Naopak, zadnych muslimskych predku si pisatel vedom neni. Tento fakt nepochybne ovlivnuje i jeho videni tamni situace. A mnozstvi banalnich detailu v zapiscich svedci o tom, ze byl v teto zemi poprve :-)

Je to zapisnik hlavne o ruskem Izraeli, coz je vysvetlitelne m.j. i tim, ze pisatel ma dlouhodobe pracovni kontakty s moskevskymi matematiky. Existuje nasledujici (nejen) sovetsky, ovsemze politicky nekorektni, vtip. Slovo "fyzika" lze asi zamenit i za mnoha jina :-)

Vtip o antisvete: "V antisvete (slozenem, jak znamo, z elementarnich anticastic) je uplne vsecho "anti". Existuje tam samozrejme i antifyzika a tu pestuji hlavne - antisemite...

Doplnil bych, ze treba muj nynejsi izraelsky kolega jiz nemohl - jako syn otce "otkaznika" zadajiciho o emigraci do Izraele - v SSSR vystudovat. Ucil se az po praci, soukrome u pratel sveho otce. Pote absolvoval Technion, stravil i s rodinou 10 let v Americe, az se vratil "domu" do Haify. Na svoji rodnou zemi se diva stale s pocitem znacne horkosti, s autorem techto radku ho vsak spojuje vdecna vzpominka na mnohe jejich moskevske ucitele resp. kolegy, vynikajici matematiky.

15.1. Muj prvni dojem predznamenalo jiz odbaveni v Ruzyni. Mimochodem, to odbaveni bylo docela normalni, zadne otvirani (dokonce pry nekdy i) vnitrku kamer ci svlekani.

Pak jsem si zacal ze zvedavosti prohlizet spolucestujici (bylo na to spousta casu...) - a zacal jsem se citit skoro jako kdysi jednou na konferenci z teorie pravdepodobnosti ve Vilniusu: Tam jsem pri exkursi do byvaleho ghetta (neprezil ho myslim nikdo) nejprve vahal, zda se pripojit k exkursni skupine zahranicni ci sovetske.

(Nekteri mi znami ucastnici v sovetske skupine zertovali, ze je nebezpecne se takhle shromazdovat, co kdyz pak budou streljat ;-)

Nakonec se ty dve skupiny v byvalem ghettu stejne setkaly a spojily. Zakladni, a prekvapivy pocit tehda na te exkursi i ted na letisti byl podobny: Kdyz se clovek pozorneji podival na skupinu lidi, poslouchajicich pruvodce/cekajicich na letadlo mel opravdu pocit jako kdyby otevrel prilohu instruktaznich fotografii ke knize "Untermensch"... Odbavovaci prostor v Ruzyni byl totiz plny ruskych Zidu, vracejicich se z oslav Noveho roku v Praze domu do svate zeme. Nabizeji to pry v Israeli velmi levne a je to velmi popularni.

Take odbaveni v Tel Avivu bylo prekvapive hladke a kratke, nasel jsem urceny sherut (neco jako marsrutnoje taxi v Moskve) - a uz jsme ujizdeli kolem primorske promenady do Haify.

Bydlim v hotelu/ubytovne university, 11. patro s krasnym vyhledem na mistni pristav. Mesto Haifa je rozlozeno na svazich hory Karmel, je to krasne panorama kdyz se clovek z horniho mesta (vrcholu hory) diva dolu, 300 m vyskoveho rozdilu, na pristav a dolni mesto.

Je vlastne s podivem - cituji pruvodce - ze o Haife neni vubec zadna zminka v bibli.

Tam je jen zminka - samozrejme - o hore Karmel samotne, na jejichz svazich mesto lezi . A jen kousek od meho hotelu je jeskyne, kde nejakou dobu zil prorok Elias. Podle te hory se take jmenuje rad zebravych mnichu - Karmelitanu.

Mam rad mesta, kde se clovek snadno orientuje podle prirodnich ci jinych dominant. To je zde v Haife velice jednoduche, tech dominant je hned nekolik. Mistni "Petrin" (Karmel), pristav pod nim - a predevsim velkolepa svatyne s pozlacenou strechou a nadhernymi zahradami uprostred toho "Petrina", situovana asi tak jako lanovka na Strahov.

Konecne i zde je lanovka, o neco delsi nez v Praze. Jinak svah hory a dokonce i strze v nem jsou zastaveny domy, a to vilami i panelaky. Kdyz jedeme po ulici na svahu te nejvetsi strze, je uz z dalky videt veliky napis "Grand Kanyon".

V hebrejstine vsak pry to slovo znamena neco jako trziste. Je tam pak videt synagoga a hned vedle velky supermarket :-)

Zajimalo mne samozrejme od zacatku, jaky bude rozdil mezi jednotlivymi castmi mesta. Takze - v Haife sice ziji hlavne Zide, potom Arabove... Hodne Arabu, asi 50 000, v te dobe vetsina obyvatel mesta, "odeslo" v dobe valky za nezavislost z mesta. Pruvodce nam to podavala tak, ze odesli s predstavou, ze se vrati az jejich vojaci zazenou Zidy pryc...

No, uz se nevratili a jejich potomku zije pry ted uz kolem 1,5 milionu v okolnich zemich resp. v prislusnych uteceneckych taborech. Otazka jejich pripadneho navratu je asi nejobtiznejsim bodem pripadneho miroveho urovnani mezi zidovskym statem a Palestinci.

Izraelci argumentuji, ze navrat nyni asi jiz 5 milionu bezencu by zcela zmenil demografickou situaci statu...

Zde v Haife byly take tradicne silne kolonie kolonie Nemcu (krestanu z konce 19 stoleti a zidu z let tricatych), Francouzu apod. apod.

Hlavni zdejsi svatyne patri ale uplne jinemu nabozenstvi nez tem, o kterych zatim mohla byt zminka. Patri totiz cirkvi bahaisticke! Jde o iranskou cirkev. (V Iranu samotnem je ovsem pronasledovana.) Samotny Baha (dle stoupencu teto, velmi tolerantni, cirkve, posledni prorok po Abrahamovi, Mojzisovi, Kristovi, Zarathustrovi, Buddhovi a Mohamedovi) zde ve vyhnanstvi (po vezneni v nedalekem Akku) zemrel pred zhruba sto lety a roku 1938 mu jeho ctitele (ta cirkev je velice bohata) postavili velkolepou svatyni, doplnenou pozdeji parkem ve "francouzsko - orientalnim" stylu.

Jinak Haifa na mne pusobi narodnostne docela poklidnym dojmem, sel jsem se projit treba, po doporuceni kolegu, na veceri do arabske ctvrti, a dal jsem si tam saurmu. Teda predpokladam ze se to tak jmenuje, ze to nebyl doener kebab - arabske pismo je pro mne srozumitelne stejne jako zidovske ci japonske - ale v Moskve se podobne jidlo jmenuje saurma. Moje pocatecni hypoteza je, ze saurma obsahuje vice humusu (coz je nazev typicke arabske omacky) a mozna jiny vyber masa a zeleniny nez doener kebab.

Priznam se, ze jsem si predstavoval prechod z zidovske ctvrti do arabske zhruba jako prechod z ceske (slovenske) casti vesnice do cikanske osady za vesnici... Tak to ovsem vubec neni, urcite tedy ne v Haife. Tam se arabska ctvrt se pozna hlavne podle toho, ze zidovske napisy prejdou do arabskych (ci oboujazycnych), a lidi odpovidaji pouze, nekdy lamanou, anglictinou - zatimco v zidovske ctvrti, kde bydlim, vetsinou spolehlive funguje dotaz "Govorite pa russki"?

No, neni to asi tak, ze by kazdy clovek zde pochazel z te velke zeme. Clovek asi po "citu" vybira osoby, kde takovy dotaz zabere.

Mozna, ze kdybych byl cernochem tak bych mel zas pocit, ze kazdy (cernoch) zde mluvi etiopsky... Etiopsti zide mimochodem tvori asi pry nejhure aklimatizovanou skupinu zdejsich pristehovalcu. Taky byla arabska ctvrt samozrejme mnohem rusnejsi nez zidovska, ale to bylo nespis tim, ze byl patek vecer a tedy zacal sabes :-)

Bylo potreba udelat nejake nakupy pred sobotou. Kolega mne vzal do supermarketu, kde to bylo jako v Moskve, akorat plno zbozi (vetsinou s hebrejsko-ruskymi nebo jenom ruskymi napisy :-) a ochotne babusky prodavacky.

Zaujala mne potom na prochazce vystavna budova "Centra izraelsko arabske druzby". Byla tam ale uz tma, byl uz vecer... Dnes mi kolega vypravel, jak jista politicky korektni Americanka se za kazdou cenu chtela bratrit a do domu druzby zasla. Mohli ji nabidnout jedine - kursy brisniho tance u Arabu :-)

Vcera mne kolega vzal do ruin mesta Caesarea. Postavil to mesto Herodes na prelomu letopoctu. Zdejsi rimsky amfiteatr je upraven a pouzivan pro divadlo a koncerty i dnes. Jsou tam vedle i nejake krizacke ruiny a akvadukt.

No, rekl bych, ze ty rimske rozvaliny vypadaji v Rime, Arles, i zde prakticky stejne. Vsude sloupy z carrarskeho mramoru a egyptske zuly, ona ta globalizace fungovala v mediterainu vlastne uz tehda... Zajimavejsi byla spis uplne nova velika galerie hned vedle - venovana soudobemu malirstvi Jizni Ameriky. Israel je zeme kontrastu.

Skola - Technion se mi moc libi. Je to krasny moderni campus, souhrn misty i uplne novych, architektonicky vetsinou peknych a napaditych, budov na svahu hory mezi vapencovymi skalkami, kameny, borovicemi a libanonskymi cedry. Po nocnich "majovych" destich v minulych dnech (trava a kere jsou zde ted sveze zelene jako u nas v maji, teploty take podobne. Hlavni sezona kvetu je zde ale prece jen pozdeji, v breznu a dubnu, kdy uz je take vic slunce) je dnes jasno a pomerne chladno. Na horach smerem k Libanonu a Syrii je videt snih. Na hore Hermon je pry uz skoro 2m snehu. Je tam vlek na izraelske (presneji receno okupovane) strane - a dalsi a pry lepsi na opacne strane smerem k Damasku.

Tam ale lyzuji ted jen vojaci OSN, kteri tam hlidkuji.

Zalyzovat si na tom vleku na izraelske strane prijde pry na dost penez. Je to v Izraeli prece jen luxusni sport.

Kdyz uz jsem se zminil o OSN...

Nad ulici se jmenem "Krasne vyhlidky" se vine dalsi vystavny bulvar (tedy avenue) ktery se kdysi jmenoval "Bulvar OSN". Kdyz vsak (nekdy v 70 letech) OSN prohlasilo sionismus za formu rasismu, prejmenovali ten bulvar na "Bulvar sionismu"...

Zaujalo mne dale, ze i v tak socialisticke zemi jako je Israel se za vzdelani plati - a to asi 3000 dolaru rocne.

Ve stredu mam naplanovano vypravit se s nejakou ruskou cestovkou do Jeruzalema. Anglojazycne cestovky nejspis vetsinou uz zkrachovaly ci momentalne nepremavaju, u Rusu pry jeste takovy pokles turistiky nenastal, jsou otrlejsi :-) Tak se tesim.

Dnes rano (je nedele) mne kolega vezl autem na universitu, predjizdeli jsme velkou skupinu skolaku v cernych satech a v cernych kloboucich - a ja videl, ze se mu chtelo zatroubit, az ho jeho zena okrikla.

Bylo zrejme, ze on ty ortodoxni opravdu nema moc rad. Vypravel mi pak, jak komplikovana a ruznoroda je izraelska politicka scena...

Rozesmalo ho, kdyz jsem mu ukazoval listecek z letadla CSA "tohle jidlo je veprove free" napsany v cestine, anglictine, arabstine, nekolika dalsich jazycich -ale ne v hebrejstine :-) On sam veprove samozrejme rad ji.

Uz musim koncit, nevim kdy jede posledni autobus do mesta a taky sem prisla uklizecka. Vysvetlil jsem ji, ze nicego mne ne nado a kljuc mam ...

17.1 Ted popisu svuj vcerejsi vylet do Jeruzalema.

Jak jsem jiz napsal, organizovala ho ruska cestovka.

Nutno rict, ze vse bylo zorganizovano perfektne od zacatku do konce, vcetne svozu klientu z celeho Izraele (nas autobus jel ze severu) a jejich redistribuce do dalsich autobusu v Tel Avivu podle mista urceni (Jeruzalem, Mrtve more apod.).

Pruvodce byla profesionalka - vzdyt taky ma za sebou 20 let praxe v Ermitazi, Petropavlovske pevnosti apod. :-) Nemusela tedy, na rozdil od mnohych jinych menit profesi - a samozrejme ani jazyk, pocit neobvyklosti nekterych veci v nove zemi, jako kdyz pry poprve uvidela kravu zerouci pomerance misto travy :-) pry brzo zmizel.

Vyjeli jsme rovinou od Tel Avivu k nedalekym horam. Jiz na prvnim kopci vidime klaster zalozeny krizaky, a vedle neho muzeum tanku - totiz vsech tanku ukoristenych Izraelci ve vsech valkach, co kdy vedli resp. byli nuceni vest.

Pry je to docela dobra prehlidka hlavne sovetskeho tankostrojitelstva za poslednich 50 let... Podel silnice lezi, pietne udrzovane a kazdy rok cerstve natirane, barvu nejsem schopen presne popsat (ale ruzova to nebyla!), vraky "obrnenych" vozidel (nakladaku) z doby valky na nezavislost.

Zastavka na snidani, pobliz arabske vesnice. Rikaji nam predem, ze kafe bude sice drazsi ale ze si za to muzeme nechat na pamatku hrnicek. No, to "cafe" se jmenovalo "Elvis" a ten hrnicek nebyl arabsky lidovy, ale s Elvisem... To nemusim.

Upoutal mne ale ctyrjazycny (anglicky, rusky, hebrejsky, arabsky) napis na pisoaru na toalete: toto je bezvody pisoar, kazdy rok setri 100 000 litru vody. Je videt, ze na hranici Judeje a Samarie (kde jsme) je jiz mnohem mene vody nez na severu zeme.

Pruvodce opakuje znamy bonmot:

nejlepsim pruvodcem po teto zemi je - Stary a Novy Zakon !

Mijime dalsi arabskou (ci snad Potemkinovu ???) vesnice - u ni si pamatuji i jmeno: Abu Gosh.Same vystavne vily, pry 150 obyvatel, a kazdy se jmenuje take Abu Gosh...

Je ovsem treba dodat, ze ten udaj 150 dusi se tyka pouze muzu resp. presneji hlav rodu. Zeny a deti se zde nepocitaji. Takze z naseho hlediska mohla ta vesnice mit tak 1000 obyvatel. Vzpomnel jsem si na Lakajeva, stazistu ze Samarkandu, co byl kdysi v Praze. Na nadhozenou otazku o detech se zatvaril nestastne - a tak jsem se ho radsi uz primo nezeptal, zda ma take nejake deti. Rozumel jsem tomu tak, ze nikoliv a trapi ho to.

No, a kdyz jsem ho pak po trech letech navstivil u neho doma v Samarkandu... s hrdosti mi ukazoval svoje dva male syny. Jeho zena nam cudne prinesla bohate jidlo - a hned zmizela, jak mistni zvyk veli. Podrobnejsim dotazem jsem pak zjistil, ze kolega ma nejen ty dva syny, ale take jeste tri, uz o neco starsi, dcery :-)

Jinak, Zide v Israeli jsou si dobre vedomi Arafatova vyroku "arabska zena je nase nejvetsi zbran" a delaji pro zvetseni sveho obyvatelstva taky co mohou.

Treba skolky a materske skoly jsou k videni skoro vsude, i na tech nejposvatnejsich mistech jako vedle Davidova hrobu.

A uz se blizime k Jeruzalemu, mijime alej Sacharova (ulice mezi mym hotelem, ruskym "univermagem" a zastavkou autobusu, kde jsem nastupoval v Haife se zase pro zmenu jmenovala Rotschildova :-) a pruhledem mezi kopci vidime uz v dalce (na nasi urovni) mraky nad Mrtvym morem, kterezto lezi o 1200 metru nize ve vzdalenosti asi 30 km.

Vcera vecer zde v Jerusaleme bylo pry na nule, dnes uz je tepleji. Jedeme nejprve okruzni silnici, abychom si radne prohledli panorama mesta, a potom jedeme k Jaffske brane (jedne ze sesti bran v hradbach postavenych sultanem Sulejmanem, ohranicujicich stare mesto).

Prvni dojem - vrhli se na nas arabsti prodavaci jako kobylky. Asi bych mel pripomenout, ze turistu v Jeruzaleme je ted (radove) mene nez jindy ;-) Kdyz si predstavim, jako analogii, takovy - drive precpany turisty a nyni vicemene liduprazdny - (docela tristni predstava!) Karluv most s vyhladovelou smeckou prodavacu suvenyru...

A hned ke mne pristoupil starsi distinguovany Arab v slusne vypadajicim obleku, a zacal mi vysvetlovat ze v dusledku "nynejsich problemu" nema cim uzivit svoji osmiclenou rodinu...

Zacal jsem blekotat, ze jsem Rus a tedy nemam penize. Chyba: pruvodce pozdeji vysvetlila, ze drivejsi frazi, kterou odhanela prodejce "Jsou to Rusove, kteri nic nemaji" davno nahradila frazi "Jsou to Rusove, a ti si uz toto vsechno davno koupili".

Nastesti mne hned za chvili odchytil, a tim vyvedl z trudnych myslenek, prodejce nahrdelniku. Bylo mi jasne ze tomu uz neuniknu, a tak jsem jen doufal ze bud nase pruvodkyne zahne pryc jeste natolik vcas, abych mohl utect taky - nebo vydrzi dostatecne dlouho, aby ta cena nabizeneho zbozi dostatecne klesla... Byl to nahrdelnik z "praveho hematitu" a k nemu (kdyz jsem se vzpouzel) pak pribyl jeste druhy z "praveho malachitu", mozna ze z Jablonce, ale spis mistni z Eilatu od Rudeho more, kde maji tovarnu na takoveto sperky.

Nebylo mi proti mysli ten nahrdelnik koupit; vzdyt muj ded za prodej jablonecke bizuterie postavil barak, kde jsem se narodil... Navic, hematit ma kouzelne a lecive vlastnosti, a to jiste plati i pro jeho nahrazky :-)

Kdyz jsme pak odpoledne po obede nastupovali do autobusu, pribehl tam jiz zoufale vypadajici jiny prodejce a zdalky kricel (rusky samozrejme) "10 seeeekelu!" (2,5 dolaru). Vnutil mi jeste treti nahrdelnik, z opravdovych kamenu a trikrat levnejsi nez ty dva, co jsem tak vyhodne a po dlouhem smlouvani koupil u Kristova hrobu :-)

Nase pruvodce se pak smala a rikala, ze jednou z prvnich frazi, ktere musela mistni Araby v zacatcich pred 10 lety ucit, byla (clovek ma ted pocit, ze uplne vsichni Arabove mluvi perfektne rusky) "Levne brilianty !"

Jak jsem jiz uvedl, par metru od toho velkeho bazaru (mnozstvi obchodu a mnozstvi obchodniku pobihajicich po ulici) je chram Kristova hrobu, ktery jsme ovsem take navstivili.

Je to chram, presneji receno konglomerat vicemene oddelenych chramu (katolicky, pravoslavny, recky, armensky, syrsky, koptsky, etiopsky, mozna jsem neco zapomnel, protestantsky chram postavil samostatny vedle az koncem 19 stoleti nemecky cisar) postaveny na prostranstvi Golgoty a zahrnujici misto Kristova ukrizovani, jeho ulozeni do hrobu a zmrtvychvstani. Je tam dole i jeskyne, kde byl nalezen jeho kriz.

Je to dost neuveritelny konglomerat stylu, spis lapidarium zahrnujici jednak mohutnou krizackou kapli ve stylu Panteonu klenouci se nad vlastnim Kristovym hrobem a jednak samostatne svatostanky jednotlivych cirkvi, a to vse v jednom komplexu. Budova chramu byla mnohokrat prestavovana - nejvyrazneji a nejvelkoryseji krizaky v 12. stoleti - a nekolikrat skoro znicena, naposled pozarem r. 1802.

Mezi materialy pouzitymi uvnitr najdeme vse myslitelne, od reckych a byzantskych sloupu az po masivni zelezne nytovane platy ve stylu evropskych nadrazi 19 stol. Oskliva zelezna konstrukce obepina i ruskou pravoslavnou kapli primo nad Kristovym hrobem, ktera se chouli na podlaze pod tou velkou kopuli, a na strese chramu je pak pro zmenu jeste mala etiopska kaple. Spolecnou prostorou je ovsem Kristuv hrob.

Zasel jsem se taky podivat dovnitr. (Je tam velmi malo mista a v normalnich dobach navstevnik pro velike fronty nema sanci se tam podivat.) Jeste ted kdyz to pisi citim, jak jsem intensivne nasakly kadidlem, ktere tam pilne vykuruje kazdy dalsi strazce hrobu, nastupujici vzdy v presne urcenou dobu po strazci z predchozi cirkve. Pry kadidlo kazde cirkve voni ci pachne (pisu to ted rusky ci cesky ? ;-) trochu jinak.

Cely chram zamyka na noc arabsky klicnik, je to pry staleta tradice z dob, kdy vznikaly konflikty mezi prislusniky jednotlivych cirkvi o nejlepsi mista v chrame.

Kratce k historii Jeruzalema.

Stredem Jeruzalema (a sveta :-) je chramova hora, kde v letech zhruba 1000-500 a pak zhruba od r. 500 pred nasim letopoctem (vynechavam "detaily", jako bylo babylonske zajeti Zidu apod.) stal nejprve prvni a pak druhy zidovsky chram. Zed (z obrovskych kamennych bloku) ohranicujici prostranstvi, na kterem byl postaven ten druhy chram, zvlaste tedy jeji zapadni cast - tzv. Zed narku - je nejposvatnejsim mistem vseho zidovstva. Na samotne chramove hore neni ovsem od dob, kdy v 1. stoleti n.l. Rimane ten svatostanek znicili po cemkoliv zidovskem uz ani potuchy. (Krome duchu tehdejsich zidovskych veleknezu ovsem.)

Od 7 stoleti neni na Chramove hore ale potuchy ani po nicem krestanskem. Stoji tam totiz od te doby velkolepe muslimske svatyne, postavene po r. 660.

Historie Jeruzalema dalsich (vcetne dvacateho!) stoleti byla nemene bourliva a slozita, rozdeleni mesta po valce za nezavislost od r. 1948 do r. 1967 apod. Mesto bylo teprve r. 1967 "sjednoceno" a i Chramova hora byla do nedavna v principu pristupna. (Byly ovsem obcasne problemy s muslimskymi silenci, kteri zeshora strileli na modlici se Zidy dole.) Od doby, co se sel pred puldruhym rokem Saron "projit" nahore po Chramove hore (dle jeho slov s "mirovym poselstvim") ostentativne i s doprovodem (asi tisic bodyguardu) tam ale uz radeji nemuslimove radeji nechodi resp. nyni ani nesmi.

Je to ze strany zidovske ctvrti uzavreno a jsou tam vsude vojaci se samopaly. Vojak se samopalem je ovsem bezna vec i kdekoliv jinde v Israeli.

Vsude kolem hlidkuji vojaci, prohlidka pred vstupem ke zdi je jako na letisti apod. Na namesti pred zdi (vzniklo strzenim arabskych domu do r. 67 pristup ke zdi omezujicich...) se konaji vojenske prisahy izraelskych brancu, zrovna vcera tam bylo nekolik nastoupenych jednotek - a jedna z nich mela velmi hezkou velitelku.

A pouhych 100-200 metru nahoru od tech prisahajicich vojaku uz vykukuje majestatni zlata kupole Skalniho chramu (Hamal El Sharif), jednoho z nejposvatnejsich chramu muslimu, zdaleka viditelny to symbol Jerusalema. A jeste blize je trochu mensi chram Al Aksa, symbol to m.j. jedne z organizaci palestinskych utocniku - sebevrahu...

Jeste jsme se byli podivat samozrejme i v zahrade posledni vecere Pane, olivove stromy (proc se vlastne rika olivovy olej a ne olivetsky? rusky se to tam jmenuje Maslennaja gora) tamtez maji pry az 2000 let.

Krasne olivove haje, byt ne tak stare, jsou i za mestem, na vyhlidce smerem k nedalekemu Betlemu.

Moc se mi libil pohled na nova zidovska sidliste v dalce na okolnich kopcich (asi jiz na okupovanych uzemich). Cely Israel je postaven spis na kopcich nez v udolich, je tam v lete prijemneji - a asi se taky setri puda. Mimochodem, v Jerusaleme maji predpis ze kazdy novy dum musi byt postaven (ci aspon oblozen) z mistniho bileho kamene.

Take jsme byli se podivat v hrobce Davida, kolem ni je velmi proste obycejne staveni stylu sklepa zajezdniho hostince a vyslechli si (po nasazeni capek) povidani o tom, ze jedny narody stavi pyramidy resp. obrovske pozlacene svatostanky a druhe - se soustreduji na dusi cloveka...

No, ja bezverec jsem se dival kolem sebe dost kriticky i u te zdi narku. Zdalo se mi, ze nekteri ti stari zebraci az vobejdove co tam taky byli - jsou tam zrejme od rana do vecera - vypadaji tak trosilinku jako ozralkove v ceske hospode.

Ti ostatni, vetsinou uz ve vyzehlenych cernych satech a cernych kloboucich, se tvarili dustojne a tolerantne i k temto existencim rozvalujicim se na zidlickach pristavenych u Zdi a u stolku s cetnou nabozenskou literaturou.

Jo, jeste jsem zapomnel rict, ze muzi a zeny maji svoji oddelenou cast Zdi narku. A ja si to nejdriv bezmyslenkovite namiril - s fotoaparatem u oka - tou nejblizsi cestou, az mne musela nejaka zenska zastavit ;-)

Ten plot mezi muzskou a zenskou casti Zdi nevypada samozrejme zdaleka tak vyhruzne jako plot nahore, zabranujici pripadnym muslinskym silencum rusit klid pri rozjimani dole...

Jeste na zaver vyletu jeden zidovsky vtip o teroristech, co nam pruvodce rekla na rozloucenou: Vola Kohn z New Yorku pribuznym do Tel Avivu: nestalo se Vam neco pri tom dnesnim atentatu ? Nee, to se stalo v Jeruzaleme, ne u nas doma ! Vola Kohn pribuznym do Jeruzalema... Nee, to bylo na starem meste, ne u nas doma ! Vola Kohn jeste jinym pribuznym, bydlicim primo na starem meste v Jeruzaleme... Nestalo se Vam neco ?!? Nee, to se stalo na dvore, ne u nas doma !

21.1 Vcera jsem jel, se stejnou cestovkou jako minule, na sever Izraele, az k libanonske hranici. Nasedal jsem na autobusovem nadrazi do autobusu, jedouciho opet az z Tel Avivu.

Autobus je zde vsude nejdulezitejsim prostredkem verejne dopravy. Poradne vlaky jezdi pouze mezi Haifou a Tel Avivem, a i takovy vlak z Tel Avivu do Jeruzalema je spis jen atrakci pro turisty resp. spojovacim prostredkem pro starousedliky z nejblizsich vesnic, a jezdi jen parkrat denne.

Poznamka (nejen) o autobusech. Vsechny izraelske autobusy, co jsem - v televizi ci novinach - pred svym prijezdem videl, byly horici... To je manipulace, ktere se clovek jen tak nezbavi. Ale autobus v Izraeli je uplne obycejna vec, snad az na ty caste vojaky se samopalem uvnitr.

Jinak se tu hodne jezdi auty samozrejme, Tel Aviv i Jeruzalem trpi castymi a rozsahlymi dopravnimi zacpami. Zacina se sice stavet metro v Tel Avivu, ale tunely v teto zemi... ;-)

V nasem zajezdovem autobuse byli opet sami rusti spolucestujici. Soused na sedadle starsi pan, zid, ktery utekl z Kyrgyzstanu pred nezamestnanosti. Minule to byl clovek z Nizniho Novgorodu - Gorkeho (mesta kde byl ve vyhnanstvi Sacharov) ktery sem prijel na svatbu dcery.

Normalnich turistu je zde asi i z Ruska ted malo... Zaroven se mnou nastupoval v Haife i kanadsky Zid puvodem z Odessy. Na moji seznamovaci frazi "Odessa je velke zidovske mesto" odpovedel trpce "Byla..."

Prvni zastavka autobusu byla primo v Haife, posnidat a vycurat se. No, zastavili u verejnych zachodku pod bahaistickou svatyni, 100 m od meho hotelu... Rekl jsem si, to ten vylet zacina pekne. Ale ty zahrady u svatyne Baha jsou nadherne.

Bylo treba cestovky, abych se do nich vubec podival, ale stalo to za to. Jsou to pry jedny z nejkrasnejsich zahrad na svete.

Pak jsme se stavili v karmelitskem klastere vybudovanem nad jeskyni svateho Eliase. Kdyz Napoleon tahl okolo, vojaci mu onemocneli morem. Pozadal tedy karmelitky, at se o nemocne vojaky postaraji. Za odplatu jim Turci pozdeji ten klaster poborili a sebrali jim take vetsinu pozemku.

Jedeme ted dale na sever. Pobrezi more uz nekde od Tripolisu a pres Kahiru na sever je stale ploche, prvni vetsi prekazka pro vojaky, kupce a jejich velbloudy (a pozdeji pro zeleznici stavenou za posledni valky Anglicany z Tripolisu do Bejrutu) je az skala zvana Hanikra na severni hranici Izraele. Uz pry Alexandr Makedonsky zde udelal prvni tunel :-) ci aspon nejak upravil pruchod skalisky.

Jsou tam i nejake jeskyne vyhlodane mořem. Objektivne vzato nic moc - ale je to asi jedina skala do more v Israeli, a tak tam vede lanovka.

Presneji asi 100 m dlouha lanovka z kopce dolu k mori, do spary mezi dvema zeleznicnimi tunely, ktere prorazili Anglicane r. 1942 a ktere brigada vedena Menachemem Beginem vyhodila do povetri na jare r. 1948, aby zabranila invasi Arabu a dodavkam zbrani po zeleznici, nepratelum rodiciho se samostatneho Izraele. Od te doby tam vlaky uz nejezdi, koleje jsou vytrhane a hranice je po zuby ozbrojenymi vojaky strezena pred vypady teroristu ze severu.

Docela jsem pocitil dojeti, kdyz to nase pruvodci (12 let v Izraeli, zdalo se mi, ze uz ma nejaky divny prizvuk :-) v autobuse popisovala... cituji: "Na jare r. 1948, kdyz uz se schylovalo k vyhlaseni nezavislosti Palestiny a Izraele, OSN vyzvala k zabraneni dovozu jakychkoliv zbrani do teto oblasti".

(Opravdu korektni rada v situaci, kdy proti pul milionu Zidu stalo nekolik milionu ne li desetimilionu Arabu kolem...) "Dokonce i Truman naridil zakazat jakekoliv dodavky zbrani komukoliv. Stalin se ovsem rozhodl jinak. Tezko dnes rict, zda v tom vetsi roli hrala jeho snaha napalit nenavidene Anglicany ci nadeje, ze nove vznikajici izraelsky stat je na dobre ceste stat se dalsim clenem rodici se svetove socialisticke soustavy.

Kazdopadne zaridil masivni dodavky zbrani pres Ceskoslovensko - a tak diky temto dodavkam ma nase zeme a jmeno Masaryk (asi Jan, ale oni to tak nerozlisuji) v Izraeli stale velmi dobrou povest, povest pritele ve chvili nejtezsi...

Ta podpora trvala myslim az do suezske krize, od te doby byli uz Arabove nasi pratele a Izrael uhlavni nepritel. Zakruty historie byvaji prekvapive.

Poslednim bodem programu byla navsteva Akko (Acre) temer 200 let hlavniho mesta kralovstvi Jeruzalemskeho (po Jeruzalemu; tedy pote, co samotny Jeruzalem opet padl do rukou nevericich...)

Neco o krizackych vypravach. Nekteri historici a filosofove je hodnoti jako velike vzepeti stredovekeho ducha, uspesnou realizaci velke a vznesene ideje, jini se na ne divaji spis pod zornym uhlem ekonomickych zajmu a expanse na vychod namornich mocnosti jako byli Benatcane a Janovane.

Fakt je, ze prvni krizova vyprava do Palestiny ani nedorazila, omezila se na nekolik protizidovskych pogromu jeste v Evrope. Druha vyprava po svizelnem pochodu vnitrozemim (primo palestinske pobrezi bylo jeste nedobytne, vaha rytirske vystroje pres 100 kg, musela to byt strastiplna cesta pres hory a pouste stredniho Vychodu...) k Jeruzalemu nakonec dorazila a mesto dobyla. Vetsina jeho "pohanskeho" obyvatelstva to osvobozeni ovsem neprezila. Dobovy kronikar poznamenava, jak vitezni rytiri hazeli pohany z dobyteho mesta do velkych kotlu s varici vodou a jak trhali deti pohanu savlemi na kusy.

Byli mezi temi "pohany" nejen muslimove, zide ale i nemalo krestanu, ovsemze ortodoxnich, zijicich do te doby pospolu v relativnim klidu a miru ve svatem meste...

Netrvalo to vsak ani stoleti a krestansky Jeruzalem znovu padl do rukou nevericich. Ctvrta krizova vyprava pak uz na nove dobyti Jeruzalema resignovala a "operativne" zvolila nahradni cil - dobyti a vypleneni Konstantinopole. A udelali to dukladneji nez o 300 let pozdeji Turci. (Nejvice pry tehda radili zvlaste cesti zoldneri, najati kralem Friedrichem Barbarosou...)

Mineni mnohych historiku je, ze v tom 11 stoleti byl islamsky element mnohem vyspelejsi a take tolerantnejsi nez krestansky. Na konci cele teto historicke epizody se "jeruzalemske kralovstvi" scvrklo uz jen na male okoli, silne opevneneho, pristavu Akko. Vypukly v tom meste nakonec pak vzajemne ozbrojene spory, a tak nepritel zahajil svuj posledni utok r. 1291 uz na rozvracene a zakrvacene mesto. Vetsina prezivsich krestanu stacila jeste se nalodit na koraby a prchnout zpet do Evropy.

Pote se Akko promenilo v orientalni ospale mesto, slouzilo hlavne jako pristav pro nedaleky Damasek. (Po nastupu parniku jeho roli prevzala rozvijejici se Haifa.) Jistou renesanci prozilo Akko jeste i koncem 18 stoleti, kdy mistni pasa Al Jazaar ("reznik") na zakladech krizackeho mesta vybudoval nove mesto (lezici nekde az o 10 m vyse!) a obehnal ho hradbami tak mocnymi, ze je neprekonal o par let pozdeji ani Napoleon.

Dnes je stare mesto Akko stale skoro vylucne arabske, vsude mesity, bazary, neporadek, smrad rybiny apod. Baraky osumelejsi nez v Haife, videl jsem vsak jeden ciste opraveny. Pruvodce vysvetlila, ze zrovna toto je dum, kde dozival po propusteniz mistniho pevnostniho vezeni svuj zivot Baha...

Pockejte tisic let, jake poutni misto to bude, rikala :-) K bahaismu (nejvetsi chram jinak pry maji nekde u Chicaga) jeste dodavam, ze je to nabozenstvi velice tolerantni, uznava plnou rovnost muze a zeny. Obraci se ke vsemu lidstvu, ktere predvidave vidi v budoucnu navzajem tesne propojeno (internet ! :-)

Jo, tentokrat jsem koupil nejake ty arabske talire (prodavacka byla zenska, ani jsem se moc nesnazil smlouvat) a taky jsem v jednom kamennem obchode uvidel za 1000 sekelu malachitovy nahrdelnik k nerozeznani podobny tomu, ktery mi za 25 sekelu vnutil obchodnik u Kristova hrobu v Jeruzaleme :-)

Ty arabske talire pak na letistni kontrole, po zrentgenovani a pote otevreni meho kufru, objizdeli kontrolori detektory (na kovy ?) obzvlaste peclive... Mel jsem i mensi zidovske talirky, s motivem chleba a ryb (co jimi Kristus nakrmil tisic potrebnych), ktere ale zustaly v kufru.

Jinak atmosfera v autobuse byla o poznani stisnenejsi nez minule, ten predevcerejsi atentat pri slavnosti "prechodu od detstvi k dospelosti" 12 lete Niny Kardasove v Hadere lidem asi lhostejny nebyl.

Doma jsem zas otevrel televizi.(V CR ji obvykle nesleduji.) Projel jsem nekolikrat tam a zpet tech 50 kanalu, chvili nostalgicky sledoval stare sovetske valecne filmy (prokladane ovsem reklamami), vyslechl nekolikery zpravy v anglictine ci rustine, koukl na medvedy na Kamcatce ve vysilani National Geografic, zaregistroval, ze unyle modelky z Parize na dvacatem kanale opet vystridaly zajimavejsi modelky turecke, zaposlouchal se do sovetske hymny na zaver moskevskeho vysilani, chvili se dival na arabske a palestinske hlasatele/lky (ty jejich televizni noviny maji obraz zlate kupole jeruzalemskeho chramu Haram El Sharif jako pevne pozadi), sledoval reportaze BBC, CNN a Sky News o dnesnim atentatu v Jeruzaleme a kliknul obcas i na vysilani nemecke, francouzske ba madarske (ceske nemeli).

Koukam (na sebe), jak se z cloveka, doma mirne protiamericky naladeneho, v Izraeli za par dni stane clovek silne proamericky...

Je to ale tak, USA jsou jedinou skutecnou zarukou izraelske existence. Evropa, zvlaste Francie je i dnes plna antisemitismu haleneho do havu politicke korektnosti. Pochopil jsem, ze Evropa by pri zahaneni zidu do more Araby skutecne mozna jen korektne prihlizela ;-)

Vecer davali na BBC porad o palestinskych rybarich z pasma Gazy. Nemaji kde lovit, chteji li vyjet trosku dal od brehu musi uz mit izraelskeho pruvodce... Je to tristni a ponizujici a plodi to nenavist, samozrejme.

To hlavni tam receno nebylo. Palestinci se totiz mnozi tak rychle, ze za chvili ty "ryby" nebudou stacit,ani kdyby si je usurpovali plne pro sebe samotne. Ani voda uz davno nestaci vsem bez omezeni pro vsechny. (Maji ji vetsinou Zide pod kontrolou ovsem.)

Israel se musi zivit pomoci "high technology". Prirodni zdroje nema skoro zadne, i uhli pro sve elektrarny dovazi lodemi zdaleka.

Zaniknout jako diaspora v mori Arabu - nedivim se vubec, ze po historickych zkusenostech se do toho Zide nehrnou. Zbyva, po zkusenostech minulych stoleti, dobra armada s jasnou motivaci, dobre a silne tanky a buldozery. A princip "oko za oko, zub za zub" (pokud mozno co nejcileneji a s dobrou trefou).

Je to tristni, mozna to povede ke katastrofe. Ale co maji jineho delat?

Jednat ? Ano, pokud mozno, ale o cem vlastne ? O postupnem predani moci uhlavnim nepratelum ? O vystehovani se 60 000 obyvatel tech krasnych novych ctvrti na kopcich vychodniho Jeruzalema (= uzemi okupovaneho po r. 1967) ? O navratu uprchliku ?

Jen uprchlicka komunita z Haify a okoli z r. 1948 (tehdy radove 100 000 lidi, byl to mozna uprk pred nepritelem spis ve stylu Kosova r 1999, snad i vykalkulovany na brzky triumfalni navrat) nyni cita kolem milionu lidi, nekolikanasobek soucasneho poctu obyvatel Haify samotne, mezi nimiz i tak budou Arabove mit mozna brzy vetsinu...

Problem je v tom, ze Palestinci jsou v okolnich zemich stale soustredeni hlavne v uprchlickych taborech, a nikdo jim nepoda pomocnou ruku. Muzeme sice diskutovat o tom, jak moc jsou svoji, i nyni stale neutesenou, situaci vinni oni sami ;-)

Predstavme si ale (tohle je argument jednoho meho berlinskeho kolegy, syna odsunutych rodicu nekde z jugoslavske Slavonie), ze by se treba bavorska vlada po r. 1946 chovala podobne, jako se k Palestincum chovaly (chovaji) okolni arabske staty, k utecencum se Sudet...

To byl ten nas sudetsky problem byl nyni podstatne vyostrenejsi ;-)

23.1 Jsem na navsteve vecer u kolegy. Jsou tam i jeho mistni pratele, tez matematici resp. programatori. Jeden z nich dokonce nemluvi rusky :-) Dalsi vypravi, jak vypadalo skoleni pro vedouci kadry ve velke softwarove firme, kde pracuje. Davali jim vselijake neobvykle ukoly a sledovali, jak se s nimi vyporadaji. Pro nej osobne nejobtiznejsi pry bylo, kdyz je vyvezli nekam do kamenite stepi, dali jim kazdemu 6 koz (on sam videl kozu zblizka poprve v zivote) a sledovali, jak si povedou, aby se jim nerozutekly :-) (Pry zvladl ohlidat dve.)

Jo, hned po prichodu zazvonil telefon, a bylo to zas jako v tom vtipu minule. Volali rodice zeny kolegy (z Moskvy): Jste v poradku? Ano, ne bespokojtes, ta strelba byla v Jeruzaleme, ne zde ...

A par hodin po mem odjezdu z Tel Avivu dalsi atentatnik/sebevrah tamtez. Za dalsi dva dny opet Jeruzalem. Takhle to vlastne trva uz puldruheho roku.

Vsiml jsem si, ze v autobusech zde mnoho cestujicich po ocku sleduje, kdo nastupuje. Skoro vzdycky je v autobuse vojak se samopalem. Jednou treba nastoupili jacisi "revizori", kontrolujici doklady jimi vybranych cestujicich. Rikal jsem pak kolegovi, ze to vypadalo jako kontrola jizdenek a on se usmal: tady mame trochu jine starosti...

Pro turistu je tohle vsechno snad stale jeste "zpestreni" pobytu, ale pro mistni to musi byt jiz poradne frustrujici. Muze vzniknout psychoza "Pryc odtud".

Kolega sice stale dela jakoby nic, ale jeho zena pry nikdy nespi, kdyz jde jeji 16 leta dcera na diskoteku (chodi tam casto). Chce se z te zeme odstehovat, ma pocit, ze je v oblezene pevnosti.

Chtelo by to jiste uvest take komplementarni, arabsky a palestinsky pohled na vec. Druzsky, a beduinsky pohled. Beduini jsou pry vetsinou bohati. Druzove dokonce slouzi v izraelske armade; Palestinci ovsemze nikoliv. Ted presne nevim, jak je to s Araby zijicimi v Izraeli samotnem co se vojenske sluzby tyce.

Osobne si myslim, ze abstraktni "korektnost" a obecne deklarace zdalky, od primo nezainteresovanych, sotva necemu pomohou. To uz je lepsi brutalni, ale jasna formulace zajmu jednotlivych stran. Jak tech vzajemne kompatibilnich (ozivit znovu cestovni ruch je jiste v zajmu obou znesvarenych stran, a ekonomicky rozvoj a investice v Izraeli mohou byt jiste prospesne i pro Palestince, kteri nemaji naftu jako jejich stastnejsi arabsti "bratri") tak i tech zcela protikladnych, ktere se jakztak kompatibilnimi stanou teprve pri ucinnem odstrasovani a za pripadne pomoci zdi, mozna dukladnejsich te berlinske ;-)