Syřané mají velkou smůlu, že je nevraždí Američané, ale Rusové

15. 10. 2016



Britská Stop the War Coalition se stala terčem všeobecného posměchu, a to dokonce i v normálních spíše levicových satirických rozhlasových a televizních pořadech, když se její zástupce v pátek ráno v rozhlase BBC na dotaz, proč její aktivisté neprotestují proti vraždění civilistů v Aleppu, odpověděl, že cílem koalice je bojovat proti Západu a že by protestem proti ruskému vraždění v Sýrii jen "posílili" (neexistující) "protiruskou hysterii" v Británii.

K diskusi došlo poté, co v Dolní sněmovně vyzval nový britský ministr zahraničí Boris Johnson Angličany, aby proti ruskému vraždění v Sýrii šli demonstrovat před ruské velvyslanectví. To vyvolalo taky ostrou všeobecnou kritiku, v tom smyslu, že Johnson je blbec - jen diktátorské vlády vyzývají občany k demonstracím pro něco či proti něčemu. Jeden rozhlasový satirický pořad, právě ten, který kritizoval koalici Stop the War, právem poukázal na to, že pokud se octne ve funkci britského ministra zahraničí komická postava, jako je Boris Johnson, těžko bude mít autoritu a těžko se bude moci vyslovovat k závažným mezinárodním problémům.

Následující komentář je nutno čísto v tomto kontextu (JČ):

Chudáci nešťastné děti z Aleppa. Kdyby jen byly ty bomby, které na ně padají a usmrcují jejích děti, zohavují její přátele, ničí jejich nemocnice - kdyby jen ty bomby byly britské, nebo ještě lépe, americké.

Pak by byly ulice v Londýně přeplněny demonstranty, požadujícími ukončení jejich agónie. Trafalgarské náměstí by znělo projevy od Tariqa Aliho, Kena Loache a monsignora Bruce Kenta. Whitehall by se stala mořem transparentů, které by tvrdily, že jsou páchány válečné zločiny a My Je Odmítáme. Celé Grosvenorské náměstí by bylo plné hlučných demonstrantů, naléhajících, aby byl Barack Obama pohnán k soudu v Haagu. Demonstranti by měli na sobě masky Theresy Mayové a ruce by měli namočené do krvavé, červené barvy. A dělali by to všechno protože, jak by zdůrazňovali, nemohou snést, aby bylo v Aleppu zabito jen jediné další dítě.

Avšak to není osudem nešťastných dětí toho nešťastného města. Jejich osudem je, že jsou terorizovány nesprávnými bombami, těmi, které shazuje Bašar al Asad a Vladimír Putin. Proto nevyvolávají sympatie aktivistů z hnutí, které si říká Stop the War Coalition. Ano, náměstek předsedy tohoto hnutí, Chris Nineham, řekl v pátek v britském rozhlase, že jeho organizace nebude organizovat žádné protesty před ruským velvyslanectvím, protože to by jen posílilo "hysterii a xenofobii", která je nyní vybičovávána proti Moskvě. Namísto toho soustředí organizace Stop the War, vysvětlil Nineham s občerstvující otevřeností, svou energii na "opozici proti Západu".

Avšak jestli je hysterie nesprávnou emocionální reakcí na vraždění, jehož obětí jsou nyní obyvatelé Aleppa, jakápak asi je na to správná reakce? Co je správný stav mysli, v němž máme uvažovat nad záběry mrtvých, neozbrojených žen a mužů a dětí, pohřbených v popelu?

Jaký postoj máme zaujmout vůči záběrům, pořízeným dronem, na nichž vidíme zničené trosky bývalého města? Jak máme reagovat, když slyšíme dvanáctiletého chlapce, který každý den od sedmi hodin ráno prohledává trosky a snaží se v nich najít něco k jídlu a který říká, i když kolem něho vybuchují bomby, "Děkujeme Pánubohu za to, co máme."

Navzdory tomu, co říká koalice Stop the War, "boj proti Západu" tuto hrůzu neukončí. Protože je to Rusko, které je v Aleppu po krk v krvi. Je to Rusko, které spolu s Asadem bombarduje nemocnice. Je to Rusko, které je důvěryhodně obviňováno, že vybombardovalo humanitární konvoj. Je to Rusko a jeho syrský spojenec, kteří tak rádi používají taktiku dvojího úderu - shodit jednu bombu a počkat až se na místo výbuchu dostaví zdravotníci, a pak na totéž místo shodit bombu druhou, která usmrtí záchranáře.

Ovšem nesmíme se chovat hystericky.

Rusko je nyní v Sýrii tak intenzivně angažováno, že jakékoliv pozdní pokusy jiných zemí proti jeho vraždění cokoliv dělat jsou nebezpečné. Kdyby se Spojené státy pokusily vynutit bezletovou zónu nad Aleppem, mohly by se brzo poté octnou ve válečné konfrontaci s Ruskem. Riskovalo by to eskalaci krvavé občanské války v něco většího a daleko vražednějšího.

Co se tedy dá dělat? Koalice Stop the War argumentuje, že je to věc "čistě syrského lidu" kdyby Západ a Spojené státy přestaly do Sýrie zasahovat, Asad by velkomyslně zahájil celonárodní konzultační kampaň, uspořádal by svobodné a spravedlivé volby, možná by dal na kandidátkách přednost jedině ženám, a souhlasil by že bude respektovat jejich výsledek.

Argumentovat takto znamená civět na rodinu uvízlou v hořícím domě a prohlásit, že je to její vlastní problém, oni sami si musí požár uhasit - a pochválit ostatní, že nehasí. Samozřejmě, že potřebují pomoc.

To, čeho je teď zapotřebí, je nátlak na Rusko, aby přestalo. Nikoliv vojenské konfrontace, ale veškerý ostatní nátlak. A právě tady může být koalice Stop the War užitečná. Trvá na tom, že dokáže ovlivňovat jen západní státy a že protest před ruským velvyslanectví "by nic nezměnil". Ale jak si mohou být tím tak jisti? Víme, že Putinovi záleží na své mezinárodní pověsti. Právě proto vydává miliony na financování svého propagandistického televizního kanálu Russia Today. Nelíbilo by se mu, kdyby se po světě vysílaly záběry masových demontrací před ruskými velvyslanectvími.

Přece stojí za to to zkusit. Ti, kteří se považují za mírové hnutí, by měli dostát svému jménu. Vraždění nevinných v Aleppu začalo už dávno: je načase, aby splnili svou povinnost a pokusili se tuto válku zastavit.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Velká Británie - politika a společnost | Sýrie
Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Úterý 18.10. 2016