Čeká před ekvádorským velvyslanectvím na Assange 50 policistů kvůli podezření ze znásilnění?
23. 8. 2012
Může opravdu někdo vážně věřit tomu, že by se kontroverze ohledně vydání Assange do Švédska stala globálním problémem, že by britská vláda vydala svou idiotskou hrozbou, že provede razii na ekvádorské velvyslanectví v Londýně anebo že by budovu vyslanectví obklopily desítky policistů, lezli by po požárním žebříku a hlídali by každé okno, kdyby šlo skutečně jen o muže, který má být vydán do Stockholmu kvůli obvinění ze sexuálních trestných činů? ptá se v deníku Guardian Seamus Milne.
Uvědomme si, prosím, že WikiLeaks zveřejnily před dvěma lety explozivním způsobem tajné americké vojenské zprávy a statisíce diplomatických depeší. Zpřístupnili lidem zdrcující důkazy o amerických válečných zločinech a o spiknutí s popravčími četami v Iráku, o machinacích a lžích amerických válek a spojenců, o ilegálním americkém špehování činitelů OSN - a samozřejmě také množství informací o zkorumpovanosti státních úředníků a podvádění v zemích po celém světě.
WikiLeaks poskytly palivo pro arabská povstání. Nejenže zpřístupnily občanům informace, na jejichž základě pak mohli občané pohnat své vlády všude k odpovědnosti, ale klíčovým způsobem odhalily mechanismus vykonávání americké globální moci a vystavily ho demokratické kontrole. Není překvapivé, že americká vláda dávala od samého počátku najevo, že jsou WikiLeaks vážnou hrozbou jejím zájmům a odsoudila zveřejnění důvěrných amerických depeší jako "trestný čin".
Americký viceprezident Joe Biden srovnal Assange s "technologickým teroristou". Nekonzervativci v Americe požadují, aby byl pronásledován a usmrcen. Bradley Manning, čtyřiadvacetiletý voják, obviněný z předání největšího množství amerických dokumentů WikiLeaks, je vězněn za podmínek, které charakterizoval zvláštní zpravodaj OSN pro otázky mučení jako "kruté a nelidské". Manning čelí odsouzení na 52 let do vězení.
Americká vláda včera tvrdila, že zakladatel WikiLeaks se snaží odvést pozornost od svého švédského případu tím, že vznáší "divoká obvinění" ohledně amerických úmyslů. Jenže představa, že hrozba, že by byl Asasnge vydán do Ameriky je nějaká paranoidní fantazie, je absurdní.
Vysoká porota ve Virginii připravuje žalobu proti Assangovi za špionáž. Z prozrazených informací před několika měsíci vyplynulo, že americká vláda už vydala tajnou zapečetěnou žalobu proti Assangovi. Australští diplomaté informovali, že je Assange terčem vyšetřování, které je "bezprecedentní rozsahem i svou podstatou".
Americký zájem na tom, aby v budoucnosti už nikdo neopakoval WikiLeaks, je zjevný. A bylo by bizarní očekávat, že stát, který za posledních deset let unášel, mučil a ilegálně věznil své nepřátele, skutečné i vymyšlené, a to v globálním měřítku, a dělá to i za prezidenta Obamy, se nebude chtít pomstít za to, co Hillary Clintonová charakterizovala jako "útok na mezinárodní společenství".
Nic z toho by nemělo snížit vážnost obvinění ze znásilnění, vznesená proti Assangovi, z nichž by se měl zodpovídat a pokud bude proti němu zahájeno trestní stíhání, stanout před soudem. Otázka je, jak dosáhnout spravedlnosti pro ženy, jichž se to týká, a zároveň ochránit Assange (a další whistleblowery) před vydáním do právního systému, který by ho mohl uvěznit v amerických věznicích na dlouhá desetiletí.
Politizace švédského případu je zjevná z toho, že prokurátorovo rozhodnutí požadovat Assangeho vydání charakterizoval bývalý stockholmský prokurátor jako "iracionální, neférové a nepřiměřené" - v daleko vážnějších případech byly švédské úřady ochotny provést výslechy podezřelých osob v zahraničí.
Vzhledem k tomuto kontextu je také málo překvapivé, že skeptikové poukazuj, že jedna z žalujících žen má vazby na Američany financované protikubánské opoziční skupiny a že aktivisté na obranu žen před znásilněním vyjádřili skepsi nad "neobvykle intenzivním způsobem", s nímž se obvinění ze znásilnění vznesená proti Assangovi vyšetřuje v zemi, kde poklesl počet odsouzení za znásilnění. Nebezpečí ovšem spočívá v tom, že v mizogynské kultuře mohou být seriozní obvinění bagatelizována.
Není snad pravda, že by Assange byl daleko rychleji deportován do USA z Británie, která je daleko větším sluhou USA než Švédsko? Ve Švédsku existuje specifické riziko: Švédsko má zvláštní dohodu s USA o "rychlostní deportaci podezřelých osob". Assange je ovšem ohrožen deportací z obou zemí - proto je správné, že mu Ekvádor nabídl ochranu.
Řešením je to, co navrhuje Ekvádor - a co Londýn a Stockholm odmítají. Pokud by švédská vláda přislíbila, že zablokuje deportaci Assange do USA za jakékoliv obvinění spojené s WikiLeaks (a na to má Švédsko právo) a Británie souhlasil neschválit Assangovu deportaci do třetí země, dokud nebude dořešen švédský případ - pak by bylo spravedlnosti učiněno zadost.
Podrobnosti v angličtině ZDE
VytisknoutObsah vydání | Čtvrtek 23.8. 2012
-
23.8. 2012 / Omezme moc zbývající supervelmoci23.8. 2012 / Štefan Švec: Praha? Neznám23.8. 2012 / Čeká před ekvádorským velvyslanectvím na Assange 50 policistů kvůli podezření ze znásilnění?22.8. 2012 / Britská vláda chtěla narušit územní celistvost ekvádorského velvyslanectví "v reakci na obrovský nátlak z USA"22.8. 2012 / Karel DolejšíAntikapitalistická touha po zisku, radikálně levicový fašista a další perly23.8. 2012 / Změna klimatu a povstání v Sýrii21.8. 2014 / Proti zapomnění a manipulaci: O co šlo v roce 196822.8. 2012 / Izrael: Egypt porušuje mírovou smlouvu, poslali jsme stížnost. Egypt: Nic jsme neobdrželi21.8. 2012 / Jak vládní škrty nefungují22.8. 2012 / Zemřel básník a mluvčí Charty 77 Jan Štern22.8. 2012 / Britská vláda "bude podporovat hospodářský růst"8.8. 2012 / Hospodaření OSBL za červenec 2012