Unikátní zmatení všech hodnot

22. 2. 2016 / Boris Cvek

Dovolil bych si učinit malou poznámku k článku Daniela Veselého o podobnostech mezi Donaldem Trumpem a Milošem Zemanem.

Jednak si myslím, že Trump to zdaleka nemá jisté a zřejmě čerstvě oznámení o odstoupení Jeba Bushe z kampaně je jedním z pokusů soustředit umírněné republikánské voliče na jednoho kandidáta. Je jasné, že pokud jsou odpůrci Trumpa rozděleni mezi tři čtyři kandidáty, nemají šanci. To je dobrá lekce pro odpůrce Miloše Zemana v příštích prezidentských volbách u nás.

Hlavně bych ale chtěl podotknout, že zajímavý, snad vše říkající rozdíl mezi Trumpem a Zemanem je v tom, že Trump se neoznačuje za levicového kandidáta. Levicovostí se neohání dokonce ani Hillary Clinton. Kdyby se Trump prohlásil za levicového, ztratí okamžitě podporu, stejně tak Marine Le Pen, Nigel Farage, nebo dokonce i Viktor Orbán. V Česku (a zřejmě i na Slovensku, i když premiér Fico se zdaleka Trumpovi tak nepodobá jako Miloš Zeman) zřejmě je možné být zároveň levicový a být zároveň Trump. To je unikátní zmatení všech hodnot. A dost možná toto prezidentovo „rozkročení“ skutečně spojuje velkou část voličů pravice a levice pod jeden prapor.

Domnívám se, že záměna pravicového, nacionalistického populismu a levicových hodnot je plodem normalizace. Velice bych pochyboval o tom, že mezi Zemanovými příznivci jsou tradiční odpůrci normalizačního režimu, kteří ho demaskují jako odporný a zločinný. Ti se pod vlivem Zemana spíše k sobě zase přibližují, ať už se hlásí k pravici, nebo levici. Kdyby se třeba hledala dělící linie v ČSSD mezi příznivci a odpůrci Miloše Zemana, byla by to myslím tatáž linie, která dělí sociální demokraty ve vztahu k normalizaci – zda je blíže pohledu V. Klause, nebo V. Havla.

„Sociální jistoty“ s nátěrem právního a morálního nihilismu, cynická malost a „zdravý rozum“ normalizací formovaného člověka, který všechno poměřuje péčí o rodinu podle hesla „kdo nekrade, okrádá rodinu“, to je podle mého názoru základ českého „levicového“ Trumpa, který mimochodem není až zas tak rozdílný od „pravicového“ Klause – ten rozdíl mezi Zemanem a Klausem není zdaleka tolik v myšlenkovém světě, v hodnotách a postojích, je mnohem více v naturelu. Tomuto myšlenkovému světu je samozřejmě mnohem bližší Rusko než staré členské země EU, Rusko, v němž komunisté podporují oligarchický, mafiánský kapitalismus nejhorší zrna a v němž šéf komunistů Zjuganov dostává medaili od moskevského patriarchy za „ochranu tradičních morálních hodnot“.

Prezident Miloš Zeman ve funkci
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 22.2. 2016