Dva měsíce po britském hlasování pro brexit nemají briští ministři tušení, jak to udělat

21. 8. 2016

Největší nejasnost vládne ohledně toho, zda bude Británie moci setrvat v jednotném evropském trhu.

Britské ministerstvo financí sice nyní přislíbilo, že do roku 2020 (to není dlouho) nahradí financování vědeckých výzkumných univerzitních projektů a infrastrukturních projektů a zemědělských dotací, které financoval Brusel. Avšak stále nikdo netuší, co se stane s 1,2 miliony Britů, kteří žijí na území Evropské unie a zda budou občané EU mít právo zůstat v Británii. Vůbec není jasné, jak se Británie bude podílet na bezpečnostních a protiteroristických a obranných strukturách EU. Nikdo netuší, zda budou britské firmy smět obchodovat v rámci EU v sektoru finančních služeb. Nemluvě o hrozících ústavních nočních můrách, včetně těch, týkajících se Skotska, jehož vláda chce zůstat v EU a hrozí novým referendem o nezávislosti.

Klíčový význam má otázka, zda zůstane Británie součástí jednotného evropského trhu zboží a služeb. Před referendem Mayvá silně naznačila, že Británie v evropském trhu zůstat musí.

Pokud by Británie z jednotného evropského trhu odešla, mnoho britských podniků varuje před katastrofálními dopady. Pokud by však na něm chtěla zůstat, musí dál přispívat do rozpočtu EU a přijmout volný pohyb obyvatelstva. To je pro fundamentalistické stoupence brexitu nepřijatelné.

Vláda Theresy Mayové dosud nebyla schopna dát jasnou odpověď na otázku o přístupu Británie na jednotný evropský trh, protože Konzervativní strana i její vláda jsou v této věci rozhádány. Čelní britští diplomaté jsou šokováni, jak málo vysocí toryové - včetně Johnsona - rozumějí tomu, jak EU a její jednotný trh funguje.

"Je to ohromující," řekl jeden vysoký britský činitel. "Oni se v otázce znalostí neprokousali ani první kapitolou." Charles Grant, ředitel Centra pro evropskou reformu v Londýně varuje, že "velmi vysocí" lidé v britské vládě "jsou absolutně nevědomí o jednotném trhu". Dodává, že teprve nyní si začínají stoupenci brexitu uvědomovat, čemu čelí. "Teprve nyní si vysocí stoupenci brexitu ve vládě začínají uvědomovat, že proces bude daleko komplikovanější, náročnější na čas a nudnější, než jak si to představovali, když ho prezentovali jako jasnou věc. Začínají si uvědomovat, že to bude vyžadovat většinu energie vlády po dobu nadcházejících pěti až deseti let."

Zdá se, že článek 50 o odchodu Británie z EU nebude hned tak aktivován. Jak řekl jeden vysoký diplomat z EU: "Musíme jasně vědět, jaký je postoj Britániíe vůči jednotnému trhu, rozpočtu EU a volnému pohybu obyvatelstva. Každý britský politik nám nyní říká něco jiného. Závisí to na tom, s kým mluvíte a který den týdne je."

Brzo po referendu o odchodu Británie z EU řekl Philip Hammond, nový ministr financí, že výsledek referenda znamená, že Británie musí z EU odejít. Avšak ministerstvo pro brexit, v jehož čele stojí nyní David Davis, to odmítá nyní potvrdit. Tvrdí, že dosud nezaujalo konkrétní pozici. Boris Johnson nedávno tvrdil v New Yorku, že bude možno jistě dohodnout kompromis mezi jednotným trhem a volným pohybem obyvatelstva, zatímco Davis a Fox si, jak se zdá, myslí, že Británie může z EU lehce odejít a uzavřít obchodní dohody s jinými státy světa, jejich vyjednání by však trvalo léta.

Ještě před několika dny se tvrdilo v oficiálním dokumentu Dolní sněmovny vydaném pro poslance, že alternativa setrvání Británie v jednotném evropském trhu je aktuální a že Británie bude i nadále, jako Norsko, přispívat do rozpočtu EU.

Fabian Zuleeg, ředitel Centra pro evropskou politiku v Bruselu, uvádí, že sílí tlak v evropských hlavních městech na vládu Mayové, aby aktivovala článek 50. EU musí zahájit jednání o svém rozpočtu na dalších sedm let od roku 2020 a potřebuje vědět, jaký je postoj Británie. Situaci také zkomplikují volby v Německu a ve Francii příští rok.

Naléhavou pozornost vyžadují zásadní otázky, jako je budoucí účast Británie v Europolu.

Dva měsíce po hlasování o brexitu se vyjádřil jeden britský ministr, jehož úkolem je pracovat na procesu pro brexit, že se o tom nedá nic říct, "protože se teprve musíme rozhodnout, co brexit znamená".

Hlasování Británie pro brexit neukončilo konflikt v Konzervativní straně, ten se nyní proměnil v bitvy mezi fundamentalistickými stoupenci brexitu a brexitovými pragmatisty, kteří chtějí co největší další spolupráci s Evropou. Vznikají nové skupiny konzervativců, kteří chtějí donutit vládu Mayové, aby brexit uskutečnila, zatímco ministři se snaží vymyslet plán, který by schválila proevropská Dolní sněmovna. Pokud někdo nebude moci v nadcházejících měsících a letech spát, budou to Boris Johnson a jeho vládní kolegové, kteří dostali úkol rozhodnout, co brexit vlastně znamená.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout