14. 11. 2001
Ostrov antraxuNa vysychajícím Aralském jezeře číhají hrozivé bacilyKrzszytof Keciek
"Toto místo si můžete splést s peklem" - konstatoval Andy Weber, účastník tajné mise Ministerstva zahraničí Spojených států na ostrově Vozrožděnie (Obrození) v Aralském jezeře. Weber a další účastníci mise se tam pohybovali ve vzduchotěsných kombinézách. "Cítili jsme se, jako bychom přistáli na Měsíci", vzpomíná tento americký mikrobiolog. Ostrov Vozrožděnie byl totiž v letech 1954 - 1988 největším sovětským cvičištěm pro biologické zbraně. V komplexu Aral-7 probíhaly zkoušky na "čerstvém" vzduchu. Podle Kena Alibeka, jednoho z tvůrců sovětského programu "zbraní B", který v roce 1992 emigroval do Spojených států, se tam "zdokonalovaly" bacily neštovic, horečky Q, moru, venezeulského zánětu mozkových blan, botulotoxinu a především antraxu.
|
Nové, geneticky upravené a výjimečně hrozivé kmeny bakterií byly "vědecky" zkoušeny na zvířatech. "Viděli jsme v klecích uzavřené šimpanze, odkázané na smrt. Nad jejich hlavami explodovaly malé bomby, ze kterých se vypouštěly mraky bacilů. Opice řvaly, strachy mávaly tlapami, protože věděly, že musí zemřít" - vypraví Alibek. V roce 1988 se Michail Gorbačov rozhodl zbavit Sovětský svaz části biologických zbraní. Z tajných laboratoří ve Sverdlovsku na ostrov Vozrožděnie bylo přepraveno zvlaštním vlakem více než 100 tun bílého prášku se sporami (zárodky) antraxu. Prášek dali do obrovských ocelových kontejnerů a smíchali ho s vápnem. Vědci doufali, že vápno tyto mikroorganismy úplně zničí. Na ostrově vykopali 11 jam, do nichž byla vražedná směs zahrabána do hloubky jednoho nebo dvou metrů, čili poměrně mělce. Prázdné kontejnery odvezli vlakem - byly přiliš drahé, než aby je zakopali. Pro jistotu zasypané jámy ještě jednou posypali vápnem. V roce 1992 Boris Jelcin nařídil evakuaci laboratoře Aral-7. Rusové sebrali vše, co mělo nějakou hodnotu - i kliky ke dveřím - a odešli pryč. Ostrov se stal územím Kazachstánu a Uzbekistánu. Státní orgány těchto post-sovětských republik ani netušily, co zdědily. Nakonec pravda vyšla najevo, Moskva se ale odmítá zodpovídat za zanechané pohřebiště. Po dlouhodobém úsilí se Washingtonu podařilo získat souhlas Uzbekistánu a poslat na ostrov vědeckou misi. Američtí specialisté přicestovali na "pevninu smrti" v roce 1995 a objevili zde, že (i přes použité vápno) v šesti z jedenácti "pohřebních jam" se nacházejí živé spory (zárodky) antraxu i nadále. Vzorky těhto mikroorganismů byly využity k výrobě očkovací látky pro vojáky americké armády. Již v 1999 roce znalci z Pentagonu varovali, že se na ostrov mohou vetřít teroristé, kteři hledají smrtonosné bacily, kupříkladu bin Ládinovi zmocněnci. Čím dál tím větší nebezpečí také hrozí obyvatelům pobřeží Kazachstánu a Uzbekistánu, protože se Aralské jezero stálo obětí ekologické pohromy. Od doby, kdy v šedesátých letech začali Rusové s realizací programu intenzivního pěstování bavlníku, (přičemž z řek Syr -Darji a Amu-Darji odvedli velké množství vody do závlahových kanálů) tato kdysi obrovská vodní nádrž velmi rychle vysychá. "Plocha jezera se zmenšila na polovinu, vodní zásoby na čtvrtinu. Salinita se zvýšila trojnásobně, zahynuly ryby. Dílo zkázy bylo doplněno pesticidy a hnojivy, jež odtékájí z plantáží bavlníku" - hovoří Jusup S. Kamalov, uzbecký vědec, vedoucí ekologické organizace Záchrana Aralského jezera. Plocha ostrova smrti se rychle zvětšuje. V šedesátých létech měla kolem 100 čtverečních kilometrů - nyní je to kolem tisíce. Za rok nebo za dva se spojí s pevninou. Proto obavy, že se bacily antraxu nebo jiných nemocí dostanou na obydlené území prostřednictvím zvířat - hmyzu, ptáků a krys, jsou odůvodněné. V roce 1999 zemřel na mor devítiletý chlapec, bydlící na pobřeží poblíž ostrova. K Aralskému jezeru prijíždějí televizní štáby a natáčejí hrůzné pohledy na laboratoře, rozbité klece pro zvířata a tísice zkumavek. Všude tam mohou číhat bakterie... Snad v budoucnosti se ostrov Vozrožděnie dočká lepších časů. Vláda Spojených států, zděšená teroristickými atentáty, poukázala šest miliard dolarů na desinfekci ostrova. Příslušná mezinárodní smlouva byla podepsána v Taškentu, hlavním městě Uzbekistánu. Vyšlo v týdeníku Przeglad (Přehled) Z polštiny pro Britské listy přeložila Sandra Lenobel |
Obsah vydání | 16. 11. 2001 | ||
---|---|---|---|
16. 11. 2001 | BBC záměrně nenazývá útoky z 11. září "terorismem" | ||
18. 11. 2001 | BIS slibuje: nástupní plat 15 tisíc a "dobrou partu" | Tomáš Pecina | |
17. 11. 2001 | "Ne všichni američtí reportéři podporují nekriticky Bushe" | ||
16. 11. 2001 | Opakované vysílání záběrů WTC kritizováno jako "pornografie" | ||
16. 11. 2001 | Američané vybombardovali kancelář televize al Jazeera | ||
17. 11. 2001 | Osvobození neznamená konec obavám | Luboš Kreč | |
16. 11. 2001 | Jak reaguje ČT na rychle se měnící svět: Bude Nemocnice na kraji města! | Jan Čulík | |
17. 11. 2001 | Úřad vlády: Zákon o svobodném přístupu k informacím pro nás neplatí! | Tomáš Pecina | |
16. 11. 2001 | O nejnovější české próze | Lubomír Machala | |
15. 11. 2001 | O strachu s výtvarníkem Janem van Paulem | Petr Pokorný | |
14. 11. 2001 | Ostrov antraxu | Krzszytof Keciek | |
14. 11. 2001 | On-line LOBKOWICZ: Cesta změny, nebo změna cesty? |