Studentů je příliš mnoho, jsou pasivní

29. 2. 2012 / Boris Cvek

Těžko dokáži přistoupit na úvahy pana Pavláska o tom, že akademici selhávají, pokud jsou v NERVu nebo dělají poradce premiérovi současné vlády, nebo že vůbec existuje něco jako "my akademici". Akademická půda by měla být charakteristická názorovou diverzitou, měly by ji tvořit samostatné a vyhraněné osobnosti s promyšleným a vyhraněným názorem, nikoli nějaké stádo, opakující táž slova, tytéž názory a tytéž zájmy. Láska ke vzdělání nemůže být láskou k jedné straně barikády a nemůže být stranictvím. Jedním z hlavních poslání univerzit je ukázat studentovi svět z mnoha různých úhlů pohledu a učit ho chápat argumenty i kulturní a historické kořeny pozic, s nimiž nesouhlasí. Taková osvěta nemůže spočívat v kádrování.

Komercionalizace vzdělání je jistě závažný problém v globálním měřítku. Psal jsem o tom do Britských listů v souvislosti s knihou významné americké filozofky Marthy C. Nussbaum. Přesto si myslím, že v ČR by se měla hlavní debata spíše vést o kvalitě vysokoškolského vzdělávání a o jeho smyslu. Říci, že vládní reformy jsou špatné a že neoliberalismus je zlo, je dost málo. Zajímaly by mne spíše odpovědi na otázky, zda nemáme vysokých škol příliš mnoho (z nichž většina jsou soukromé), zda poskytujeme vzdělání kvůli vzdělání nebo kvůli dotacím na studenta a platům (takže tak nějak necháme projít i studenty, kteří nic neumějí a nemají vůbec předpoklady pro zvládnutí látky) a konečně, zda studentské členy akademických obcí skutečně zajímá dění na vysokých školách a chodí k volbám do akademických senátů, nebo zda si teď jenom chtějí "užít" protivládní protesty pod praporem svých vyučujících? Z mých osobních zkušeností plyne, že drtivá většina studentů volby do akademických senátů i dění v těchto senátech ignoruje, že nevědí, jaká zásadní rozhodnutí se právě dějí na jejich vysoké škole na úrovni děkanátu či rektorátu, jak se hospodaří s penězi atd. V zásadě to platí také o zaměstnancích. Kromě toho v akademických obcích existuje velmi často rozmanitost názorů, konfliktů a různých stran v takových konfliktech, takže mi nějaká semknutost do jednotného "my" v boji proti vládě připadá pokrytecká. Nejdůležitější problémy zůstávají netknuty.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 29.2. 2012