Hlasovací komedie v Poslanecké sněmovně

27. 10. 2011 / Jiří Jírovec

26.10. 2011 se v 16.10 hlasovalo o drobné novele zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. Přesněji řečeno o tom, zda bude, byť navržena poslanci KSČM, propuštěna do druhého čtení.

V demokratických systémech, například v kanadském parlamentu se hlasuje tak, že se na konci svolávací periody zavřou dveře a ten, kdo je třeba v baru u whiskey, má smůlu. V případě závažnějších hlasování může kvůli kořalce třeba padnout vláda.

Hlasování probíhá tak, že se předsedající zeptá, kdo je pro a pak kdo je proti a z hlasitosti "yey" a "nay" usoudí, kdo vyhrál. Není-li možné rozhodnout, nebo hlasování je o důležité věci, hlasuje se povstáním. Opět v pořadí souhlasící a nesouhlasící. Každý souhlasící poslanec vstane a předsedající vysloví jeho jméno. Pak stejným způsobem vystoupí i nesouhlasící. Pak to skrutátoři sečtou a vyhlásí se výsledek.

Ne tak v české Poslanecké sněmovně. Tam může poslanec po hlasování namítnout, že hlasoval právě opačně než je uvedeno ve "sjetině" a prohlásit že zpochybňuje svůj hlas a nebo celé hlasování. Protože neexistuje žádná kontrola, že poslanec mluví pravdu, věří se, že selhala "těchnika bolšaja".

Při zmíněném hlasování došlo ke koaličnímu faux paux. Koalice neměla potřebných 72 hlasů, aby komouše utřela. Poslanec Jeník (ODS) tedy zpochybnil hlasování č. 46 . To původně dopadlo 70:65. Pravda, poslanci spolu s mačkáním gombíku zvedají ruce na souhlas, ale to asi nikdo nebere vážně. Naivní občan by se mohl domnívat, že někdo ty zvednuté ruce počítá a když selže technika, tak platí onen součet.

V 16.20 se tedy hlasování opakovalo. Poslanec Jelínek změnil svoje původní "ne" na "ano" a s ním i poslanci Schwarzenberg a Novotný, kteří to před tím nějak popletli a při č. 46 jim nedošlo, že nemohou hlasovat podle toho, jak se zrovna vyspí.

Aby se předešlo dalším trapnostem, bylo v kuloárech sehnáno dalších 8 poslanců z těch, kteří před tím nejevili o hlasování zájem. Ti pak zajistili, že hlasování č. 48 skončilo 81:64 ve prospěch koaličně demokratických zásad. Nelze přece dopustit, aby komunisti navrhovali zákony. To už by pak třeba chtěli i vládnout.

Pro zajímavost lze dodat, že Jednací řád Poslanecké sněmovny je, pokud jde o hlasování, velmi vágní. Není tam ani taková maličkost jako požadavek, aby námitky proti hlasování byly vzneseny před vyhlášením výsledku.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 27.10. 2011