"Islámský stát" začal vznikat již před invazí do Iráku

14. 12. 2015


Datovat přechod příznivců minulého režimu na stranu IS posledními několika lety znamená opomenout vývoj irácké al-Kájdy, stejně jako v případě datování fenoménu kolaborace Saddámových zpravodajců k salafistům do doby po invazi v roce 2003, napsal Kyle Orton. Sítě, jejichž prostřednictvím zahraniční sunnitští džihádisté vstupovali do Iráku, předcházely roku 2003. Buď je za spolupráce starého režimu vytvořil Abú Músá Zarkáví v roce 2002, nebo jsou dílem režimu samého ještě mnohem dříve, v rámci zahraničněpolitické aliance s islamisty.


(Budoucí vrchní vojenský plánovač IS) ad-Dúrí považoval za vhodné mobilizovat tyto zahraniční sítě a poskytnout jim zdroje, jakmile dosáhly do Iráku, aby zabránil pokusu vybudovat v zemi demokratickou vládu. Mnoho individuálních příznivců starého režimu se stalo islamisty ještě za Saddáma a připojili se k předchůdcům IS v prvních letech po jeho pádu, kdy byla skupina malá a vstup do ní byl velmi výběrový.

Obrat Saddámova režimu k islamizaci byl s největší pravděpodobností původně zcela cynický, šlo o snahu zajistit si legitimitu, když režim bojoval o život ve válce s theokratickým režimem v Íránu. Teherán soustavně Saddáma obviňoval, že jeho režim je bezbožný, a interní dokumenty ukazují, že Saddám si byl vědom ničivého účinku této propagandy na oblíbenost mezi obyvatelstvem. Kampaň víry, kterou režim zahájil, vyvolala v život náboženské hnutí a operovala v alianci s "čistě" salafistickým Trendem, jenž nyní režim přestal potlačovat a také ztratil kapacitu jej omezovat.

Řada "čistých" salafistů zjistila, že jejich neshody s režimem jsou minimální a mohou nyní působit v administrativě, ačkoliv na takfiristickém okraji islamistického spektra začalo slabé povstání již v roce 1999. Bezpečnostní služby byly vyslány, aby infiltrovaly a řídily mešity a náboženská bratrstva, jež nyní režim tak veřejně podporoval.

Ekumnické snahy se vymstily, když došlo ke konečnému rozpadu vztahů mezi státem a většinovými šíity a posílení sektářství na úroveň do té doby nevídanou. Režimní kampaň posílila kleriky na střední úrovni a zcela transformovala iráckou společnost, zejména v sunnitských oblastech. Podobně ji změnily kmeny, které Dúrí pověřil řízením přeshraničních sítí s cílem obcházet sankce OSN.

Saddámova reputace jako člověka, který držel náboženské militanty a sektářství na uzdě, je prostě falešná. V amerických věznicích předchůdci IS jednoduše rekrutovali zájemce. Také rozpuštění armády mělo být provedeno jinak. Ale oba faktory rozhodně nemají srovnatelnou váhu, jako obrat režimu k radikálnímu islámu v posledních patnácti letech jeho existence.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Útok na USA, Afghánistán, Irák | ISIS, Islámský stát
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 14.12. 2015