Když je sutana bližší než občanský kabát

23. 8. 2012 / Milan Daniel

Počet 101 nebo 102 poslanců stran vládní koalice (včetně tzv. nezařazených přidavačů) není ovšem jednolitou skupinou, která by nesla za osud 159 miliard, jež chce církvím darovat, kolektivní odpovědnost. Každá poslankyně a každý poslanec nese odpovědnost vlastní, každá či každý je svázán se svým volebním obvodem a měl by pomáhat řešit jeho problémy. Dá se to samozřejmě vyjádřit i pomocí jednoduchého aritmetického výkonu: vydělíme-li absurdní dar církvím počtem poslankyň a poslanců, kteří jsou pro něj připraveni hlasovat, vyjde nám zhruba půldruhé miliardy na každého jednoho z nich.

Něco jiného je schovávat se v tak trochu anonymním kolektivu čítajícím sto hlav a něco jiného je nést konkrétní odpovědnost za vydání této částky před voliči v konkrétním volebním obvodě.

A že ty peníze jsou potřeba: nejen na sociální a další výdaje, které vláda nemilosrdně ořezává, ale i na investice, například do dopravní infrastruktury, jejíž stav denně ztrpčuje život přinejmenším statisícům, možná milionům občanů této země.

Abych nechodil daleko -- v Pardubickém kraji, kde žiji, jsou tři zásadní dopravní stavby, jejichž zahájení či pokračování je závislé na dostupnosti finančních prostředků v řádu miliard: rychlostní komunikace R 35, která má tvořit severní dopravní páteř mezi Čechami a Moravou (jen 26 km dlouhý úsek Časy -- Ostrov je rozpočtovaný na 5,5 mld Kč), rekonstrukce věčně ucpané pardubické křižovatky U Trojice (760 mil.) a obchvat města Chrudimi (1,5 mld), jehož potřebnost uzná každý, kdo městem kdy za běžného provozu projížděl. Místní občané volají po jeho vybudování už dvacet let.

U všech těchto staveb se čeká mj. na evropské dotace, které ale stojí, protože se konečně přišlo na to, že jsou masivně rozkrádány. Ukazuje se ale, že Kalousek, který se nestydí okrádat důchodce, tělesně postižené a další, v případě potřeby peníze "najde" (= obere o ně potřebné).

Jen součet nákladů za výše jmenované stavby představuje výdaje za několik miliard. Miliard, jejichž osud mají v poměrné částce 9 mld Kč v rukou konkrétní lidé zvolení v tomto kraji: poslanci ODS Jan Čechlovský, Radim Jirout a Jaroslav Martinů, poslanci TOP 09 Václav Cempírek a Jiří Skalický a poslanec VV Miroslav Petráň. Tito lidé jsou a v případě vydání majetku ve výše uvedeném rozsahu budou spojováni se sabotáží občanských potřeb ve prospěch prelátů a jejich chrámů. Jak si například před voliči zodpoví "svou" 1,5 miliardu vydanou na účely, jež jsou pro 80 - 90% občanů zbytné, bývalý starosta Chrudimi, dnes poslanec Jan Čechlovský, když za stejnou částku lze tolik potřebný obchvat města, v němž dnes zastává funkci místostarosty, vybudovat?

Pardubický kraj je ovšem jen jedním ze čtrnácti. Podobné problémy (včetně podobných "zástupců lidu") jsou i v krajích dalších. Napište o nich Britským listům!

Není tak složité se paní a pánů poslanců zeptat, proč kašlou na lidi a dávají z našeho prelátům. Každý z nich má přece ve svém obvodu kancelář. Každý volič se může ke své poslankyni / poslanci objednat. A každý volič má konečně možnost zorganizovat před poslaneckou kanceláří shromáždění a zeptat se hromadně a s větším důrazem.

Aby bylo jasno: nemám nic proti církvím. Pokud se ovšem nedožadují práv, jež jim nenáleží. V prohlášení "Křesťané proti zákonu o církevním majetku" podepsaném statečnými církevními hodnostáři, teology a věřícími, se zdůrazňuje, že zákon jen prohloubí příkop mezi věřícími a občanskou veřejností". Praví se v něm mj.: "Nelze přece sloužit dvěma pánům -- Bohu a majetku".

Slouží poslanci vládní koalice Bohu nebo majetku?