Proč podporují Angličané euroskeptické extremisty?

27. 11. 2014

Paralela se situací v ČR není jen náhodná

Poslanci musejí zastupovat občany, ne vládu

Divíte se, že lidi nenávidí politiky v parlamentu? Formální otázky, předstíraný hněv, hlasování na základě stranické disciplíny. Žvanění politiků při interpelacích, píše v deníku Guardian Dan Snow.

Britská euroskeptická strana UKIP využívá této nenávisti. Parlament vznikl, aby připomínal vládě přání a potřeby občanů. Parlament omezoval výstřelky výkonné moci. Krále. Jeho armády. Jeho celníků. Jeho provinčních katů. Výkonná moc potřebovala peníze od občanů, aby si mohla vybudovat své paláce a svou armádu. My jsme ty peníze prostřednictvím daní poskytli, ale také jsme trvali na tom, že budeme posílat své zástupce do parlamentu, aby kontrovali, jak se s těmi penězi hospodaří.

Jenže pak se stalo něco podivného: zákonodárný sbor se zmocnil výkonných pravomocí. Nyní je premiér centrem výkonné moci: jeho to jeho vláda. Zároveň je však ale premiér i poslancem, jehož úkolem je pohnat vládu za své činy k odpovědnosti.

Jenže dnešní poslanci usilují o to dostat se do vlády, nikoliv ji omezovat. Jejich poslanecká kariéra, a to je bizarní, závisí stoprocentně na tom, zda podporují vládu, nebo stínovou vládu, která se snaží dostat k moci.

Důvodem pro dnešní deziluzi z politiky a z parlamentu je skutečnost, že došlo k smíšení legislativní a výkonné moci. Aktivisté z britské eurosketické strany UKIP se nikdy nedostanou do vlády. Jsou to profesionální potížisté. Takové lidi ale občané chtějí v zákonodárném sboru mít. Poslanci ze strany UKIP nemají žádný politický program. Mají ale stížnosti ohledně světa. Tak jsou v určitém smyslu ideálními poslanci v parlamentu.

Politické strany nás přivedly k deziluzi z politiky. Britský volební systém je v podstatě nesmírně neefektivním způsobem, jak vytvářet výkonnou moc.

Potřebujeme mít dobré lidi ve vládě, ale nesmějí to být titíž, kdo zasedají v parlamentu. Aktivisté ze strany UKIP jsou schopni vystupovat jako outsideři, protože vlastně outsideři jsou. Nepotřebují mít strategii o Palestině nebo o zdravotnictví. Stačí, když budou slibovat, že budou zatraceně přísně dohlížet na ty politiky, kteří politickou strategii mají.

Lidé chtějí zákonodárnou moc, která pracuje pro ně, ne pro vládu. Musíme změnit svou demokracii, nebo to udělají jiní.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 27.11. 2014