Martina Navrátilová: Jak nám Trump sebral domov

2. 2. 2017

Obě jsme přišly do Spojených států jako teenageři, dívky, které utekly z komunistického režimu. Obě jsme lesbičky. V obou z nás vyvolávají činy nového amerického prezidenta slzy a hněv, píší v deníku New York Times společně Martina Navrátilová a Masha Gellen. Sdílíme ale taky jednu věc, která je méně zjevná. V důsledku tohoto hněvu a zoufalství máme nyní obě pocit, že přicházíme o svůj domov.

Prezident Trump přinesl do našich domácností strach. Obě jsme provdané za ženy, které nemají americké občanství (obě jsou to Rusky s trvalým povolením k pobytu v USA) a obě z nás vychováváme děti, některé z nichž jsou američtí občané a některé z nichž ne.

Většina Američanů si neuvědomuje, že existuje hierarchie imigrantské bezpečnosti. Držitelé trvalého povolení k pobytu jsou bezpečnější než držitelé dočasného povolení k pobytu. Politický azyl či status uprchlíka může být zrušen jediným škrtnutím pera. Tisíce lidí čeká na pohovor či na rozhodnutí o jejich žádosti o azyl. Většina z nich by musela čelit násilí nebo i smrti, kdyby byli donuceni vrátit se do své země. V této hierarchii jsou naše partnerky a naše děti bezpečnější než jiní lidé, ale přesto nám do našich domovů pronikla nejistota - už to není bezpečný domov.

Martina přišla do Ameriky ve věku 18 let, byla středoškolačka. Už tehdy byla světovou tenistkou. O několik měsíců předtím jí československé úřady odmítly povolit cestu do USA na tenisový turnaj US Open. Později to rozhodnutí změnily, ale ten zážitek bezmocnosti byl tak silný, že po příletu do New Yorku Martina požádala o politický azyl. Možnost, že československé úřady budou ovládat její schopnost účastnit se sportovních soutěží, byla děsivější než vyhlídky na život v cizí zemi, daleko od rodičů, o nichž nebylo jisté, že je ještě někdy uvidí. Věděla, že Amerika je zemí svobody.

Masha to tehdy taky věděla. Její rodiče jí přivezli do USA, když jí bylo 14. Masha pocházela z rodiny spisovatelů a svoboda číst a psát, co chci, byla pro ni hlavní atraktivitou Ameriky. Pro Martinu byla svoboda projevu taky důležitá. Martina také měla tajemství, které se nesmělo v Československu nikdy prozradit. Přitahovaly ji ženy.

Ukázalo se, že svoboda projevu v Americe má své hranice. Zákon o imigraci obsahoval ustanovení, že "sexuální devianti" mohou být deportováni "z důvodů psychopatické osobnosti". Otevřeně homosexuální či bisexuální člověk nemohl dostat americké občanství. Martina se rozhodla o své sexuální orientaci mlčet, dokud nedostala americké občanství. To obdržela r. 1981, ale v tu chvíli ji požádala americká Ženská tenisová asociace, aby se k tomu, že je lesbička, nepřiznávala.

Masha se rozhodla postavit se proti homofobní imigrační službě. Zažádala o americké občanství r. 1989. Napsala dopis, že je lesbička, ale že není "psychopatická osobnost". Byla připravena vzít svůj případ k soudu, avšak americké občanství rovnou dostala. V roce 1990 byla konečně protihomsexuální ustanovení imigračního zákona zrušena.

Martina Navrátilová promluvila na homosexuální a lesbické demonstraci ve Washingtonu až r. 1993. Teprve po 18 letech se v Americe konečně cítila doma.

Nakonec to byl onen příslib, který nás sem do Ameriky přivedl, zdůrazňují obě autorky. Ne, že tu najdeme domov okamžitě, ale že budeme mít svobodu si ho tu vytvořit. Ten proces nutně vyžadoval svobodu pozměnit Ameriku tak, aby přijala nás i ostatní lidi, jako jsme my, a taky jiné lidi, kteří nejsou jako my a kteří spolu přinášejí ještě více změn než my. To je ten příslib, který přivesl do USA více než 42 milionů Američanů - 13 procent obyvatelstva - z jiných zemí. Toto je ten příslib, který nyní ruší Donald Trump zastavením přijímání uprchlíků, zákazem vstupu pro občany sedmi převážně muslimských zemí, stavbou zdi na mexických hranicích a xenofobní rétorikou Bílého domu - představou, že "Amerika jako první" znamená, že všichni, kdo se v Americe nenarodili, jsou tedy vyloučeni.

Nejtvrději jsou Trumpovou politikou postiženi lidé, kteří potřebují co nejrychleji útočiště. Ale v dlouhodobější perspektivě to postihuje i desítky milionů jiných lidí, kteří vyrůstají s představou, že existuje kdesi země svobodných lidí, která by mohla být i jejich domovem. Většina z nich do USA nikdy nepřijde, ale mají větší pocit bezpečí díky americké tradici přijímání imigrantů.

Každý čtvrtý člověk v USA je imigrant anebo potomek imigranta. Drtivá většina lidí v této zemi jsou imigranti anebo potomci imigrantů. Pokud se oni - pokud se my - nepostavíme proti Trumpovi, přijdeme o svůj domov, i když v něm budeme nadále zůstávat.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Práva homosexuálů | Donald Trump
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 6.2. 2017