Urgentní výzva evropské bezpečnosti

13. 4. 2016


Vyžádalo si to dva týdny po devastujících útocích v Bruselu, než úřady zjistily, že pachatelé původně plánovali další útok v Paříži a že dva útoky byly provedeny jedinou teroristickou sítí. Ještě i teď úřady neznají celkový rozsah operací IS v Evropě, které zahrnují kriminální živly i teroristy.


Operativci IS se volně pohybovali přes hranice a jak nyní zjistili vyšetřovatelé, mohou existovat teroristické buňky v zemích, kde se ještě násilí neobjevilo, přičemž k pravděpodobným cílům patří Británie, Německo a Itálie. To vše zesiluje naléhavou potřebu napravit problémy s nefungujícím evropským bezpečnostním systémem a systémem vynucování práva.

Přetížené belgické úřady v pátek zatkly Mohameda Abriniho, který se přiznal, že je třetím mužem z bombového útoku na bruselské letiště. Zatčení, třebaže je kriticky důležité, bylo také připomínkou přeshraničního charakteru operací. Abrini měl sehrát při útocích v Paříži vloni v listopadu roli logistika a unikl tam pozornosti.

Od bruselských útoků se zdá, že Evropa beere teroristickou hrozbu vážně. Ale mnohé vlády, zdá se, jsou stále neochotny nebo neschopny provést reformy, kterých je třeba kvůli ochraně obyvatelstva.

V evropském bezpečnostním systému jsou dvě zjevné díry. S výjimkou Británie, Německa a Nizozemska evropské státy často odmítají sdílet základní zpravodajské informace a v některých případech to platí dokonce i o sdílení uvnitř vlád. (Samotný Brusel má více než tucet ruzných policií.) To ohromně stěžuje spojování událostí a jednotlivců a zjištění, kdy by teroristé mohli zaútočit.

Spolupráce je také zatížena jazykovými, rozpočtovými, zpravodajskými rozdíly, a dokonce rozdíly v základních soudech ohledně vážnosti teroristické hrozby. EU se od svého vzniku starala více o ekonomickou než politickou integraci, což kromě jiného znamená, že nevznikla centrální zpravodajská služba. Většina evropských vlád je silně závislá na USA, získává zpravodajské informace od CIA nebo FBI, které by s jinými Evropany nesdílela.

Potřeba lepší týmové spolupráce vystoupila naléhavě do popředí kvůli děravým hranicím, které byly kdysi symbolem svobody pohybu, ale nyní představují velikou výzvu v době, kdy se tisíce Evropanů stávají terčem náboru IS a stovky tisíc uprchlíků utíkají před válkou v Sýrii právě do Evropy.

Po 11. září EU přijala dodatečná pravidla ochrany letištních prostor, ale jejich vynucování je věcí každé jednotlivé země. Bomboví útočníci v Bruselu toho využili.

Lisa Monaco, vysoká protiteroristická představitelka Bílého domu, v březnovém projevu záležitost výstižně charakterizovala. Evropa, prohlásila, musí udělat víc "k narušení úkladů tím, že bude odstraňovat bariéry, zlepšovat spolupráci a sdílení zpravodajských informací mezi agenturami - a dělat to v souladu s vládou práva". Demokracie musejí vždy nalézat rovnováhu mezi bezpečností a svobodami, ale potřeba, aby Evropa opustila přístupy a struktury, které brzdí protiteroristickou spolupráci, nemůže být akutnější.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 13.4. 2016