Romští sirotci mají mnohem větší potíž najít si v České republice náhradní rodinu než ostatní děti. Přitom s výchovou českých Romů v cizině problémy nemají, adopce do zahraničí probíhá po desítkách ročně. A to do zemí, jako je Německo, Itálie, Švédsko či třeba Dánsko.

"Česká společnost je velmi předsudečná, ale tato okolnost nebude jediným důvodem, pro který děti propadají systémem až k mezinárodní adopci," sdělil Právu Kapitán.

"Úřad se dosud nesetkal s tím, že by zahraniční žadatelé na rozdíl od tuzemských vznášeli jakýkoliv požadavek na etnikum dítěte. Ani z osobní zkušenosti, ani z vývojových zpráv nemohu odvodit, že by se rasové předsudky staly adoptivní rodině v cizině zdrojem nezvladatelných problémů," popsal Kapitán.

Podle něj vzít si do pěstounské péče či si osvojit romské dítě ve společnosti, kde existuje spousta zakořeněných předsudků, je "neskutečně těžký úkol" a náhradní rodiče si za to zaslouží úctu.

Podrobnosti v angličtině ZDE