Hollande a Merkelová odcestovali do Moskvy "kvůli nové Putinově nabídce"

6. 2. 2015

Ve čtvrtek večer se Merkelová a Hollande setkali v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, avšak odcestovali bez jakéhokoliv komentáře. Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin napsal na Twitteru, že politikové jednali "o krocích k zajištění toho, aby dohoda z Minsku mohla začít fungovat". Příměří podepsané v Minsku v září zmrazilo frontovou linii na pozicích z té doby, avšak nikdy nebylo dodržováno.

Na společné tiskové konferenci s ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem zaujal americký ministr zahraničí John Kerry nenadšený postoj vůči návštěvě Hollandea a Merkelové. Řekl, že Putin poslal do Francie a do Německa "pár nápadů" a že oba evropští politikové předložili své protinávrhy, ale neposkytl podrobnosti. Kerry také zdůraznil, že Spojené státy chtějí diplomatické řešení, avšak zkoumají všechny možnosti včetně "možnosti poskytnout Ukrajině obranné systémy".

Evropští diplomaté konstatovali, že šířící se americké úvahy o vyzbrojení Ukrajiny vyvíjejí nátlak na Rusy i Evropany, aby přijali diplomatické řešení. Obě strany se chtějí vyhnout možnosti, že by USA začaly dodávat Ukrajině zbraně a chtějí také udržet Spojené státy na okraji vyjednávání o Ukrajině.

Jaceňuk, nervózní z toho, že evropští politikové v Moskvě uzavřou dohodu bez Ukrajiny, řekl, že "Putin chce zlikvidovat jednotu mezi EU a USA". Zdůraznil, že vyjednávání by se mělo konat za účasti všech stran, včetně Ukrajiny i USA. Kerry nepocestuje do Moskvy s Merkelovou a Hollandem.

Na východní Ukrajině pokračují kruté boje. Merkelová má příští týden navštívit Baracka Obamu ve Washingtonu.

Celá řada amerických činitelů nedávno signalizovala, že Washington bdue ochoten poskytnout Ukrajině přímou vojenskou pomoc. Kerry uvedl, že americký prezident o tom rozhodne brzo. Merkelová vyzbrojování Ukrajiny vyloučila a její cesta do Moskvy je zřejmě zoufalým posledním pokusem zabránit Washingtonu ve vyzbrojování Ukrajiny a ve vzniku války mezi USA a Ruskem na Ukrajině, vedené prostředníky.

Ve Washingtonu se snaží němečtí diplomaté vyvíjet tlak na USA, aby Ukrajinu nevyzbrojovaly. Tvrdí, že Merkelová by se nerozhodla jet do Moskvy, kdyby nebyla přesvědčena, že Putin je nyní ochoten uzavřít dohodu.

"Má něco v ruce," řekl velvyslanec Peter Witting. "Nejede tam s prázdnýma rukama."

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že Merkelová, Hollande a Putin budou jednat o způsobech ukončení "občanské války" na Ukrajině - Rusko pořád tvrdí, navzdory faktům, že na Ukrajině nebojuje.

Putin svolal před nadcházející schůzkou s evropskými politiky mimořádné zasedání Rady bezpečnosti Ruska k diskusi o situaci na Ukrajině, uvedl Peskov. Prezidentův poradce Jurij Ušakov dodal, že doufá, že plán Merkelové a Hollandea je "podrobný a bere v úvahu mnoho návrhů našeho prezidenta". Řekl, že stimlus pro schůzku vznikl z Putinovy poznámky během telefonního rozhovoru, že Merkelová a Hollande "jsou vždycky v Moskvě vítanými hosty".

Rusko opakovaně popírá svou účast v ukrajinském konfliktu, navzdory důkazům o tom, že vzbouřencům poskytuje logistickou a vojenskou podporu.

V Kyjevě roste vědomí, že vzbouřenecké oblasti na východě Ukrajiny země zřejmě na určitou dobu ztratí a soukromě mnoho ukrajinských politiků přiznává ochotu přijmout "zmrazený konflikt" pod podmínku, že Moskva bude muset financovat vzbouřenecká území, která pomohla vytvořit.

Moskva však požaduje, aby vzbouřenecká území dále financoval Kyjev, aniž by tam měl jakoukoliv moc. Jeden ministr zahraničí ze země z EU konstatoval, že dohoda z Minsku zřejmě má být pouze odrazovým můstkem pro novou mírovou dohodu a vysocí činitelé z EU dodali, že v důsledku nedávné ofenzívy Ruska a vzbouřenců se má jednat o nové frontové linii.

Diplomaté poukazují na to, že ruská nabídka Merkelové musela být významná, jinak by Merkelová do Moskvy necestovala. Merkelová hovořila telefonicky s Putinem za poslední rok více než čtyřicetkrát, nyní se však poprvé vydala do Moskvy.

Naposledy se s Putinem setkala v Brisbane v listopadu a poté ho v Sydney ostře kritizovala.

Přestože Rusko veřejně tvrdilo, že si přeje mírové řešení konfliktu a z eskalace konfliktu obviňuje Kyjev, separatisté vedou ostrou ofenzívu a je zjevné, že Rusko se připravuje zintenzívnit svou přímou vojenskou účast na tomto konfliktu, přestože tvrdí, že se na něm nepodílí.

Zastánci práv vojáků v Rusku si tento týden povšimli, že stoupl počet stížností od ruských rekrutů, kteří jsou nuceni, aby podepsali dohodu o nasazení v pohraniční rostovské oblasti, což je taktika, které se údajně používá pro vysílání ruských vojáků na Ukrajinu. Ve čtvrtek Putin podepsal příkaz k mobilizaci ruských záložníků "pro vojenská cvičení".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout