Zdá se, že rozpadu Británie už nezabrání nic

8. 3. 2015

Z průzkumu lorda Ashcrofta minulý týden vyplynulo, že skotští nacionalisté zřejmě získají v nadcházejících volbách do londýnské Dolní sněmovny 50 z celkového počtu 59 poslaneckých křesel ve Skotsku. Pokud Labouristická strana ve Skotsku takto prohraje na celé čáře, hrozí rozklad Velké Británie, protože skotští nacionalisté budou, poprvé v historii, ovládat některé mocenské páky celého Spojeného království.

Ashcroftův průzkum veřejného mínění, a celá řada dalších průzkumů, dokazují, že politická krajina ve Skotsku prochází hlubokou a generační změnou. Referendum o skotské nezávislosti bylo zřejmě jen jedinou menší zastávkou na této cestě. Nacionalistům se podařílo využít větru změn, zatímco Labouristické straně ve Skotsku hrozí, že ji ten vítr odvane na smetiště dějin. Labouristická strana vůbec nepochopila, co se ve Skotsku odehrálo, a to se zoufalým způsobem projevilo v její bezprostřední reakci na Ashcroftův průzkum. Do voleb scházejí už jen dva měsíce a reakcí strany, která čelí ve Skotsku apokalypse, byl znovu další opakovaný pokus zastrašit vlastní voliče.

Šéf skotských labouristů Jim Murphy, jehož vlastní dosud bezpečné poslanecké křeslo v okrsku East Renfrewshire je ohroženo, se vyjádřil: "Tento průzkum veřejného mínění je vynikající zprávou pro Davida Camerona." Tuto prázdnou frázi pak labouristé opakovali celý den. Za posledních osm let prohráli skotští labouristé ve Skotsku už dvoje volby, jedny z nich drtivou měrou, ve prospěch skotských nacionalistů. Více než 30 procent labouristických voličů hlasovalo v zářijovém referendu pro skotskou nezávislost a nyní čelí Labouristická strana ve Skotsku téměř úplně likvidaci. A přesto, tváří v tvář tomu, je její reakcí pouze: "Když budete hlasovat pro nacionalisty, dostanete konzervativce." Bylo to trapně zoufalé a dokazovalo to hluboké neporozumění tomu, co se ve Skotsku děje v politice a za humny samotných skotských labouristů.

Obrovské množství bývalých stoupenců Labouristické strany, kteří přešli ke skotským nacionalistům, je nyní přesvědčeno, že labouristé a konzervativci se mezi sebou vůbec neliší.

Voličí nejsou pitomí. Skotské voličstvo je sofistikovanější a znalejší než všechny předchozí generace. Skoti mladší třiceti let hlasovali drtivou většinou pro nezávislost a mají přístup k nezávislým informacím a získávají informace o politice z daleko živějších, rock'n'rollových zdrojů. Tito voliči přestali důvěřovat tomu, co jim vnucují tradiční média, a používají jako zdroj informací servery typu Wings Over Scotland, Bella Caledonia a Newsnet Scotland.Čtenářů těchto stránek jsou miliony a jejich crowdfundingové akce jim umožnily pracovat s rozpočty, které dokáží dobře soupeřit s mnoha rozpočty zavedených novin. Tyto servery už nelze považovat za periferní hráče na skotském mediálním terénu a jejich forenzní zkoumání tvrzení politiků a tisku vede desetitisíce voličů k tomu, že se odklánějí od Labouristické strany.

Labouristická strana nechápe, že je trestána za to, že se v kampani proti skotské nezávislosti před skotským referendem postavila na stranu anglických konzervativců. Labouristická strana selhala a nevytvořila vlastní projekt sociálně progresivního Spojeného království pro jednadvacáté století. Namísto toho připojila svůj vůz k diskreditovanému projektu, v němž má přehnaně velkou moc miniaturní elita a kde finanční inkontinence tvůrců bohatství zůstává tolerována.

Noví skotští nacionalisté dospěli k závěru, že v londýnském parlamentě labouristé se proti tomuto zkorumpovanému systému nepostavili do efektivní opozice a toto přesvědčení pro ně vyvolalo nadcházející volební katastrofu ve Skotsku. Žádné politické iniciativy šéfa britských labouristů Eda Milibanda neodstraní toto přesvědčení z myslí skotské generace, o kterou labouristé ve Skotsku už přišli.

Pokud by se skotští labouristé měli vyhnout katastrofě, museli by začít bojovat a připomenout voličům, že každý centimetr sociálního pokroku vybojovala radikální Labouristická strana, která se kdysi dokázala postavit proti hegemonii elit a nevydělaného bohatství ve Velké Británii. Labouristická strana by tohle musela začít znovu dělat a nikoliv nabízet voličům program škrtů, který je jen o něco málo drastičtější než program škrtů, který mají konzervativci. Když se káže mladým voličům, že program škrtů povede k bohatství všech, chtějí pro to tvrzení vidět důkazy. Namísto toho vidí bohaté konzervativce, jak si v dražbě kupují za statisíce liber právo jít nakupovat s ministryní nebo pít čaj s londýnským konzervativním primátorem.

Vidí, jak banka HSBC pomáhá nejbohatším Britům vyhýbat se placení daní a jak šéfové banky Royal Bank of Scotland si dál udělují groteskní prémie ve výši mnoha milionů liber. To se děje v prostředí, kde je sociální mobilita omezena na to, co vládnoucí elita považuje za přijatelné, a tak místo Británie na vrcholu žebříčku nejnerovnějších společností v Evropě je zachováno.

Pokud jsou opravdu škrty řešením, musejí to být škrty pro všecnny. Jestliže toho celobritská Labouristická strana není schopna, pak se musí skotská Labouristická strana osamostatnit a stát se znovu radikálnější stranou, která by dokázala obnovit rovnováhu v naší nerovné společnosti. Obávám se však, že už je pozdě, uzavírá komentátor.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout