V čem je Trump nebezpečný (a v čem třeba nikoliv)
2. 2. 2017 / Bohumil Kartous
Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous
Pravděpodobně nikdo ještě v digitální éře nemesmerizoval svět jako Donald Trump. Nevkusný, anti-intelektuální, ignorantský, agresivní a narcistní patologický lhář, který za pouhých několik dní v úřadu amerického prezidenta stihl udělat více kontroverzních kroků, než se podaří průměrnému americkému prezidentovi za celou dobu setrvání v úřadu, v podstatě okupuje globální média a zdá se, že to potrvá možná docela dlouho. Trump je nepochybně nebezpečný, otázkou ale je nakolik a kde. A zda náhodou skutečně nepředstavuje pomyslné dno, od kterého se lze odrazit, jak předpokládají optimisté.
Trump je krajně nebezpečný v otázce posunu směrem od lidských práv zpět do stavu, v němž lidé na základě své etnické, náboženské či rasové příslušnosti, pohlaví či sexuální orientace budou vystaveni do role druhořadých, částečně nesvéprávných nebo dokonce přímo ohrožených. Nařízení poskytovat azyl pouze křesťanům z některých muslimských zemí, démonizace Hispánců, vystavování žen do role podřadného druhu, sloužícího k uspokojení libida deprivantů Trumpova ražení a řada dalších postojů současného prezidenta USA vážně ohrožují stabilitu liberálních demokracií po celém světě. To je vážný problém, které přesahuje hranice USA. Jak píše Mary Dejevsky v Guardianu, nepoučený Trump je takovým stres testem americké ústavy, což ovšem zároveň znamená, že jde o stres test ústav dalších demokratických zemí.
Trump je politickými extremisty, jejichž program je postaven na izolacionismu, falešném nacionalismu, vyvolávání xenofobie a vytváření "alternativní reality" na celém západě vykládán jako signál k ataku na lidská práva a jejich zpochybňování. Svým hloupým populismem, který vtěluje do prezidentských dekretů, jakýchsi vzkazů Trumpovým voličům o tom, že plní předvolební sliby, zároveň dává návod populistům v dalších zemích, kam až lze zajít. Je pak jednoduché odkázat se k tomu, že když je v americké demokracii možné porušovat základní lidská práva, proč by to nešlo jinde? Nejde jen o extremisty, populistický tlak na změnu ústavy může vycházet i z tradičních stran, jako v případě Chovancova návrhu na ozbrojování obyvatelstva proti terorismu. Trump, svými kroky, podporou autoritářských politiků typu Putina, Orbána či Zemana, ochotou sloužit nekriticky zájmům těch, kteří ho dostali do Bílého domu, bez schopnosti dohlédnout důsledky svého jednání, vytváří tlak na celou konstituci liberální demokracie. Ochota politiků vzdorovat populismu a hájit elementární principy svobody je velmi nevyzpytatelná.
Z dlouhodobého hlediska je docela možné, že Trump skutečně bude katalyzátorem změn v pojímání politiky, jak se domnívá Slavoj Žižek. Pokud, stane se tak za cenu nepředvídatelného globálního chaosu, posílení autoritářských režimů v jiných oblastech světa, zvýšením socioekonomických rozdílů v samotných USA na základě Trumpovy ochoty nadále pauperizovat nejchudší, ať už jde o okamžitou snahu zrušit tz. Affordable Care Act, který zajistil zdravotní pojištění milionům Američanů, snahou zrušení programu Social security a zároveň snižováním daní pro nejbohatší a zvyšováním pro chudé. Pokud k tomu dojde, bude se dát po čase statisticky vyjádřit, kolik lidí bude tato "naděje" v politické obrození stát život. Že k tomu dojde, ale není vůbec jisté, západní společnosti jsou vnitřně rozpolcené a místo resurekce demokratické majority může dojít k posílení a utvrzení současné tendence.
Trump je nepochybně bezpečnostním rizikem. Je naprosto unikátní posunout Doomsday Clock, hodiny soudného dne, kvůli jednomu člověku o 30 vteřin dopředu. V tomto směru bychom měli považovat riziko, které Trump představuje, za velmi vysoké. Trumpova nevyzpytatelnost a mnohokrát projevená omezenost a diletantství, někdy těžko uvěřitelné, ovšem kladou otázku, kdo to vlastně vládne v USA. Podle všeho je Trump do značné míry loutka Steva Bannona, šovinistického stratéga, který prosadil šokující opatření, kvůli němuž do USA nebyli vpouštění lidé s povolením k trvalému pobytu, pokud cestovali z muslimských zemí na nově vytvořeném indexu "nežádoucích".
Sympatie Ruska vůči Trumpovi jsou nepochybné. Trump je takový "kádr", že přes zjevnou snahu Ruska pomoci mu prostřednictvím kybernetického útoku na Demokratickou stranu k prezidentství vcelku bezelstně vyjadřuje podporu Vladimiru Putinovi. Co by si Putin mohl, s ohledem na mocenské zájmy, více přát. Za této přátelské atmosféry Rusko obnovuje svou ofenzívu vůči východu Ukrajiny bez výraznějšího rizika nějaké další újmy. Trumpovi a jeho okolí žel nelze věřit vůbec nic, jakýkoliv postoj k NATO se může během okamžiku změnit, což zvyšuje nejistotu partnerů i odvahu agresivních režimů podnikat odvážnější dobrodružství a posouvat hranice možného.
Otázkou je, co vlastně způsobí Trumpovo politické hňácání v globální ekonomice. Jak upozorňují ekonomové, Trump říká něco výrazně jiného, než dělá, a některé kroky mohou velmi vážně ohrozit zejména samotnou americkou ekonomiku. Jak upozorňují tradiční partneři v globální ekonomice, jako je Německo, Trumpova administrativa vysílá znepokojující a výstražné informace, které vyvolávají vysokou míru nedůvěry a snižují prediktibilitu dalšího vývoje. Trump dává najevo, že kromě posilování ekonomického postavení bohatých a korporací a zvyšování zranitelnosti chudých změnami ve zdanění chce dělat protekcionistickou ekonomiku, což v krátkodobém horizontu znamená otřes zavedených trhů a primární ohrožení pro všechny ekonomiky, které do značné míry závisejí na importu do USA. Do jaké míry bude Trump schopen takovou politiku prosadit, je velmi nesnadné určit, míra závislosti USA na jejich věřitelích je značná. Nicméně některé kroky, jako třeba stažení USA z transpacifické dohody, signalizují, že odhodlání způsobit otřes je opravdové. Bloomberg si všímá toho, že dopady ponesou nejen asijské země, které vedou čilý obchod s USA, ale také americké firmy.
Americký ekonomický protekcionismus vyvolá řadu odvetných reakcí a je nepravděpodobné, že USA vyjdou z takové obchodní války vítězně. Otázkou je, co udělá trumpovská politika v koincidenci s fenoménem digitalizace a robotizace. Ohlášený návrat do minulosti a návrat míst továrním dělníkům a dalším lidem závislým na průmyslových oblastech, které v globálních podmínkách změnily místo výroby, je nesmysl. I kdyby se Trumpovi podařilo přitáhnout do USA veškerou výrobu, která byla během posledních dekád dislokována do míst s levnější pracovní silou, během následujících deseti let dojde k masivní změně technologií a k ohromnému posílení výroby bez závislosti na člověku. To, co Trump sliboval svým voličům, není možné reálně naplnit. Naopak je nutné velmi pečlivě pozorovat změny a hledat nové příležitosti pro zaměstnanost lidí, nikoliv iluzorně předstírat, že je možné vrátit se do minulosti. To je čirá retrotopie. Už dnes je automatizace hlavním "zlodějem" pracovních míst v USA než asijské země. Ukazuje se, že zatímco průmyslová produkce USA roste, potřeba pracovních míst je kvůli automatizaci velmi malá (CNBC). Během dalších let se bude rapidně měnit struktura pracovního trhu, takže pracovní místa, která migrovala do levných zemí, se sice budou částečně vracet, ale bez potřeby lidské práce. Ta bude třeba jinde, nicméně Trump udržuje své "blue-collars" v iluzi, že se vrátí ke svým "mužským" pracím, což je pravděpodobně pevná součást identity velké části americké střední třídy ve středním věku.
Trump může v ekonomice leccos zkomplikovat a svým zpátečnickým viděním světa připravit USA o dobrou výchozí pozici při obrovsky rychlém přechodu na nové technologie. Na druhou stranu, ani bláznivý Trump nezastaví přirozenou adaptaci největší ekonomiky světa na nové podmínky. Paradoxně by právě technologický vývoj mohl být tím faktorem, který eliminuje další Trumpův nesmysl, jímž je popírání vlivu člověka na klimatické změny v zájmu současných amerických producentů exhalací. Ačkoliv Trumpovy kroky evidentně vedou k návratu USA do pozice před Obamou, což bude působit problémy v dohodách o snižování emisí na mezinárodní úrovni, mnohem důležitější je z hlediska samotné udržitelnosti vývoj nových technologií v oblasti výroby energie, nových materiálů, dopravy, zpracování odpadů atp. Do tohoto procesu Trump těžko může svou destruktivní politikou zasáhnout a i přes odpor současné americké administrativy je velmi pravděpodobné, že si toho nové technologie nebudou příliš všímat. Největší škodu může Trump způsobit samotným USA, a to tím, že hegemonie fosilní lobby zpomalí transformaci tamní ekonomiky.
Vytisknout