Oběti i kati

3. 7. 2014 / Karel Dolejší

Chemi Šalev přirovnal v Harecu izraelskou reakci na v pondělí odhalenou vraždu tří mladíků k honu na Židy, který zorganizovali nacisté 9. března 1933 v Berlíně. Vezme-li se v úvahu postoj lidí jako David Rubin, takové srovnání je zcela namístě.

Je ale možno najít i lepší srovnání. Tzv. Křišťálová noc na 10. listopad 1938 byla na povrchu "pouze" reakcí na vraždu německého diplomata Ernsta vom Ratha Herschelem Grynszpanem motivovanou Norimberskými zákony. Smrt úředníka vyšetřovaného nacisty pro politickou nespolehlivost se však stala vítanou záminkou k projevení nenávisti, která s úmrtím ve skutečnosti neměla naprosto nic společného a pod praporem kolektivní viny se vrhla na celé diskriminované etnikum, nikoliv na pachatele.

Dnešní Izraelci se opravdu chovají velmi podobně, jako kdysi Němci. Jsou si tak naprosto jisti postavením "nevinných obětí", jako ti, kdo se kdysi "jen" mstili za vom Ratha a Versailleský systém. Ze včerejších obětí jsou dnešní kati. Přitom se ohánějí krví předků, která má legitimizovat nárok jednat stejně zločinně jako ti, kdo tuto krev kdysi prolili. V této logice neexistují nevinní Palestinci. Všichni jsou vinni, všichni jsou nepřáteli a nepřítele je třeba zničit.

Izrael je velice dobře vyzbrojeným státem. Má k dispozici moderní armádu, chemické, biologické a jaderné zbraně. Bude-li v "reakci" na vraždu Ejala Jifraha, Gilada Šára a Naftaliho Frankela pokračovat jako dosud, povede to k další válce, kterou Izrael z hlediska čistě vojenského nepochybně vyhraje.

Zatímco se však schyluje k dalšímu "vítězství", v probíhajícím boji prohrává a ztrácí se duše národa s mnohatisíciletou kulturou, který se stal bohorovným, zpupným a pyšným k nesnesení.

Vytisknout