A pan Lieberman si opět do úst neviděl

6. 3. 2012 / Jiří Kalát

Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman, v rámci celosvětového tažení proti syrskému režimu Bašára Asada, opět ukázal, jak dokáží být izraelští politici slepí, hloupí i pokrytečtí. Jak se dokáží přetvařovat, ukazovat na masakry cizích a přitom ty své pomalu zametat pod koberec. V nedělním rozhovoru pro Armádní rádio Lieberman pronesl: "Mezinárodní komunita musí zasáhnou a ukončit násilí, které zaplavilo Sýrii. V těchto chvílích musíme nechat politické cíle stranou. Jsme nejdříve lidé, teprve potom politici, vůdci, komentátoři a novináři. Co se v Sýrii děje v 21. století není možné tolerovat a musíme pomoci."

Jako by nebyl člověkem v předešlých dnech, když Izrael bombardoval Gazu, jako by nebylo 21.století, když izraelští vojáci zabíjejí palestinské děti. Je vidět, že on rozhodně nedal své politické cíle stranou a snaží se poukazovat na řádění jiného režimu, zatímco na zločiny izraelského státu se pomalu zapomíná. Snaží se tak vymlátit kredit z každé mrtvoly, kterou mu do cesty zanese osud, je mu jedno čí je, hlavně že nebude židovská.

Lidé ho poslouchají a najednou jako by zapomněli na operaci Lité olovo, během které izraelská armáda na konci roku 2008 a začátku 2009 zmasakrovala přes 1 300 lidí, z čehož převážnou část tvořili palestinští civilisté, včetně mnoha dětí. K tomuto hromadnému vraždění IDF stačilo 22 dní a se svým průměrem, přibližně 60 mrtvých na den, syrský režim rozhodně předstihuje. Asadovo vojsko silně bombarduje Homs posledních několik týdnů. Zahraniční diplomaté tlačí na režim, aby zastavil krveprolití, schvalují se sankce. Gaza je bombardována každý týden po dobu již několika let, i zde umírají lidé, ale sankce proti židovskému státu žádné. Podle některých jsou tam jen teroristé, podle jiných civilisté a bojovníci za svobodu. Zvláštní je, že si Izrael (tedy nejenom on) vždy vybírá obrázek, které se hodí k jeho politice. Takže zatímco z Gazy útočí "po zuby ozbrojení islamističtí fundamentální teroristé", v Homsu bojují "islamističtí pro-demokratičtí aktivisté, ozbrojení jen megafony a mírovými transparenty".

Od Liebermana to chtělo hodně silný žaludek něco podobného říci, silnou sebedůvěru a opovrhování ostatními národy. Není se čemu divit. Kdo by si dovolil označit izraelský režim za nedemokratický, diktátorský či za parazitující nejenom na životech statisíců Arabů, ale i svých vlastních občanů rozdílné barvy pleti, které diskriminují, stejně jako ostatní nežidy?

Tedy pane Liebermane, příště než budete kritizovat jiné, zameťte si před svým vlastním prahem, mohlo by se také jednou přihodit, že některé státy budou volat po zásahu proti řádění Vašeho režimu -- a popravdě, už by bylo na čase.

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 5.3. 2012