Čína útočí na Spojené státy kvůli sporům v Jihočínském moři

7. 8. 2012

Analytikové se obávají, že se Jihočínské moře stalo vážným potenciálním zdrojem konfliktů. Podstatně zesílilo napětí mezi Čínou - která si činí nároky na skoro celé toto može - a mezi Vietnamem a Filipínami. Brunei, Tchajwan a Malajsko mají také nároky na určité části Jihočínského moře, které obsahuje cenné energetické rezervy a množství ryb a každoročně jím proplouvám zboží za 5 bilionů dolarů - je to polovina celkového světového námořního obchodu.

"K vážnému konfliktu zřejmě nedojde, ale všechny trendy směřují špatným směrem a vyhlídky na vyřešení konfliktu se snižují," konstatovala informace International Crisis Group v nedávné zprávě o sporu, na němž se účastní šest stran.

Peking si v poslední době blokuje části moře, v nichž hledá rezervy ropy a zemního plynu a vytváří nové město, Sansha, které sice má jen několik tisíc obyvatel a rozkládá se na prostoru 13 čtverečních kilometrů země, rozeseté po několika malých ostrovech, avšak činí si nárok na 2 miliony čtverečních kilometrů a vlastní vojenskou posádku.

Spojené státy veřejně vyjádřily znepokojení nad rostoucím napětím a kritizovaly především Peking. Město a jeho posádka "jsou v protikladu s diplomatickým úsilím, založeným na spolupráci, jejichž cílem je odstranit neshody a riskovat další eskalaci napětí v oblasti," řekl Patrick Ventrell, současný náměstek ministryně zahraničí.

Peking reagoval tím, že si pozval na kobereček amerického velvyslance a státní média zveřejnila celou řadu nepřátelských článků. "Máme plné právo křičet na Spojené státy 'Držte hubu.' Jak může být tolerováno zasahování jiných zemí do záležitostí, které jsou součástí čínské suverenity?" ptal se komentář v zahraničním vydání Lidového deníku, oficiálního listu komunistické strany.

Peking podle čínských médií jen reaguje na činy manilské a hanojské vlády, která zavedla nový zákon, podle něhož musejí všechny zahraniční lodi proplouvající regionem informovat vietnamské úřady.

Čína se tedy považuje za oběť, nikoliv za pachatele.

Podle International Crisis Groups nevyvolává Čína napětí sama o sobě. Země v jihovýchodní Asii nyní prosazují své nároky tvrdě a používají k tomu spojence odjinud - a to značně energicky.

Zdrojem znepokojení v tomto konfliktu je přesměrování americké zahraniční politiky směrem na Asii. Spojené státy tvrdí, že nemají v Jihočínském moři žádné nároky a nezastávají žádný postoj vůči svářejícím se stranám, ale mají státní zájem na svobodě plavby oblastí a na míru a stabilitě.

Avšak čínští jestřábi varují před pokusy obklíčit Čínu. Jiní argumentují, že soupeři Číny využívají nového zájmu USA o tuto oblast.

Problémem je nacionalismus v jednotlivých zemích. Nikdo nechce vojenský konflikt, už proto, že by to narušilo obchod. Malé země by musely bojovat proti velké Číně a vojenský konflikt by zpochybnil tezi Číny o jejím mírovém vzestupu, nenapravidelně by to poškodilo její image a zahraniční politiku a všechny ostatní země by se spojily s USA.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout