je to zbytečné, vy je skutečně znáte. Jsou
to informace, které skutečně neříkají, že by se stýkali s nějakými špiony,
ale říkají leccos o jejich životě. Budu citovat ze svazku, který Vy neznáte:
Inženýr Fencl je ochoten se dle potřeby stýkat s orgány StB a poskytovat
informace ze zájmové oblasti. Po tomto sdělení byl inženýr Fencl požádán o
písemné stvrzení zachovávat mlčenlivost o projednávaných otázkách, jakož i
kontaktech StB a byly mu vysvětleny právní aspekty tohoto závazku. Jmenovaný se
tak svým podpisem zavázal k mlčenlivosti, projevil zájem o příští kontakt
s orgány StB. Se jmenovaným bylo dohodnuto, že v případě potřeby bude
vhodným způsobem orgán StB kontaktován. Ing.Fencl požádal orgány StB o to, aby
příští kontakty proběhly tak, aby na jeho pracovišti nevyšel najevo zájem
orgánů StB. Takže já se ptám, zda-li je toto pravda?
- J. Fencl:
- Já jsem vám na to už jednou odpověděl. To, co vy čtete, je
dílo estébáků. Já jsem o něm neměl vůbec žádnou potuchu. Já jsem nikdy nic
nepodepsal. Nepodepsal jsem jediný zápis, nepodepsal jsem jedinou informaci
z jejich strany, nikdy jsem netušil, že naše rozhovory nahrávají a tak
dále. Vaše poznámka, že tam bylo napsáno StB - věřte tomu, nebo nevěřte - ale
já jsem v té minulé době ty různé esenbáky vůbec nerozlišoval, pro mne to
byli všechno lidé v zelených kamizolách, a ke všem jsem se choval stejně.
To, co je napsáno v těch spisech, není dílo, které jsem vytvořil já. Oni
si tam mohli napsat, a také napsali, co chtěli. Moje dílo nebo spoludílo by to
bylo v okamžiku, kdybych to parafoval. Já jsem to neparafoval a prosím,
nespojujte to mé prohlášení o mlčenlivosti s touto záležitostí. To je
vysoce nekorektní. Protože oni poté, co mě čtyři hodiny vyslýchali a já jsem
samozřejmě odpovídal na věci, na které jsem už za tu dobu odpovídal desetkrát a
snažil jsem se vždycky odpovědět stejně a neříct nic navíc, tak v okamžiku,
kdy mi řekli - končíme, tady podepište prohlášení, že nic z toho, co jsme
tady s vámi projednávali nikomu neřeknete, protože jinak byste porušil
zákony, to je tam taky někde napsáno, a mohl byste se vystavit trestnímu
stíhání, kladu si otázku, proč bych to nepodepsal? Chtěl jsem mít pokoj, a
podepsal jsem, že "budu držet hubu" - v tomto jednom jediném případě.
Nikdy jindy. To, co čtete a citujete, není dílo, na kterém mě můžete "udělat",
to je dílo, na kterém můžete "udělat" estébáky. Tak oni pracovali. Prosím,
vynechejte mě z toho.
- Bártek - ČT, Klekánice:
- Pane
ministře, já využiji toho, že se vidíme, protože Vy jste přede mnou utíkal a
nechtěl jste se vyjádřil. Vy jste dostal otázky v dostatečném předstihu,
několikrát jste slíbil, že se vyjádříte. Neučinil jste tak, neučinil jste tak
ani tehdy, když jsme přijeli na ministerstvo a váš tiskový mluvčí neměl ani
tolik slušnosti, aby přišel a řekl, že se nám nevyjádříte. Nicméně bych se
chtěl zeptat, v tom svazku je mnohokrát uvedeno, že jste se s nimi
setkal. Ne jednou, ale několikrát. Je tam také uvedeno to, že jste jim nabízel,
ať například přijdou za vámi domů. Je evidentní, že pracovníci StB nepracovali
v uniformách, jak tady hovoříte o tom, že to byli pro vás zelení
uniformovaní příslušníci, a mimo jiné - a na to se vás chci zeptat - je tady
jeden soudní rozsudek podepsaný paní doktorkou Stamidisovou, týká se profitu, a paní doktorka tam říká jednu podstatnou
věc: Obsah svazku - míněno vašeho svazku - koresponduje s výpovědí žalobce
v tom směru, že v minulosti pracoval v podniku, kdy
v minulosti často vyjížděl do zahraničí a byl před odjezdem a po příjezdu
kontaktován pracovníky StB. Žalobce tvrdil, že nevěděl, o koho se jednalo, měl
za to, že se jednalo o policii, která se vyptávala na kontakty v zahraničí.
Vy jste podepsal prohlášení o mlčenlivosti. Vy jste věděl, komu to prohlášení
podepisujete a v tomto směru se chci zeptat, jestli lze vnímat tuto
výpověď u soudu jako křivé svědectví. A ještě bych rád, abyste se vyjádřil
k pozemkům, které souvisí s plánovaným obchvatem. Vy říkáte, že tam
obchvat nepovede, já tady mám smlouvu, podle níž je patrno, že obchvat povede
parcelou, kolem níž jsou parcely, které jste získal od pozemkového fondu -
v jednom případě směnou, a podruhé na základě uplatnění restitučních
nároků, které jste ovšem nakoupil od obchodníka s restitučními
pohledávkami. Takže to nebyly restituční nároky, na které měla vaše rodina
historické právo - tak jako už jsem slyšel to bývá zjemňováno.
- J. Fencl
- Takže zaprvé. Snad už naposled odpovídám na to, že to, co je
napsáno v materiálech, které někdo ukradl na ministerstvu vnitra. Pokládám
si otázku, jak se to mohlo odehrát? A za co? A kdo to mohl být? Ale
jednoznačně, to, co je tam napsáno, není o mně, protože já jsem u toho, když to
psali, nebyl. To si psali estébáci beze mne a já jsem to ani netušil, že
používají zpravodajské techniky a že nahrávají každou svoji návštěvu u mne
v podniku a každé předvolání k výslechu do jejich úřadovny. Já jsem
vůbec nevěděl, že léta sledovali moje telefony, že jsem měl v kanceláři
štěnice a že oni si psali, co chtěli. Protože oni měli jeden jediný záměr:
Nejdříve mě samozřejmě sledovat, protože věděli, že jsem osoba režimu
nepřátelská. Pak mě sledovali proto, aby mě zavřeli, protože zjistili některé skutečnosti,
z kterých se domnívali, že to dokáží. A pak tedy založili ten nešťastný
svazek "kandidát tajné spolupráce". Položte si otázku, proč mi nenabídli
spolupráci, proč jsem ji nepodepsal, proč jsem ji odmítl? Čili já vám
odpovídám, že hledat pravdu v těch spiscích, se kterými vy pracujete, je
prostě neférové a nemůže znamenat posun v našem vztahu. Já vám říkám, že
to, co je tam napsáno, je nepravda,
že jsou to konstrukce, které si oni sami
vytvořili a já jsem o nich neměl ani tušení. To je první informace. Druhá
informace. Prosím, nepokoušejte se nikomu podsunout, že jsem podepsal nějaké
prohlášení o mlčenlivosti. Já jsem podepsal prohlášení - byl to čtyř či pětihodinový výslech, kterému
mě podrobili - že budu "držet hubu" o tom, co se tam odehrálo. Nevykládejte si
to jinak. Říkám, že to je prohlášení, že v daném případě se nebudu o té záležitosti vyjadřovat navenek. Nevím,
proč bych to dělal. Protože vše, co jsem říkal, byly informace veřejně známé,
tam nemůžete najít přes veškerou snahu nic, co by někomu mohlo ublížit nebo co
by znamenalo nějaké selhání. Ani ten problém, který jste tak "úspěšně"
prezentovali v Klekánici - to k té mlčenlivosti.
- Dejte mi už pokoj
s těmi pozemky v Hodoníně. Tam, kudy půjde obchvat, je
s patřičnou rezervou vyčleněn pozemek pro tento obchvat. Vaše první
informace byla, že jsem koupil půdu pod obchvatem. To zaprvé. Za druhé - i
kolem cest a obchvatů je třeba obhospodařovat zemědělskou půdu. Odpověď na vaši
otázku, zda to není spekulativní záležitost, je velmi prostá. Vy, kteří to tam
máte procestované široko daleko, tak víte, že tam žádná průmyslová zóna ani
žádné podobné aktivity být nemohou, protože ty jsou směrovány někam jinam. A vy
jste dostal v tomto směru patřičnou odpověď. Takže já jsem prostě koupil
zemědělskou půdu, která byla k dispozici. Nepodsouvejte mi žádné
překupnické záležitosti. Na trhu s nevypořádanými restitucemi jsou tyto
restituce. O nich zákonodárce předpokládá, že se budou obchodovat. Pokud máte
chuť si koupit v Hodoníně nebo kdekoliv jinde půdu, podívejte se do
inzerátů. Můžete si koupit restituční nároky a nechat si vydat půdu. Budete
v pořadí stejně jako já, na posledním místě. Všichni ostatní budou před
vámi, protože jste je koupil z jiného katastru a koupil jste je
v podstatě s vědomím toho, že budete vypořádán až jako poslední. Je
to naprosto korektní, plní to zákon, plní to metodické pokyny a já jsem
přesvědčen o tom, že žádné jiné zjištění nemůžete docílit, byť se budete snažit
jakkoliv dále tu záležitost zpochybnit.
- Blechová - LN:
- Chtěla jsem se zeptat, pan ministr má signály o tom, že reportáž Klekánice o údajné
spolupráci s StB měla být objednaná. Tak se chci zeptat, od koho ty signály byly, a kdo měl podle
tohoto vašeho informátora tuto reportáž
objednat?
- J. Fencl:
- Je mi líto, že vás zřejmě v této záležitosti ne plně uspokojím. Myslím si, že v této
chvíli ji nemohu komentovat, protože nemám nezpochybnitelné důkazy, které bych
mohl položit na stůl a použít k tomu, že tomu tak bylo. Nicméně sděluji
vám, že tyto informace považuji za informace pravdivé a doufám, že boží mlýny
melou pomalu, ale jistě a s naším společným přispěním brzy zjistíme, kdo a
proč si to objednal a co za to zaplatil. Nicméně musím říct, že ty informace
přišly z podnikatelských kruhů - řekněme od těch oslovených, kteří měli
přispět na tuto kauzu, a odmítli to.
- Chci ještě říct, je tady spousta investigativních
novinářů a já bych si přál, aby pomohli
tento proces urychlit. A myslím si, že by to bylo podstatně jednodušší, než se
pokoušet přesvědčit Fencla, že byl
spolupracovníkem estébáků. Stačí se zeptat a dostanete potřebné odpovědi, ale
nemůžete je dostat oficiálně ode mne.
- Velmi bych si přál, kdybyste s tím pomohli a kdybychom
společně na tuto otázku brzy nalezli odpověď.
|
