18. 1. 2017
Představte si, že sedíte v letadle, které letí vysoko nad oblaky, když si pasažéři náhle uvědomí, že v pilotní kabině nikdo není. Letadlo letí samo, ale je nejasné, kam míří a jestli přistane, napsal Joseph Dana.
Tato hypotetická situace je podle polského sociologa Zygmunta Baumana, který minulý týden zemřel ve věku 91 let, příkladem strachů definujících současnou společnost. Bezpečnostní ohledy ovládají národy celého světa a přesto se jedinci cítí nejistě. Média využívají kolektivního pocitu, že podivné události jako přírodní pohromy a teroristické útoky jsou mimo naši kontrolu.
"Strach," napsal Bauman v jednom ze svých pozdních esejů, "je patrně nejzákeřnějším z démonů hnízdících v otevřených společnostech naší doby. Ale je to současný pocit ohrožení a nejistoty z budoucnosti, z nějž se líhnou naše nejstrašidelnější a nejhůře snesitelné strachy."
Během Baumanova života se svět kolem něj dramaticky proměnil. Bauman se narodil v Polsku v nepraktikující židovské rodině a s rodinou uprchl do Sovětského svazu, aby se vyhnul Hitlerovým plynovým komorám. Poté sloužil v 1. polské armádě a účastnil se po boku Sovětů v roce 1945 bitvy o Berlín.
Po válce rodina emigrovala do Izraele, navzdory jeho tvrdým námitkám vůči sionismu odvozenými z marxismu. Místo toho se rozhodl pro život sociologa modernity a nakonec se přestěhoval do Británie, když během politických čistek v roce 1968 musel opustit Polsko. Bauman, který publikoval více než 50 knih věnovaných kritické teorii a modernitě, je považován ze jednoho z nejlepších evropských myslitelů pozdního 20. století.
Celebritního učence zabývajícího se současnou společností z něj udělalo spojení s kritickou teorií. Se vzestupem ultrapravicových hnutí v Evropě a Spojených státech během poslední dekády se kritická teorie stala znova populární.
Filosofie byla poprvé definována Franfurtskou školou sociálněvědní koncem 30. let jako pokus pochopit sociální, historické a ideologické síly produkující kulturu. Frankfurtská škola tvořená většinou německými Židy marxistických politických názorů musela odejít do exilu, aby unikla Hitlerovi.
Populární současní filosofové jako Slavoj Žižek a dokonce Alain de Botton by neexistovali nebýt díla raných kritických teoretiků jako Theodor Adorno a Max Horkheimer, kteří analyzovali, jako vzniká kultura a udržuje se ideologií. Kritičtí teoretici se například méně zajímají o definici štěstí než o to, jak se společnost dostala k naší definici štěstí a jakou roli hraje kultura při konstrukci takové definice.
Podstatná část Baumanových raných prací se soustředila na sociální hnutí, modernitu a socialismus. Později zaměřil pozornost na pojem tekutosti jako znaku definujícího modernitu. V "Tekuté modernitě", která se stala jeho nejslavnějším dílem, tvrdí, že stále jedinec ve propojenějším, globalizovanějším a materiálně zajištěnějším světě může dnes přecházet z jedné sociální pozice na druhou zcela fluidně. Toto tekuté prostředí umožňuje jednotlivcům osvobodit se od tradičních břemen, ale také vytváří nové problémy, zejména dusivou úzkost a strach spojený s touhou utéct.
Ale jak můžeme chápat tyto ezoterické pojmy ve vlastních životech? Vloni Bauman poskytl al-Džazíře zasvěcený rozhovor, v němž použil své myšlenky k analýze jedné z hlavních výzev, jimž dnes čelíme: Syrské uprchlické krize.
Před občanskou válkou, tvrdil Bauman, mnozí Syřané žili hrdé a zajištěné životy. Měli práci, domov, živnost a rodiny, tak jako lidé v Berlíně nebo Paříži. Dnes jsou uprchlíky doma i v zahraničí. Mnozí z těch, kdo zemi opustili, aby nalezli útočiště v Evropě, jsou nyní bezdomovci, nemohou najít práci a trpí nejistotou ohledně toho, kde večer složí hlavu. Protože v jejich osudu zahlédáme sami sebe, nemůžeme se vyhnout jejich přítomnosti ve vlastním podvědomí. Nejde o to, že přicházejí kvůli našim zdrojům; jde o strach, že v určitý okamžik můžeme být sami ve stejném postavení.
Why does the world fear refugees? Here is what renowned Polish sociologist Zygmunt Bauman thought: pic.twitter.com/B99ucDRkop
— Al Jazeera English (@AJEnglish) January 9, 2017
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.
Vytisknout19.1. 2017 / Bohumil Kartous
Autor obrázku: Jáchym Bohumil KartousVe světě, z nějž se postupně vytrácejí všechny opěrné body, mezi nimiž je možné vykolíkovat rozměr vlastní existence, není jednoduché žít. Ne člověku, druhu, který se sice jako černá labuť, chyba v jinak dlouhodob...