Žijeme v novém světě: neoliberalismus odumřel, teď je tady nacionalismus

24. 9. 2016

Proti demagogickému nacionalismu je nutno bojovat. Jenom proto, že starý pořádek zanedbával celé sociální třídy a podporoval hospodářskou nerovnost, která urážela všechny, kdo mají trochu morálky, to neznamená, že alternativa bude lepší. Ano, už máme důkazy, že alternativa bude horší.

Zkuste takto argumentovat a začnou vás urážet nadávkami, které se opakují tak často, že se staly frázemi. Nebuďte elitář. Nestavte se arogantně nad normální lidi. Lidé mysleli, že nová alternativa bude lepší, než dosavadní nudní politikové. Mýlili se.

Vidíte výsledek, když argumentujete, že brexit byla obrovská hloupost, a že Británii i Evropě bude trvat dlouhá léta, než se z toho zotaví. Okamžitě na vás zaútočí jako na kavárenského liberálního elitáře, který považuje obyčejné lidi za idioty.

Je ovšem nutno přiznat, že rozklad evropské sociální demokracie byl částečně důsledkem neschopnosti úzké vrstvy středostavovských liberálů porozumět svým spoluobčanům. Tito liberálové nepochopili, že většina z nás si cení toho, co je známé a místní. Nové kultury, jimž rodilí Evropané nerozuměli, noví lidé, jejichž gesta a výrazy nedokázali číst, je znervóznili.

Mezitím autoritářství, které proměnilo levicový liberalismus v hnutí pro prudérní občany, začalo hrát do rukou pravice. Občané přestali naslouchat těm, kdo reagovali na nepříjemné argumenty požadavkem, aby policie politicky nekorektní jedince zatkla.

Teď už ale nemáme žádnou liberální elitu. Máme vychloubačnou, nacionalistickou a hrdě nevědomou elitu.

Platí to i mezinárodně. Po rozkladu komunismu se Amerika stala jedinou světovou supervelmocí. I kdyby její zahraniční politika byla systematicky světu prospěšná, hněv nad dominantní rolí Ameriky byl nevyhnutelný. Jenže americká zahraniční politika v desetiletích od roku 1989 zdaleka nebyla světu prospěšná a vůči těm, kdo to kritizovali, se přistupovalo s blahovůlí, kterou poskytujeme Davidovi, který se rozhodl bojovat proti Goliášovi.

Avšak pohleďme, co se stalo s americkou mocí dnes. Rusko, Asad, Írán a Hezbollah zlikvidovali syrské příměří. Bombardují konvoje humanitární pomoci a proměnili Aleppo v Drážďany jednadvacátého století. Barack Obama a John Kerry už nevypadají jako mocní vládci unipolárního světa. Vypadají přesně tak, čím jsou: jako bezmocní a ponížení lidé minulosti. Rusko si na Blízkém východě může dělat, co chce.

Léta jsme všichni psali proti nemorálnosti politiků a intelektuálů, kteří omlouvali Slobodana Miloševiče, islamofašismus, Saddáma Husajna, íránskou teokracii a ruskou kleptokracii. Uvědomíte si, jak hluboko se hniloba rozšířila, když vidíte, že Donald Trump, šéfka britské strany UKIP a šéfka francouzské Front National obdivují Putina. Uvědomíte si, jak hluboce je zkorumpovaná levice, když zjistíte, že nynější šéf Labouristické strany Jeremy Corbyn pracoval jako placený propagandista pro íránskou státní televizi, bránil Miloševiče, Hamas a Hezbollah a Putina také. Morální zhnusení nad touto kolaborací by nikdy nemělo přestat. Avšak v našem novém věku mají morální argumenty praktickou naléhavost. Zničení Sýrie vyhání uprchlíky do Evropy a jejich přítomnost posiluje ultrapravicové strany, které sponsoruje Vladimír Putin.

Odsuzování americké moci, stejně jak odsuzování "neoliberalismu" a "liberální elity" jsou dnes horší než prostoduché. Jako cukání mrtvoly, jsou to vyčerpané reakce ze světa, který zmizel. Ve světě, v němž nyní žijeme, prosazují stoupenci brexitu s doktrinářskou rozhodností zchudnutí Británie, extremní levice a extremní pravice podporují režimy, které nás ohrožují, a ruský, nikoliv americký imperialismus, vyvolává chaos v Evropě.

Liberální technokraty, kteří "zacházejí s lidmi jako s hlupáky", nikdo neposlouchá. Avšak ukažte lidem, že jimi obdivovaní politikové z nich dělají idioty, a máte šanci je přesvědčit. Pak, možná, budou naslouchat.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout