Nestrašte Ruskem: Válečné přípravy jsou projevem přízně!

Kdy zákeřní Finové zaútočí na Petrohrad?

11. 10. 2016 / Karel Dolejší

V článku "The United States and Russia Are Prepping for Doomsday" (Spojené státy a Rusko se připravují na soudný den) ZDE upozorňuje Jeffrey Lewis, že ruským vypovězením smlouvy o plutoniu ZDE se naráz uvolnil štěpný materiál, z nějž lze vyrobit desetitisíce jaderných hlavic.

Spojené státy ani Rusko už sice plutonium vhodné k výrobě jaderných zbraní nevyrábějí, nicméně Lewis uvádí odhad stávajích zásob od Mezinárodního panelu pro štěpné materiály při Princeton University. Podle něj mají USA asi 88 a Rusko 128 metrických tun plutonia, z nějž lze vyrábět jaderné hlavice. K výrobě menší jaderné nálože stačí 4 kilogramy materiálu (v závislosti na použité technologii i méně). Takže z amerických zásob lze vyrobit 22 000 jaderných hlavic, nebo i více. Z ruských zásob pak přes 32 000.

Profesor Mark Galeotti v textu nazvaném "Aleppo is paying for Russia’s imagined global threat" (Aleppo doplácí na globální hrozbu, kterou si Rusko představuje) ZDE nabízí excelentní vysvětlení ruské brutality uplatňované v syrském konfliktu - ovšem s několika háčky.

Podle Galeottiho mimořádná bezohlednost vůči civilistům - samo ruské letectvo je na nejlepší cestě do konce roku dohnat a předehnat celkový počet civilních obětí války v Jemenu - odráží ruský pohled na válku, vojenské kapacity a představu o ohrožení.

Zatímco Západ se snaží počet civilních obětí válek minimalizovat nebo jej snížit na nulu, Rusové se prostě o nic podobného nesnaží ani dost málo; útočí na konvoje s humanitární pomocí, nemocnice a další cíle zajišťující základní přežití. Chovali se tak ovšem vždy - za války v Čečensku nebo během sovětské intervence v Afghánistánu (při níž kobercové nálety zabily zhruba milion civilistů a polovinu obyvatelstva vyhnaly z domovů). Moskva prostě nevěří, že morální rozhořčení Západu je opravdové, a domnívá se, že takové postupy vedou k vítězství, čili jsou oprávněné.

Zároveň je ve hře i fakt, že Moskva nedokáže se svými vojenskými kapacitami ve větším měřítku nic jiného než právě to, co předvádí. Galeotti zmiňuje nepočetné pozemní jednotky, které Moskva v Sýrii nasadila, ale mimo jeho zorné pole zůstal podstatný fakt, že kanonenfutr Asadovi zajišťuje Teherán. Putin tedy nemusí posílat na expediční operaci velkou pozemní armádu, kterou by ostatně stěží uzásoboval.

Jestliže Kreml právě převádí celou zemi na "trvalou válečnou stezku", jak uvádí Galeotti s odvoláním na Andrew Monahana (a jak to potvrzují události poslední doby ZDE), plyne odsud řada zásadních voleb. Kromě toho, že vláda ušetří 6 miliard dolarů na sociálních výdajích a raději přidá 10 miliard na zbrojení, je tu širší trend: Celý stát se sekuritizuje a militarizuje. Do války se nechystají jen vojáci, ale také úřady.

Rusko totiž bezpochyby věří, že je již dávno ve válce se Západem. Proto i válku v Sýrii nechápe jako lokální konflikt, ale existenciální zápas, v němž nesmí prohrát.

Galeotti vyjadřuje přesvědčení, že ruská kapacita pro zahraniční intervence byla Ukrajinou a Sýrií nasycena. Připomeňme zde však, že mnoho západních expertů nevěřilo ani tomu, že Moskva uzásobuje limitovaný kontingent v Sýrii - zatímco v současnosti spíše Západ studuje ruské logistické operace označované populárně jako "Syrský expres". Kromě toho Galeottiho otázka, proč Putin "nevyužil příležitosti" a nestáhl se ze Sýrie v březnu 2016, nedává smysl: Lze se snad stáhnout z existenciálního konfliktu (za nějž Kreml syrskou válku považuje), aniž jste přesvědčivě zvítězili?

Rozmístění raket v Kaliningradské oblasti, které znamená hrozbu proměny Varšavy v hromadu radioaktivních trosek během 2 minut ZDE, je pro Galeottiho "agresívním obranářstvím". Jenomže střela Iskander-M je vším jiným, jen ne obrannou zbraní...

Galeotti trvá na tezi, že Moskva jedná jako racionální aktér. Problémem jsou však podle něj "nepřesné" informace a nebezpečně pomýlený světonázor.

Problémem ale také může být konvence, která definuje racionálního aktéra. Jestliže uvěříte, že zítra na Zemi přistanou Plejáďané a Aštar Šeran všechny zahrne nekonečnou láskou, můžete se na takovou alternativu začít připravovat s využitím všech výhod účelově racionálního jednání. Otázkou nicméně zůstane, zda když se nesnažíte testovat své domněnky a vyhledávat i protichůdné informace, jednáte stále ještě racionálně, nebo nikoliv.

Rusko právě rozehrálo další velmocenskou hru na Balkáně ZDE, kde se opět angažuje i vojensky ZDE. Kromě toho usiluje o získání letecké základny Sidí Barrání v Egyptě ZDE, z čehož lze vzhledem k umístění usoudit na úmysl vojensky se angažovat v Libyi. V Egyptě ostatně právě probíhá cvičení ruských výsadkářů ZDE, na něž Saúdská Arábie reagovala zastavením dodávek ropných produktů ZDE.

Přesvědčení, že Kreml nemá vojensky na to, aby se angažoval v dalším konfliktu, dost možná nedisponuje o nic pevnějšími základy než jistota Baracka Obamy, že ruské ozbrojené síly jsou vázány na Ukrajině a v Sýrii je čeká katastrofa.

I na základě šílených myšlenek mohou aktéři jednat rázně - a dokonce vysoce účelně a efektivně. Je dost dobře možné, že se tak v dlouhodobé perspektivě zničí. To však nic nemění na faktu, že mezitím se jim zdaří řadu jiných dostat do zapeklité, ne-li rovnou neřešitelné situace.

Než Putinův režim přivede Rusko definitivně na buben, rozhodně má na to způsobit v zahraničí nedozírné škody.

Vytisknout