I vystrašení a hlupáci mají nárok na politické zastoupení

8. 9. 2016 / Karel Dolejší

Hasselbach z mého pohledu především argumentuje tím, že předepsaná politická korektnost nyní v Německu principiálně vylučuje z veřejné debaty všechny, kdo mají jakékoliv, dokonce i sebevíce oprávněné obavy z probíhající migrační vlny. A mainstreamové politické strany (s výjimkou čistě bavorské CSU) na obavy těchto voličů zatím prostě neslyší. Jediným politickým subjektem, který pak artikuluje obavy z migrace, zůstává bohužel krajně pravicová, xenofobní a proruská strana AfD.

To nemohu považovat za normální stav. I kdyby ti, kdo se migrace bojí, byli úplně hloupí, i tak by si zasloužili v demokratické společnosti nějaký typ politického zastoupení - přirozeně mnohem kultivovanější, než jaký dnes nabízí AfD. Jejich obavy dokonce v jistém smyslu reprezentují hledání vyváženého přístupu. Zatímco Angela Merkelová vloni programově vyřadila rutinní bezpečnostní opatření do té doby v Evropě spojovaná s migrací, včetně standardních evropských lingvistických testů (které umožňují porovnat údaje poskytnuté žadatelem o azyl s faktickými jazykovými kompetencemi - a vyloučit tak ty, kdo se pouze vydávají za uprchlíky z krizových oblastí, ale ve skutečnosti přicházejí odjinud), je zcela legitimní, aby nyní došlo k vyvážení humanitárních a bezpečnostních hledisek. Tento proces je v pohybu a dochází přitom jistě i k excesům. Ale ty jsou do značné míry vyvolány také nerovnováhami, které má na svědomí Angela Merkelová osobně.

Ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko se v současnosti nachází nejméně 25 000 žadatelů o azyl. To na německé poměry jistě není zrovna mnoho; na druhé straně ani to ale nesnese srovnání s legračními dvoucifernými čísly týkajícími se uprchlíků přijatými v měřítku celé České republiky. A i v ČR se paradoxně téma uprchlíků stává součástí veřejné debaty před nadcházejícími regionálními volbami. Je svým způsobem opravdu absurdní, pokud se nyní ve volném čase musím věnovat likvidaci xenofobních předvolebních plakátů volební koalice SPD/SPO ve Středočeském kraji, na nichž "přivandrovalec" z Japonska Tomio Okamura spolu s archetypálním xenofobním komunistickým funkcionářem Velebou štvou proti uprchlíkům z islámského světa. Dlužím to jistě tureckému prodejci kebabu v nedalekém městě, stejně jako bych totéž dlužil židům, Vietnamcům či Romům, kdyby na nich chtěl ve volbách parazitovat nějaký jiný typ politického neumětela a hňupa. Tím spíš ovšem chápu, že 25 000 žadatelů o azyl v Meklenbursku-Předním Pomořansku reprezentuje něco jiného než účelově zkonstruovaný, imaginární přízrak hrozby.

Pokud lidé mají obavy z přistěhovalců, v normální demokratické společnosti by před ně měl předstoupit politik a říci: Podívejte, přijali jsme úplně všechna rozumná bezpečnostní opatření slučitelná s liberální demokracií, která by měla vyloučit co nejvíce rizik. Co se týče toho ostatního, promiňte, s tím se prostě musíte naučit žít, protože jinak bychom se museli vzdát svobody. Ale jinak jsme opravdu udělali vše, co se vůbec udělat dalo.

Tohle ovšem Angela Merkelová principiálně prohlásit nemůže, protože její vláda masivně tlačila na ignorování bezpečnostních hledisek. I Švédsko, které s ohledem na počet obyvatel přijalo mnohem více uprchlíků než Německo, má dnes problémy; jenže tato země nikdy neignorovala bezpečnostní opatření - a tak jsou zde potíže opravdu převážně "objektivní".

Někdo musí i v Německu předstoupit před voliče a říci: Chápeme vaše obavy, v našem politickém systému můžeme zajít tak a tak daleko, abychom se s nimi vypořádali. Nekašleme na vás, děláme, co se dá.

Zdá se však, že k tomu dospěje teprve nástupce Angely Merkelové. A bude jen a jen vinou současné kancléřky, že se přitom také vrátí od jejího "sociáldemokratismu" k tradičnější konzervativní tváři CDU.

Neboť je to právě Merkelová, kdo zkompromitoval posun křesťanských demokratů doleva.

Vytisknout