V Asadově věznici u Damašku mají vězni zakázáno při mučení křičet

5. 10. 2016

Nedaleko Damašku v Sýrii je vojenská věznice Sadnaja. Lidé, kteří tam byli vězněni, hovoří o světě hladovění, systematického mučení a vraždění. Ve snaze osvětlit, co se tam děje, použili forenzní architekti z Goldsmith University neobvyklý přístup.

Džamal: "Co vám mám říct. Když nás poprvé přivezli do věznice Sadnaja, měli jsme to, čemu se tam říká, vítací večírek. Jiní tomu říkají prostě mučení."

Džamal je bývalý vězeň ve věznici Sadnaja. Měl štěstí, že se mu odtamtud podařilo uniknout živý.

Džamal: "A začali nás bít řetězy. Vzpomínám si, že se naše hlasy mísily s jejich, protože nám hrubě nadávali. Všechny ty hluky a hlasy, smíšené dohromady, to si jasně pamatuju."

Podle odhadů zahynulo v Asadových věznicích 18 000 lidí. Avšak hlavní informace o věznici Sadnaja pocházejí z vesmíru - jsou to satelitní fotografie, na nichž je budova ve tvaru trojlístku v poušti.

Forenzní architekti se snaží vytvořit počítačovou simulaci vnitřku této věznice. Žádají osoby, které tamější věznění přežily, jako je Džamal, aby zrekonstruovali tvar vnitřku věznice a zejména její zvuky. Většina lidí je přivážena do věznice se zavázanýma očima a slyší tam určité zvuky.

Vězni mají také většinou zavázané oči, když jsou přemisťováni věznicí. Avšak v tomto temném světě vyvolaly otázky vědců na zvuky velmi silné vzpomínky. Bejrútský umělec Laurence Abu Hamden proměni své vzpomínky do zvukové krajiny věznice, kterou můžete slyšet.

Většina informací o tom, jaké porušování lidských práv se tam odehrává, kolik lidí je tam vězněno, to všechno přichází prostřednictvím svědectví o zvucích. Pokud jste strávili tři roky v jediné místnosti a všechno, co víte o věznici, odvozujete jen ze zvuků, které jste tam slyšeli, na základě toho se dá zjistit, co se tam dělo.

Věznice je ale neuvěřitelně tiché místo. Vězňům je totiž při mučení zakázáno řvát.

Džamal: "To je absolutně pravda. Protože čím víc řvete, tím víc vás budou mučit. Když při mučení budete řvát, mučení bude desetkrát horší. Věznice Sadnaja je pevnost ticha. Absolutní ticho. Které narušuje jen zvuk rákosek nebo bičů nebo řetězů, kterými vás bijí. A samozřejmě ty jejich nadávky."

Pánem je ticho. Násilí na vězních se děje prostřednictvím ticha. Nesmějí křičet, když je věznitelé bijí. Neslyšíte nikoho, Slyšíte jen, jak se otočí zámek ve dveřích cely, když přichází mučitel.

Goldsmith University a Amnesty International vypracovaly historii pěti osob, které přežily věznění ve věznici Sadnaja a vytvořily trojrozměrnou audiorekonstrukci tohoto vězení. Snahou je bojovat proti úsilí zlikvidovat paměť. Účelem věznění je likvidace lidské osobnosti. Právě proto přežije tak málo lidí.

Zdroj v angličtině {audio, od minuty 38.15] ZDE

Lidská práva | Sýrie
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 6.10. 2016