Vnitřní svoboda?

7. 2. 2012 / Michal Vimmer

Vážený pane Tejkle, píšete: "No nevím, kdo z nás by se postavil ke svému celoživotnímu dílu s takovou osobní svobodou..."

Znáte Pavla Kohouta? Viděl jste někdy MF Dnes? V Mladé frontě (dnes již ne orgánu SSM) má Kohout rubriku, kde sebe sama nazývá Trilobitem. Vámi oceňované "osobní svobody" je tam každý týden několik sloupců.

Havlův souputník dramatik, chartista zakladatel Kohout dosáhl za léta mistrovství v okázalém sypání popela na svou hlavu a stěží ho v tom U Nás někdo překoná.

Občas se snaží být při tom i vtipný. Přiznávám, Havlovo Odcházení jsem neviděl, jaksi po zkušenostech s Havlovou reálnou politikou nemám zájem. Havel odešel a možná díky tomu rozpačitě příjmaný film sklidí náruč Českých lvů. Ale Kohout žije a bojuje !... Kohoutovy životní veletoče a lekce z morálky - to je seriál. Příklad za všechny, aneb jak prozřelý, bystrozraký exstalinista Kohout ruku v ruce s bratry Mašíny ... Co vlastně? (To pan PR Radar - Klvaňa Kohouta chválí.) Někteří lidé to tak prostě mají. Něco provedou, ale pak jsou první, kdo bijí čelem o mramor a volají - hle jsem nejhorší ze všech! (Před tím byli ovšem nejlepší. Oni jsou totiž vždycky nej. A běda, kdyby je v té kritice někdo předstihl. Oni jsou totiž vždycky první. Všude.)

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 7.2. 2012