Kdy začaly dějiny?

23. 4. 2012 / František Řezáč

Podle pořadu České televize Retro začaly dějiny města Mostu někdy kolem roku 1950, kdy sem byly přesunuty oddíly Československé lidové armády na výpomoc uhelným dolům.

V celém pořadu nepadne ani jednou slovo Němec, německý. To je opravdu obdivuhodný výkon při líčení dějin města, které mělo před válkou přes čtyřicet tisíc obyvatel, z nichž se převážná většina hlásila při tehdejším sčítání lidu, bytů a domů k německé národnosti.

Ve textu Wikipedie v češtině se slovo "německý" vyskytuje jedenkrát, ve větě: "Po válce byla většina původních, německy mluvících, obyvatel vysídlena."

Nějakého šťourala by mohlo napadnout, proč mezi vynikajícími obyvateli Mostu je tolik lidí s německými jmény. Ale to není v Čechách nic divného. Nic výjimečného není ani to, že v rozvoji mnoha českých měst hráli němečtí kolonisté od třináctého století významnou, možná rozhodující úlohu. Kdo by se o tom chtěl něco dovědět, tomu stačí přepnout na Wikipedii v němčině.

Pokud se alespoň trochu seznámíme s celými dějinami města Most/ Brüx, pochopíme některé souvislosti a důvody, proč se česky mluvící obyvatelstvo Mostu v šedesátých letech dvacátého století tak snadno smířilo s jeho zbouráním a vyměnilo ho za teplou vodu v paneláku.

Vždyť to žádné původní obyvatelstvo nebylo. Bydleli tam zhruba deset let.

Čeští Němci, kteří Most/ Brüx vybudovali, jenom těch let asi tak sedm set.

Škoda, že tvůrcům televizního pořadu Retro tyto souvislosti unikly. Člověka napadne, že to možná bude onou pověstnou "tlustou čárou za minulostí", kterou se na Mostecku podařilo, černě jako uhlem, nakreslit opravdu důkladně.

Ještě schází tu čáru dotáhnout "prolomením limitů" až k zámku Jezeří/ Eisenberg.

Než zámek zmizí, měli bychom si alespoň přát na onom místě zahrát nad smutnou krajinou pohřební pochod. Je z čeho vybírat. František Řezáč

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 23.4. 2012