Aleppo: Kdyby všichni utekli, kdo bude tuto zemi spravovat?

27. 9. 2016

OSN dnes potvrdila, že Rusové vytvořili osm, údajně bezpečných koridorů z této oblasti. Nikdo jimi ale neodchází. Namísto toho lidé v městě zůstávají a spěchají na kliniky dávat krev.

"Za poslední týden zintenzivnila ruská válečná letadla intenzitu svých náletů proti všem osvobozeným čtvrtím v Aleppu. Útočí na nás nyní thermobarickými kazetovými bombami. Vede to k většímu ničení. Do nemocnic přichází mnoho zraněných lidí."

A ti potřebují tu krev. Protože po každém leteckém úderu Asadových či ruských letadel přichází do nemocnic zoufalé množství zraněných lidí.

Avšak Rusové a syrská vláda nejsou jediní, co necíleně vraždí civilisty. Vzbouřenci ve východním Aleppu se samozřejmě zaměřují na vládou kontrolované čtvrti, kde také žijí tisíce civilistů.

Je také pravda, že Asadova armáda a Rusové umožňují civilistům, i ozbrojeným vzbouřencům opustit dobytá města. Takto k tomu došlo nedávno v městě Daraja. Totéž se stalo dnes v Homsu, ale vzbouřenci obviňují vládu, že ostřeluje civilní oblasti, vláda obviňuje vzbouřence, že používá civilisty jako lidské štíty.

Generální tajemník Pan Ki Moon: "Mezinárodní právo mluví jasně: Necílené používání zbraní v hustě obydlených oblastech je válečný zločin."

A zase jsme dnes viděli, že když se to hodí oběma stranám, dochází k pokroku. V pondělí přijela pomoc do mnoha oblastí, které byly obklíčeny dlouhé měsíce. Tyto záběry rozšířila Asadova vojenská televize.

Ve východním Aleppu v přestávce mezi boji se zatopený kráter po bombě stal plaveckým bazénem.

Agonie Aleppa spočívá v tom, že ani jedna strana není ochotna zorganizovat humanitární konvoje, které by přivezly pomoc, anebo evakuaci lidí z města. Ani těch, kteří zoufale potřebují lékařskou pomoc.

Wissam Zarqa, obyvatel Aleppa: Už jsme měli špatné dny, ale teď je v obklíčení situace daleko horší. Nemáme dost pohonných látek, což znamená, že je daleko obtížnější shánět vodu. Ostřelování dnes je méně intenzivní než během posledních dvou dnů, ale pořád je to velmi intenzivní ostřelování. Lékaři jsou zahlceni množstvím raněných. Co se týče potravin, máme trochu malou zásobu. Ale dochází nám.

Moderátorka: Mluvíte o tom všem velmi klidně. Zdá se, že je to absolutně děsivé. Řekněte mi, na co myslíte během těchto dní.

Nejsme prvním místem tady v Sýrii, které je v obklíčení. Město Madaja je například v obklíčení už několik let. Kdybych teď začal panikařit, nezvládl bych to. Proto musíme být klidní a brát to lehce. Musíme vědět, co máme dělat. Kdybychom zpanikařili, byli bychom ztraceni. Zdá se, že Rusko a Amerika se dohodly na tom, že budeme v této situaci, v obklíčení.

Moderátorka. Jaké to bylo o tomto víkendu s těmi bombami na ničení podzemních bunkrů?

Ano, je to jiné. Je to poprvé, co vidíme obrovské díry v zemi. Někdy čtyři, pět metrů. A někdy to vypadá prostě nesmyslné.

Moderátorka: Spousta lidí se ptá, proč tam zůstáváte?

Ano. Vezměte si mě jako příklad. Vrátil jsem se před půldruhým rokem ze Saúdské Arábie. Protože je to moje povinnost. Jsem učitel, mám učit. Učím tady na univerzitě, učím ve škole. Není tady dost učitelů. Kdyby všichni utekli, kdo bude tuto zemi spravovat?

Vytisknout