Politické bourárny v pivní republice

23. 8. 2012 / Václav Dušek

Bourárny mocných partajních špiček vynikají údernickým tempem. Jen na porážce porazí vyhlédnutý kus, je naporcován, rozřezán randžíráky, osekán, přepilován -- a dán do žurnalistické prodejny v nabídce v cenách výseku!

Arogance mocných není nic nového pod sluncem. Kdo vzpomene památný den, kdy se sešla špička LM a hlasovala o zásadních věcech krátce před revolučním šmirglovým sametem? Tehdy si jeden anonymní člen dělnického předvoje dovolil nezvednout ruku pro zásadní myšlenku a... a tehdejší bafuňka, rozkošný a vzdělaný Štěpán optal se u předsednického stolu: Co je to za vola? Dovolit si nezvednout pracku v kritické době se rovnalo zradě -- chlap měl kliku, dovolit si selhání v letech padesátých, podíval se zblízka na jachymovský smolinec.

Díváte se na současného excentrika, jedno z jaké partaje či spolku, a rozdílu stěží najdete. Nenasytné kolonie politických plžů jsou si tvary, vystupováním a touhou vyniknout podobné, jako ponorné říčky. Chystají se zkrotit neposlušná sociální zvířata, kolonizovat společnost za pomoci ohnivých projevů. Balamutit, klonovat, zkrášlovat realitu, spoléhat na lidskou omylnost; okřikovat opozici, zastrašovat, bulíkovat neználky; ovanutí blahobytem přináší bezduchost a částečnou bolestiplnou ztrátu paměti, vědomí, a senilní psychózu.

Kulturní vlivy zplihnou. Vládnutí a ovládání mas není sranda, pane Randa!

Vymodelovat občana podle partajních příruček není pro každého moulu! Je potřeba krapítek barbaství, houževnatosti, bezcitnosti; nechat vykřísnout nápad se očekává, brachu, a nebát se arogance jest povinnost! V příručce jsi jistě přečetl protiklady citované mnoha autory, i když jsou pro kočku, stejně stojí za malou úvahu, víme, na pouti životem v poušti vyprahlosti ducha se stěží nalezne odezva, ale: ostýchavý, drzý; cudný, smyslný; hovorný, nemluva; delikátní, drsný; chytrý, přihlouplý; nevrlý, vlídný; lhář, pravdymilovný; učený, ignorant; liberál, lakotný, marnotratný. Co o sobě vypovědět bez obav, že? Jak se nepřipravit o potlesk lidu?! Duplikáty se nám silně pomnožily. Partajní věštírny dokáží vykřesat jiskru i pro tančící hlavu v oblacích zmaru -- jen musí dotyčný poslouchat a nevyskakovat kdykoli mu napadne!

Bývalo tomu vždy, že chlapec či ogar, dostal funkci, neobstál, i dostal novou. A kolo funkcí se nezastavilo. Vyhlédnutí synci chlastali, kradli, sviňačili, ale za zásluhy se přivírala očka.

Ředitel fabriky -- ekonomický propad a průser, ředitel hotelu, rozkradeno, zničeno, průser, výrobní družstvo, výroba se zastavila, kelmalér! Vykládal nám kdysi v parku na lavičce potomek jednoho vyhlédnutého synka budoucností: tatele i mamele jsou za vodou, vy voli, leštěj partajní odznak, zvedaj pracky na schůzích, v kroku dokážou vylemtat i tři lahve vodky, držej hubu a krok, akorát mě dere, že zase pojedu do Artěku, a přitom jsem přestárlej!

Rada: Pídit se po právu, kde právo nemá stání, neb ho stále cosi pohání, ukazuje se zbytečností a přepychem! Bradavice moci krášlí nejednu tvář vysoce postaveného draka! A hukot v oněch hlavách je protimluv -- hlavy duté, myšlenkově nezasaženy, připraveny k hlubokému partajnímu polospánku. Častokrát strýci připomínají onoho boxera v ringu po prvním kole, kdy se hošani nemilosrdně mydlili a tloukli do sebe jak hluchý do vrat a reportér se jednoho ptá: jaké bylo vaše první kolo? Borec vyhrkne: Favorit s beranama!

Nejeden cvikýř se naparuje na obrazovce, lehce zvládá dobu. Znám jednoho filutu, pochází z rodiny, která byla obávanou pro partajnickou činnost, mamička šlajfna a májová hvězda, fotr ve vleku oné štabajzny ze sklárny... hošík číhal, učil se a dnes? Umí poradit i starostovi Pekingu.

Šumaři se kurýrují flaškou, metelí ulicemi a hostinci, papuly napuchlé, dělají cavyky, šrajtofle prázdné, mlátí pantem, jedohubové! Ovšem na politické racapajdy a šikulíny nemají ani náhodou. Jo, půjdou možná volit, ale nepůjdou-li ničeho se nestane. Volič nevolič -- starostenstvo, konšelstvo, vládní křepelindy, tetřevi hlušci, capové a vůbec národní elita k zalnutí bejt musí!

Politické bourárny přichystány. V těchto místech se nepředpokládá výskyt bytostí trpících citem a lidskostí -- sociální zvířena musí být zkrocena, vybourána! K čemu by sloužily bourárny, ve kterých nelítostně vykostíme poslední zbytky tkáně napadené sociálním smírem?!

Sociální nápady vyvážejte, ano! Anebo si dejte koupel v Lučavce královské!

Děkujeme! Nikam nepůjdeme!

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 23.8. 2012