Téma: Nová tarifní struktura - Proč takový spěch?

15. 2. 2016 / Milan Šimoník


Podle návrhu ERÚ  má být od roku 2017 cca. 80% platby za distribuci elektřiny odvozováno od velikosti jističe, oproti dnešním cca. 20%. Jak vysvětluje Jiří Gavor, postupný růst fixní složky i zjednodušení tarifní struktury je žádoucí a v souladu s praxí v jiných evropských státech. Jenže proč tak výrazná změna a tak rychle? Změna tarifů je totiž zdůvodňována zejména tím, že při vzrůstající samovýrobě elektřiny či úsporných opatřeních v domácnostech a firmách by se náklady na distribuční soustavu nespravedlivě přenášely na stále méně spotřebitelů.

Přitom se však argumentuje stavem roku 2040(!), kdy by dle ASEK mělo být v Česku nainstalováno téměř 6 GW fotovoltaiky. Při současných tarifech by dle studie EGÚ došlo ke zvýšení poplatků těch, kteří vlastní zdroj mít nebudou. Jenže podle ASEK i vlastních odhadů MPO bude v nejbližších letech přibývat pouze cca. 50-60 MW střešních fotovoltaik ročně. Za nejbližších pět let to bude 300 MW a tyto zdroje vyrobí pouhých 0,5% české spotřeby! 
 
Návrh nových distribučních tarifů je třeba kompletně přepracovat, neboť navržené tarify i nové poplatky pro samovýrobce absurdně trestají ty, kteří chtějí šetřit a mít vlastní zdroje elektřiny. Vedlo by to k tomu, že už tak nízké plány MPO budou těžko splnitelné. Nebo to je ten skutečný účel?
 
Celé se to totiž dost podobá fintě s podporou přímotopů v době, kdy bylo třeba zdůvodnit nutnost dostavby prvních dvou bloků Temelína. Dle studie ENACO  může být v Česku v roce 2045 až 10 GW fotovoltaických zdrojů, vyrábějících dvě třetiny produkce Temelína. Nemluvě o stále nevyužívaném potenciálu větrné energetiky. 

Vláda se stavbou nových bloků zbytečně spěchá, rozhodnout se má už v roce 2025. Z tohoto pohledu je tedy velmi žádoucí rozvoj OZE a decentralizované energetiky zabrzdit aspoň do té doby, než se podaří "přesvědčit" veřejnost, že nové bloky jsou potřebné a nezbývá nic jiného než ČEZu garantovat výkupní cenu... Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 15.2. 2016