OSTUDA: JAK SE DNES PÍŠE O ČR V ZAHRANIČÍ:

Coda Story: Jak se Češi bojí neexistujícího fantomu muslimského nebezpečí

17. 2. 2017

Jsou terčem bezprecedentní pozornosti jako námět virálně se šířících, falešných informací, například lživých tvrzení, že dva syrští uprchlíci údajně utekli z vazby poté, co znásilnili dvě dívky, anebo že údajně bojovníci Islámského státu provádějí svůj výcvik na jedné střelnici na českém venkově. Jen tento měsíc tvrdily titulky na populárním breitbartovském serveru Parlamentní listy, že prý z Německa utíkají Němci před Araby a Afričany a že "muslimští imigranti" pravidelně znásilňují ve Švédsku ženy a děti. Parlamentní listy bědují nad "islámským dobýváním Evropy" s podtitulkem "O co jsme přišli a co ještě můžeme zachránit".

Loni vyzval jiný český server, Svět kolem nás, Čechy, aby se ozbrojili a "začali se bránit se zbraní v ruce".

"Vy a vaše děti budete prvními oběťmi násilí a teroru uprchlíků," napsal anonymní autor, "a policie vás neochrání".

Co je společného všem těmto serverům, kromě antimuslimského zaujetí, je otevřený prokremelský postoj. Servery jako Parlamentní listy a Svět kolem nás systematicky prosazují linii Moskvy ohledně všeho, od Ukrajiny až o Sýrii a po Donalda Trumpa.

Protimuslimské postoje přežívaly vždycky na pokraji české politické debaty, avšak jazyk těchto serverů začal být zvlášť agresivní s počátkem evropské uprchlické krize začátkem roku 2015, kdy tyto servery přestaly psát o Ukrajině, což bývalo jejich hlavní téma.

Jazyk těchto serverů začal být tak agresivní, že české ministerstvo vnitra v říjnu 2015 ve své pravidelné čtvrtletní zprávě o extremismu konstatovalo, že některé tyto servery, včetně české verze Kremlem financovaného Sputniku, používají "přehnané statistiky" o migrační krizi a o údajných teroristických hrozbách, "jejichž zjevným cílem je šířit strach a paniku".

S výjimkou serveru Sputnik není jednoduché zjistit, kdo přesně provozuje a financuje tyto servery, a už vůbec není lehké najít na nich otisky prstů Kremlu. Jakub Janda, šéf pražského programu Kremlin Watch, je jedním z řady českých novinářů a výzkumníků, kteří se už léta snaží najít důkazy o vazbách těchto serverů na Kreml a kromě otevřeně prokremelského redakčního postoje nemůže najít nic.

Kremelská podpora islamofobie, tvrdí Janda, je součástí dlouhodobého cíle destabilizace České republiky a vyčlenění této země z Evropské unie. "Prokremelský narativ argumentuje, že jestliže odejdeme z EU, vyhneme se muslimské migraci," říká a dodává, že to není pravda.

Počty čtenářů serverů sdílejících linii Moskvy ohledně muslimské imigrace jsou však relativně nízké. Netmonitor.cz, výzkumný projekt o českém internetu, informuje, že Parlamentní listy, nejvýznamnější protimuslimský server, měl v lednu 2017 jen asi 123 000 čtenářů denně, ve srovnání s 1,6 miliony nejpopulárnějšího českého zpravodajského serveru novinky.cz. Jenže agresivní protimuslimské postoje těchto okrajových serverů pronikly do mainstreamu.

"Když se díváte na televizní zprávy, většina zpráv o muslimech je záporná," říká Lukáš Houdek, koordinátor projektu Hate-Free, vládou financované protidiskriminační organizace, který za posledních několik let odhalila asi 100 antimuslimských hoaxů.

Houdek, jako většina zdejších pozorovatelů, je přesvědčen, že islamofobie nalezla úrodnou půdu v zemi, kde mnoho lidí nemá s islámem žádnou osobní zkušenost. Protimuslimské postoje pocházejí především ze strachu z neznámého.

Evropský sociální průzkum zjistil v roce 2014, že 2000 jeho českých respondentů bylo ochotno méně než ve 20 ostatních zkoumaných zemích dovolit muslimům, aby žili mezi nimi. V květnu 2016 zjistil průzkum Eurobarometru, že Češi jsou nejméně ochotni pomáhat uprchlíkům - s pomocí pro uprchlíky souhlasilo jen 21 procent Čechů, ve srovnání s průměrem 63 procent pro celou Evropskou unii.

Není proto překvapivé, že protimuslimské "informace" v ČR silně rezonují a že je přinášejí i mainstreamová média.

"Česká média nerozlišují mezi fakty a názory na islám," konstatuje Bronislav Ostřanský, odborník na islám v České akademii věd. Islamofobie, vysvětluje, "je v ČR absolutně mainstreamová." "Není to otázka nějakých extrtemistů, populistů či nacionalistů. Je to absolutně mainstreamové."

Podle Zory Hesové, výzkumnice v Asociaci pro mezinárodní otázky, nikdo nehrál významnější roli při přivedení islamofobie z okraje politického diskursu do jeho středu než nejvýznamnější český prokremelský politik prezident Miloš Zeman.

Dvaasedmdesátiletý Zeman, který se sám charakterizuje jako "tolerantní ateista", si libuje ve své roli jako hlavní islamofob České republiky. Zeman nazývá islám "náboženstvím smrti" a tvrdí, že je "prakticky nemožné", aby se muslimové integrovali do České republiky. Podobně jako servery Svět kolem nás apeloval Zeman na české občany, aby se ozbrojili proti možnému "superholocaustu" od muslimských teroristů.

Avšak Zemanovy protimuslimské výlevy přesvědčily mnohé občany, včetně jeho kritiků.

"Zeman je všude známý," říká Ostřanský. "Milují ho i nenávidí. Ale když začne nenávidět muslimy, tleskají i lidé, kteří ho nemají rádi."

V polovině roku 2016 napomohly Zemanovy zuřivě protiislámské výroky k tomu, že jeho podpora stoupla na rekordní výši. Zemanova rétorika mu zřejmě pomáhá zakrýt jeho dobře zdokumentovanou náklonnost k Moskvě, vzhledem k tomu, že většina Čechů jeho nadšení pro Rusko nesdílí.

Z nedávného průzkumu veřejného mínění vyplývá, že jen 8 procent Čechů "velmi sympatizuje" s Ruskem, ve srovnání se 17 procenty, kteří "velmi sympatizují" s USA.

Loni vyplynulo z jiného průzkumu, že Barack Obama byl v ČR nejdůvěryhodnějším mezinárodním politikem, zatimco Vladimír Putin byl druhým nejnedůvěryhodnějším - za Angelou Merkelovou, což zřejmě odráželo sílu protimuslimských a protiuprchlických postojů v České republice.

V říjnu 2015 pozval Zeman protiislámskou organizaci IVČRN, aby uspořádala konferenci v českém Senátu. IVČRN se od té doby stala prominentnější a vyvolala pozornost mezinárodního tisku, když uskutečnila v Praze falešný útok Islámského státu, který vyvolal paniku. "Stalo se přijatelným veřejně prezentovat extremistické antimuslimské postoje a postoje na hranici rasismu," napsala Hesová.

"Zeman nenávidí muslimy," říká Shaikh, palestinský inženýr. Po téměř dvaceti letech života v České republice tvrdí Shaikh, že se postoj tisku vůči muslimům za poslední dva roky zhoršil, v důsledku teroristických útoků a uprchlické krize. Jako mnoho českých muslimů ví, že jeho komunita se musí snažit bojovat proti uměle vytvářenému zápornému obrazu muslimů v médiích, avšak to se lehčeji říká než dělá.

"S našimi zdroji je to velmi obtížné," lamentuje Shaikh. Aktivisté v jeho komunitě nemají dostatečné styky ani zkušenosti s médii, aby mohli chodit do televize a poskytovat účinné rozhovory.

Bez těchto zkušenosti se předáci muslimské komunity bojí chodit do médií. Obávají se, že jejich slova budou zkreslena a špatně interpretována, zejména poté, co už byli svědky toho, že jeden činitel muslimské komunity byl obžalován z údajného šíření nenávisti (byl osvobozen).

"Každé jednotlivé slovo, které řekneme, je použito proti nám," říká Shaikh. "Nemáme žádný vliv. Ale musíme přežít."

Určitým problémem muslimské komunity je, že je sama roztříštěná a relativně rozrůzněná, říká dr. Ostřanský. Proto je pro ni obtížné vytvořit si koherentní, sjednocený postoj.

Mohammed Abdelmajid, lékař palestinského původu, který žije v Praze už déle než dvacet let, souhlasí, že neutralizovat dopad bohatých internetových serverů je obtížné.

"Je lehké šířit lži," říká, "ale je velmi obtížné proti těm lžím bojovat."

Článek v angličtině ZDE

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Vytisknout