Konec války v Afghánistánu v nedohlednu?

9. 5. 2012 / Daniel Veselý

Americký prezident Z Bagrámu zamířil do Kábulu, aby zde s prezidentem Karzáím podepsal smlouvu o budoucích americko-afghánských vztazích. Na základě této smlouvy se do konce roku 2014 ze země stáhne většina amerických vojáků a zůstane zde jen omezený vojenský kontingent. V průběhu této doby mají záležitosti okupační správy postupně přejít do rukou afghánských bezpečnostních složek, nikoliv však úplně. Oba lídři se shodli na tom, že je nutné, aby obě země nadále zachovaly "životaschopnou vojenskou a finanční alianci". Podle dohody má Pentagon "chránit" Afghánistán ještě deset let po stažení většiny svých vojsk, tedy do roku 2024.

Mezi americkými politiky podrobil tuto smlouvu smělé kritice americký kongresman Dennis Kucinich s argumentací, že v rámci dohody Spojené státy v Afghánistánu ponechají své vojáky na neurčitou dobu a zbytečně utratí další desítky miliard dolarů z kapes daňových poplatníků. "Navzdory kouřové cloně v podobě stahování naší armády ze země v Afghánistánu nadále zůstaneme.(...) Tvrzení prezidenta Obamy, že naše dlouhodobá přítomnost předejde útokům proti Spojeným státům, je v rozporu s afghánskou realitou. Samotné události posledních několika měsíců (uvedené v perexu článku -- pozn. aut.) jsou dostatečným argumentem, že náš čas v Afghánistánu vypršel," konstatoval Kucinich.

Tárik Ali, britský historik a spisovatel s pákistánskými kořeny, vnímá americko-afghánskou dohodu podobně jako Kucinich. Ali je známý a vytrvalý kritik politiky západních zemí vůči státům Středního východu a Latinské Ameriky, který má za to, že blesková Obamova návštěva Afghánistánu souvisí hlavně s jeho předvolební kampaní a také kamufláží předstírající, že válka v Afghánistánu končí. "Ozbrojené síly Spojených států zůstanou na takzvaných afghánských vojenských základnách do roku 2024. Prezident Obama měl ve své řeči na základně v Bagrámu také prozradit, že se nachází nedaleko věznice, kde jsou nadále mučeni vězni, aniž by měli přístup k právnímu zástupci," prohlásil Ali.

K dalším dlouhodobým kritikům afghánského dobrodružství patří americký historik a novinář Gareth Porter, jehož specializací je národní bezpečnostní situace USA. Ten zastává názor, že Obamovi se díky podepsání bilaterální smlouvy s afghánským prezidentem povedl husarský kousek spočívající v tom, že se válka před zraky americké a světové veřejnosti de facto chýlí ke konci, ačkoliv ve skutečnosti bude pokračovat dál. Porter, který smlouvu podrobil detailní analýze, píše: "Po oficiálním stažení amerických vojáků z Afghánistánu do konce roku 2014 zde zůstanou tisíce členů amerických speciálních jednotek (SOF), které provádějí noční razie zejména v paštúnských oblastech. Tyto noční vpády jsou přitom předmětem rostoucí nenávisti Afghánců k okupantům. Tyto síly budou v zemi operovat ještě řadu let, nehledě na právě uzavřenou smlouvu."

Americko-afghánská smlouva je také solí v očích organizace Afghan Peace Volunteers, které vadí, že po roce 2014 v jejich vlasti zůstane 20 000 příslušníků amerických speciálních sil a vojenských poradců: "Nechceme, aby se z naší země stala další "Okinawa", kde by američtí vojáci natrvalo zakotvili. (...) Američtí občané by měli pochopit, že se jejich armáda z naší země do roku 2014 nestáhne, ať už prezidentské volby vyhraje Barack Obama nebo Mitt Romney."

Nejdelší vojenské dobrodružství Bílého domu a jeho spojenců v NATO si podle kvalifikovaných zdrojů vyžádalo více než 40 000 lidských životů (jde "pouze" o zabité v důsledku operací okupačních sil), jak se můžeme dočíst třeba v listu Guardian a v odtajněných amerických depeších WikiLeaks. Cizí invaze a okupace nepřinesla afghánských ženám slibovanou rovnost ani svobodu, jež jim odpíral Taliban. Učebnicovým příkladem budiž bývalá poslankyně afghánského parlamentu Malalaj Džoja, která se stále nachází v ohrožení života, protože ostře kritizovala nejen Taliby, ale i vysoce postavené afghánské válečníky, kteří udržují vřelé styky s Bílým domem. Tato válka nemá podporu Evropanů ani Američanů, zatímco prezident Obama ji chce využít ve svůj prospěch při předvolebním klání, což je tuze cynické.

Vytisknout