Vámi navrhovaná řešení spíše mezinárodní terorismus prohloubí, pane prezidente

23. 9. 2016 / Daniel Veselý



Photo Credit: stepanekm7 via Compfight cc

Český prezident Miloš Zeman si užíval svých příslovečných pět minut slávy v OSN, dirigoval generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna a cítil se mezi světovými potentáty jako ryba ve vodě. Téma jeho projevu bylo stejné jako před rokem, tedy boj s mezinárodním terorismem. Miloš Zeman dovedl za poměrně krátkou dobu smíchat jablka s hruškami, protiřečit si a předložit světu recept, jenž by mezinárodní terorismus nevykořenil, ale spíše jen prohloubil.

Miloš Zeman ve své řeči na půdě OSN opět předvedl, že spoustě záležitostí jednoduše nerozumí, ač má k ruce tým dozajista erudovaných poradců.

Český prezident do výčtu zločinů mezinárodního terorismu zahrnul i řádění latentního homosexuála Omara Mateena v Orlandu, u něhož se neprokázalo napojení na džihádisty, střelbu Breivikova stoupence Davida Aliho Sonbolyho v Mnichově, který nezabíjel na příkaz Daeše, či nedávný bombový útok v New Yorku, jehož motivy nebyly dosud spolehlivě vyšetřeny, ačkoliv i v tomto případě nejde o akci teroristické buňky. Dokonce i Zemanem zmiňovaný masakr v Nice, kde samozvaný přívrženec Daeše zmasakroval 86 osob, nemá přímou spojitost s Daešem, přestože pachatel Mohammed Lahouaiej Bouhlel udržoval styky se „známými islámskými radikály“ ZDE.

Hovoří-li prezident Zeman o aktivitách mezinárodního terorismu, aby podpořil svou myšlenku o nutnosti s ním účinně bojovat, měl by uvést jen případy, kde byly věrohodně prokázány vazby na reálně operující teroristy, a nikoliv jedince, kteří zabíjeli z různých pohnutek. Pravda, pro Zemana je terorista každý, kdo úmyslně vraždí nevinné civilisty, a sám s vtipnou poznámkou na rtech uznal, že mezinárodnímu právu v podstatě nerozumí.

Jestliže český prezident nyní prosazuje další setrvání vojsk NATO v Afghánistánu, aby bojovala proti Tálibánu, minulý rok se naopak proti vojenské přítomnosti Aliance vymezoval. Nicméně Tálibánu se v tomto roce podařilo provést několik významných ofenzív, a to navzdory 15 let trvající okupaci Afghánistánu vedené Spojenými státy. Je tedy bláhové se domnívat, že se okupačním silám povede moc Tálibánu jednou provždy zlomit. Zeman při svém tažení proti mezinárodnímu terorismu zároveň odmítl trvalou okupaci cizích území, což je ale právě případ Afghánistánu.

Prezident hovořil o nutnosti vytvořit Vojenský štábní výbor pod hlavičkou OSN, který by koordinoval mezinárodní síly, jež by měly potírat projevy mezinárodního terorismu – nasazením speciálních jednotek, dronů či bojových helikoptér. Takový návrh je ale naivní, když vezmeme do úvahy protichůdné zájmy jak stálých členů Rady bezpečnosti OSN disponujících právem veta, tak dalších členských zemí OSN v různých konfliktech. Realizace takového návrhu by selhala příkladně v Sýrii, kde se jednotliví bojující aktéři nedokážou shodnout na tom, kdo je terorista a kdo není.

Také Zemanova obsese na dálku řízenými bezpilotními letouny by mohla polevit, neboť, jak ukazuje kupříkladu válka dronů v režii Obamovy administrativy, tato kampaň spíše terorismus vyvolává, než redukuje ZDE .

Suma sumárum: Odhlédneme-li od nekonzistence Zemanových myšlenek a návrhů, neschopnosti pojmenovat aktivity mezinárodního terorismu či nechápaní spletitých geopolitických procesů, přichází český prezident s receptem, který kopíruje jeho vlastní militaristické ambice, aniž by efektivně řešil komplexní příčiny terorismu. Na druhou stranu je pošetilé se domnívat, že by někdo v OSN slova prezidenta České republiky bral za bernou minci.

Projev Miloše Zemana v OSN ZDE.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 23.9. 2016