"Islamisté chtějí moc jen pro sebe"
19. 7. 2012
Ačkoliv se občanská válka v Sýrii stává stále krvavější, síla a vliv opozice rostou. Ale Randa Kasisová, členka opoziční Syrské národní rady, varuje, že islamističtí bojovníci vyzbrojovaní státy Perského zálivu zasévají mezi opozicí rozkol, který válku prodlouží.
Sebevražední atentátníci, dělostřelecké přepady a masakry: Situace v Sýrii se každým dnem zhoršuje. Ačkoliv první zprávy o čtvrtečním útoku ve vesnici Tremseh hovořily o útoku na civilisty, pozorovatelé OSN v sobotu po návštěvě lokality prohlásili, že útok byl patrně zaměřen na konkrétní domy dezertérů a opozičních představitelů. Politické řešení konfliktu není na dohled. Zatímco Asad se drží u moci zuby nehty, opozice je hluboce rozdělena.
Randa Kasisová, předsedkyně sekulární opoziční skupiny, předkládá v rozhovoru pro list Spiegel neradostný obrázek syrské budoucnosti. Ačkoliv odpor proti režimu narůstá, Asad ukázal, že je ochoten použít k potlačení nesouhlasu jakýchkoliv prostředků. A jak říká Kasisová, islamisté mezi povstalci opozici rozdělují a očerňují sekulární odpůrce Asada.
Kdo nese odpovědnost za masakr v Tremsehu, k němuž došlo minulý čtvrtek, při němž podle posledních zpráv bylo zabito více než 200 lidí?
Zodpovědné jsou vládní jednotky a jejich příznivci. Terčem jsou celé čtvrti a vesnice. Bašár Asad si přeje zastrašit všechny Syřany bez výjimky. Chce nás všechny přinutit padnout na kolena a umlčet nás. Doslova každý Syřan má na vlastní kůži zakusit, co to znamená klást odpor. Přijdou další masakry.
Jaká je relativní síla režimu oproti povstalcům?
V protikladu se situací na počátku revoluce se dnes více než 80% Syřanů staví proti Asadově klice. Opozice také postupně získala dobrou výzbroj, díky Kataru a Saúdské Arábii. Ale armáda a další státní bezpečnostní složky disponují nejsofistikovanější výzbrojí. Pokud jí použijí bez skrupulí, rychlý konec krutostí není v dohledu.
Dodávky zbraní z Ruska a Íránu válku prodlužují?
To je samozřejmě důležitý faktor, ale režim už má každopádně dost velkou palebnou sílu. Důvod proč opozice nedokázala dosáhnout zvratu ve vojenské situaci tkví také částečně v nepřekonatelných rozdílech objevujících se mezi islamistickými džihádistickými bojovníky a většinou obyvatelstva. Islamistické skupiny, které jsou výborně financovány a vybaveny státy Perského zálivu, se bezohledně zmocňují rozhodovacích pravomocí. Syřané kteří pozvedají zbraně proti diktátorovi ale nepodřizují se velení džihádistů jsou označováni jako nevlastenečtí a kacířští. To také ovlivňuje mnoho vojáků a důstojníků, kteří dezertovali k opozici, ale nejsou ochotni nahradit zkorumpovaný terorismus Asadova režimu náboženskou tyranií.
Ale není většina Syřanů zbožnými muslimy?
Ale přinejmenším polovina Syřanů je pro zachování odluky církve od státu - a nevidím v tom žádný protimluv. Konflikt mezi mocichtivými, děsivě netolerantními islamisty a opozičními bojovníky kteří nejsou nábožensky motivováni činí brzký konec války nepravděpodobným. A to nemluvím o spálené zemi, kterou po sobě všude zanechávají vládní jednotky.
Neexistuje žádný způsob, jak krveprolití ukončit?
Asadův režim musí zastavit vraždění a dobrovolně se vzdát moci. A islamističtí bojovníci mezi opozicí musejí akceptovat nenáboženské opoziční skupiny jako partnery se stejnými právy a už s nimi nezacházet jako s politickými protivníky. Pak se také vrátí členové strany Baas, kteří neudělali nic špatného, ale oponovali Asadovi a teď se skrývají v Iráku.
Členové strany Baas jsou majákem naděje v nový demokratický začátek?
Proč ne? V Iráku Spojené státy akceptovaly demokraticky smýšlejícího bývalého baasistu Ajáda Alavího coby premiéra. Pro miliony Iráčanů byly jeho demokratičtější hodnoty přitažlivější než náboženský lídr vlády Núrí al-Malikí a jeho ministři v Baghdádu.
Nevkládáte větší naději do Spojených států, které energicky prosazují demokratickou Sýrii?
V zemích ovlivněných Arabským jarem Američané věnovali své peníze Muslimskému bratrstvu. Jsou přesvědčeni, že to bude dominantní síla zítřka, a tomuto faktu se přizpůsobují.
Jak dlouho to potrvá, než se Asad vzdá?
Doufám, že to bude vyřízeno za pár týdnů. Ale z čistě vojenského hlediska to může trvat několik měsíců - pokud se nestane zázrak.
Jak by měl vypadat?
Zázraky jsou nepředvídatelné, tak jako povstání v Tunisku, Egyptě a Sýrii. Nevím o nikom, kdo by předvídal takové změny v chodu dějin, změny, které byly úplně neočekávané a po desetiletí se zdály být absurdní.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Vytisknout