Může dojít k jadernému konfliktu?

29. 9. 2016 / František Řezáč

A jak by bylo v tom případě postaráno o civilní obyvatelstvo?

Tyto otázky si klade film Poslední fotka - Final Picture režiséra Michaela von Hohenberga. Film určitě není vhodný pro děti a také pro ty, kdo chtějí žít ve sladké nevědomosti o tom, co se může stát. Nicméně ještě nedávno se psalo a vysílalo o hrozícím nebezpečí raketového útoku z Íránu či ze Severní Koreje a nutnost stavby protiraketového radaru na území ČR v Brdech uznala písemně vláda podpisem ministra zahraničí Schwarzenberga pod smlovou o jeho stavbě. Jak na to tehdy reagovalo Rusko, jen pro připomernutí: negativně a ostře, považovalo US radar za hrozbu proti sobě. Tehdejší dění jaksi zapadlo v zapomnění, ačkoli rakety a jaderné zbraně mohou mít nejen Írán a Severní Korea, ale mají je stále velmoci. Počet států vlastnících atomové bomby a jejich nosiče uvádí závěrečné titulky filmu Poslední fotka počtem 10.

Paradoxem je, že ve stejné době, kdy se psalo o hrozbě a jejímu čelení protiraketovým štítem USA se, nejen v ČR, s konečnou platností rušily další protiatomové kryty pro obyvatelstvo a udělaly se z nich rockové kluby či sklady zeleniny. Pouze tento fakt svědčí o pokrytectví těch, kdo lidi straší, ale pro možnou záchranu lidí v případě, že by se údajná hrozba uskutečnila, nic nedělají...

Buďme jisti, že vlády jistě pro sebe příslušná zařízení mají. Někdo přece musí případnou katastrofu řídit. Možná by bylo užitečné se při volební kampani ptát krajských politiků, jak by bylo v takových případech postaráno o ně. Právě o tom je film Poslední fotka (pokud již český titul filmu existuje a je jiný, omlouvám se, toto je doslovný překlad - pozn. F.Ř.). https://www.youtube.com/watch?v=IsEboujCR6Q

Děj filmu je napínavý a nekončí happyendem. Nejslavnější hollywoodský film na podobné téma je pro mě Den poté - The Day After.

Film Poslední fotka je o to působivější, že se jeho děj odehrává ve známé krajině kousek od Chebu v okrese Wunsiedel. Na armádou opuštěné radarové věži na vrchu Schneeberg ve Smrčinách (hezký výlet pěšky i na kole) je hlídač ve stálém radiovém kontaktu s nějakým kolegou kdesi v Alabamě. Vyměňují si názory a zprávy na jakýsi běžný námořní incident u břehů Izraele, když tu Američan sděluje, že USA použily jadernou zbraň proti ruské ponorce.

Následují předběžná opatření vládních orgánů okresu a mezi obyvatelstvem propukne nákupní panika. Mladí manželé jsou právě na výletě ve skalním městě poté, co on dostal po dlouhé době dovolenou. V altánu na skalní vyhlídce Grosser Waldstein však obdrží mobilem příkaz zaměstnavatele k okamžitému návratu do hypermarketu, který nezvládá příval kupujících. Tam po nějaké době dostane muž zprávu od svého otce, hlídače na Schneebergu, aby všeho nechal a přijel s manželkou k němu nahoru.

Trojice sestoupí do krytu, zásobena potravinami a vodou na několik měsíců. Ve městě úřady otevírají kryt pro obyvatelstvo, kam se vejde ale jen několik set lidí. Ostatní musí pod hrozbou namířených zbraní zůstat venku. Místní opilec, který není do krytu vpuštěn, dostává se se zásobou chlastu do krytu větrací šachtou. Mladý muž na Schneebergu, vášnivý fotograf, ještě vystoupí na ochoz radarové věže a rozhlíží se po krajině, když tu náhle uvidí asi 50km daleko...

Dál nebudu děj prozrazovat. Film je určen především mládeži, lidem, kteří jsou jeho hlavními hrdiny až do konce. Já jsem ho viděl v sobotu na závěr jednání konference o Temelínu. Jak a kam bude distribuován, neví ještě ani autor sám, jak sdělil přítomným divákům po promítání v Parkhotelu Hluboká nad Vltavou.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 30.9. 2016