Když v lese duní motory

15. 10. 2014 / Jiří Bátěk

Současná doba, kterou ani pořádně sociologové neumějí pojmenovat a neshodnou se na jejím označení, se vyznačuje u některých jedinců podivným pocitem falešné "svobody" a velkou rozpínavostí jejich ega. Samozřejmě vždy na úkor jiných lidských bytostí. Abychom se v České republice s přibližnou hustotou zalidnění 130 lidí na 1 km2 vzájemně neubili, jsou, nebo lépe měly by být zažité určité normy slušného chování.

Jedním z nich je nejezdit po lesních cestách na motorkách či auty. Naši předci na spoustu věcí mysleli a vyznačili jistá místa zákazem vjezdu, přestože tušili, že se nejde pár lidí, co to budou porušovat. Jenže před 20 lety to bylo pár lidí, dnes jich jsou za den i desítky. Prostě jim nepřipadá blbé smrdět rodinám s dětmi či cyklistům pod nosem i v lesích, kam o víkendech prchají z přelidněných a hlučných měst.

Pokud se nás bezprostředně věci týkají, je dobré a prospěšné se občansky projevit. Co člověk tedy zmůže? Lze se na cesty vybavit foťákem a vyfocené provinilce zasílat na podatelnu policie ČR. Musí se však počítat s tím, že člověka můžou předvolat ke svědectví, což může být časově dost náročné, zejména pokud nejste místní a bydlíte jinde. Kdyby ale tyto sobce a bezohledná individua posílal na PČR jen každý pátý, snad by se něco změnilo a člověk by se na lesních cestách opět cítil bezpečně a mohl konečně prožívat okolní přírodu.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 15.10. 2014