21. 1. 2017
Zelený trávník, bílý plot z planěk, zářící slunce. Dětičky jsou domů ze školy, maminka v zástěře jim mává na přivítanou. Otec se večer vrací domů z dobře placeného zaměstnání, které má celý život. Zdraví šťastné sousedy ve stejné situaci a zasedne k televizním zprávám v 18 hodin, zatímco matka vaří večeři. Slunce zapadá, všichni pokojně spí a vědí, že zítřek nepřinese žádná překvapení.
To je obraz, který Američané dobře znají, zejména z klasických filmů, píše Anne Applebaum. Také vědí, co skrývá. Na této scéně nejsou žádní černoši ani mexičtí imigranti, kteří trhali rajčata pro rodinnou večeři Američanů. Nevidíme ani, že manželka v ložnici tajně bere valium. Nevidíme poválečnou devastaci Evropy, která způsobila nadřazenost amerického průmyslu. Nevidíme, že polovinu světa ovládají totalitní režimy. Nevidíme nadcházející technologické změny, která obraz naprosto změní.
Víme, že tato vize jednoduché Ameriky se nikdy nemůže vrátit, protože nikdy neexistovala. Přesto však má tato vize na nás silný vliv.
Žijeme v kultuře, která oslavuje narušování existujícího pořádku, inovace, podnikavost, rizikové jednání, rozrůzněnost a změnu. Mnoho lidí však sní o stabilitě, bezpečnosti a homogenitě, dokonce i o rasové čistotě. A také o světě, v němž Spojené státy navždy zůstávají neporazitelnou mocnou silou. Ano, touha vrátit hodiny nazpět je tak silná, že nám přinesla prezidentství Donalda Trumpa.
V posledních dnech vyplynulo z četných průzkumů veřejného mínění, že Trump je nejméně populárním novým prezidentem za mnoho let. Dostal o tři miliony méně hlasů než jeho soupeřka. Vyhrál volby v důsledku masivní podpory ruské výzvědné operace a proto, že šířil lži o Baracku Obamovi a o Hillary Clintonové.
Avšak nepodceňujme sílu jeho nostalgické vize. Jeho apel na Američany, aby Amerika "začala znovu vítězit" je tak silný, že triumfoval navzdory své vulgárnosti, nečestnosti, absenci náboženské víry, navzdory svým četným manželkám, navzdory mnoha rysům jeho charakteru, které ho zdánlivě diskvalifikovaly. Je nyní v Bílém domě, Američané si velmi váží svého prezidenta, jeho popularita může vzrůst.
Samozřejmě, Trumpova vize se nebude líbit všem. Není ani tak koncipována. Záměrně vylučuje lidi s černou či hnědou kůží i kohokoliv kdo nežije v tradiční rodině a netouží po domku s bílým plotem. Ani nemůže uspět: "Pracovní příležitosti" a "hranice", o nichž Trump slibuje, že je "přinese zpět", už neexistují, ve světě letecké dopravy a umělé inteligence a automatizace.
Avšak Trump není prvním demagogem, který zvítězil nabízením nerealistické, idealizované nacionalistické vize.
Trumpova Amerika má paralely v současné Evropě, v nacionalistické rétorice politiků, kteří chtějí zatáhnout Francii, Británii i Německo násilně zpět do údajně jednodušší, bezpečnější, bělejší a čistští éry.
Mnozí ovšem odmítnou jeho utopický americký nacionalismus, jeho rétoriku, kdy "Amerika musí být na prvním místě" a jeho brutální apely na ochranářství a sobecké kmenové jednání. Je možné, že Trumpova vláda se stane bodem obratu, okamžikem, kdy americký vliv, který byl vždycky zakořeněn v myšlenkách a v morálce, stejně jako v hospodářské a vojenské moci, konečně se propadl do rychlého a nenávratného úpadku. Avšak lidé, kteří věří v Trumpovu vizi, tento úpadek nebudou vidět, nebudou mu rozumět a nezmění svůj názor. Příslib mýtické minulosti je příliš silný.
Kompletní článek v angličtině ZDE
Vytisknout23.1. 2017 / Daniel Veselý
Masivní demonstrace, které vypukly po celém světě souběžně s teatrálním vstupem Donalda Trumpa do Oválné pracovny, a legislativní snahy kriminalizovat mírumilovné protesty dávají tušit, že v Trumpově éře budou milióny lidí bojovat za to, aby...