Má být stávka okupační? Určitě!

15. 6. 2011 / Petr Kužvart

Proč okupační

Především: stávka, spočívající v opuštění pracoviště nebo v nenastoupení do práce bývá zpravidla velkou nahrávkou protivníkovi. Zaměstnavatel může povolat stávkokaze, pracoviště může znepřístupnit, může je obsadit policie nebo vojsko, může dojít k provokacím a diverzím na technologii, následné škody bude pochopitelně tendence svalit na stávkující - měli přece být na pracivišti, svévolně se z něj vzdálili nebo dokonce ani nepřišli do práce... .

Z principu je proto nutno trval na okupační formě stávky. Závod, podnik, provozovna či pracoviště musí být obsazeny svým osazenstvem - tou jeho částí, jež do stávky jde. Musí být zajištěno spolehlivé uzavření areálu před vstupem a pohybem nepovolaných osob. Kontroly na bráně musejí být zesílené a nesmlouvavé. Technologii je nutno zabezpečit proti škodám nebo poškození. V nezbytných případech, kde není možno bez velkých ztrát přerušit technologický proces (např. tavící nebo spalovací procesy na velkých hutních či tepelných zdrojích), je nutno v souladu s provozními předpisy klesnout s výkonem na minimální technologicky urdržitelnou úroveň a takto zařízení udržovat v pohotovosti. V okupovaném areálu je třeba mít přehled o osobách neúčastnících se akce, o lidech z vedení, z managementu firmy, o vedením najaté bezpečnostní službě. Nejlepší je nestávkující osoby po dobrém vyprovodit z areálu. To platí i o zaměstnancích bezpečnostních agentur, pokud se výslovně nepřidali ke stávce. Jejich roli musí převzít aktivní směna stávkových hlídek.

Tedy dopraváci by měli stávkovat ve svých garážích, depech, vozovnách, vozových parcích či nádražích a měli by mít své dopravní prostředky pod dohledem. Je nutno vyloučit nekontrolovaný přístup jiných osob. Pamatujme na možné provokace, pokusy o převzetí vozidel stávkokazy, ale i na nebezpečí diverzí na vozidlech. Následné havárie by byla tendence opět jednoduše připsat na účet stávkujících! Pokud nějaká vozidla budou určena k blokování komunikací nebo budov venku, pak musejí být trvale obsazena zesílenou stávkovou hlídkou. nebo pod jejím přímým dohledem.

Dost nebezpečné jsou pokusy odpůrců stávky např. setrvat v metru při skončení jeho nočního provozu a blokovat tak stávkující. Samozřejmě, s chutí bych takové týpky v metru zamkl a vypustil až stávka skončí. Jenže: lidé tohoto ražení mohou napáchat škody, budou mít dostatek času a příležitostí k provokacím, budou se motat i tam, kde nemají co pohledávat. Mohou způsobit škody a rizikové situace. V takovém případě je možno doporučit důslednost a důrazné vyklizení protor, jež musejí být spolehlivě uzavřeny a monitorovány stávkujícími. Zde nelze žádné nedůslednosti trpět. Po skončení provozu nemá v prostoru metra veřejnost co pohledávat!

Problém je, že stávka začíná o půlnoci. Noční směny budou muset vydržet na pracovištích do konce své směny a pak by měla přibýt ranní či denní směna a nikdo by neměl odcházet. Noční směna by měla mít vytvořeny podmínky pro odpočinek. A pro případ potřeby by měly být dohodnuty signály i k dřívějšímu nástupu ranních či denních směn.

Je možno očekávat konfrontační situace. Stávkové hlídky musejí být viditelně označeny, musejí vystupovat slušně ale rozhodně, měly by mít mírnější prostředky osobní sebeobrany (pepřový spray), neměly by se nenechat vyprovokovat. Veškeré problémové situace je nutno dokumentovat digitálním fotoaparátem nebo kamerou!

Neuvěřitelnost některých veřejných vyjádření

Neuvěřitelné se opět v minulých dnech stalo skutkem! Modré mužátko z Hradu si tuto příležitost nemohlo nechat ujít a znovu zaperlilo. Nyní pro změnu nepopírá existenci přírodních procesů a pravděpodobnost antropogenního vlivu na ně, ale ve vztahu ke stávce se vyjádřilo způsobem, který odpovídá úrovni anglického měšťáka z doby kolem roku 1850. Což je pro lidi tohoto druhu typické. On vždy ovládal a deklamoval jen liberalistické ideje té doby, ba i doby starší. Proč by měl být proto jakkoli poznamenán dalším vývojem, který byl převratný a trval 160 let? Kdyby si tyhle nesmysly ukřivděně a nasupeně brblal sedmdesátiletý důchodce někde u piva, přál bych mu to a člověku by to nevadilo. Jenže toto individuum není důchodce, ale nejvyšší představitel státu. Je otázkou, jak dlouho si takovou pochodující narcistní ostudu ještě necháme líbit, protože hanba padá spolehlivě na nás všechny.

Mezi oblíbené útoky patří tvrzení, že jde o ryze politickou stávku. Jde o hluboké nedorozumění. Každá stávka má politický význam a dopad. I zcela izolovaná stávka skupiny zaměstnanců vůči jedinému zaměstnavateli je samozřejmě i politickým činem, byť se z formálního hlediska týká pouze soukromoprávního vztahu zaměstnance a zaměstnavatele, tedy podmínek, za kterých trvá a má dále trvat. Všude, kde se potýká práce a kapitál, všude, kde se tak hledá a nalézá jakýsi momentálně přijatelný rovnovážný stav v poměru sil obou stran, tam všude nemůže jít pouze o pracovní, mzdové, sociální otázky v úzkém smyslu. Tam všude jde a nemůže nejít i o politiku.

A což teprve tam, kde stávkuje celé odvětví, kde akce směřuje proti řadě zaměstnavatelů, kde už jde o obecné poměry, o podobu právních předpisů a podobně. Nejobecnějším střetnutím o pracovní, mzdové, sociální a další postuláty je pak logicky stávka směřovaná proti vládě, proti postupu ministerské byrokracie, proti státní politice v daných oblastech. Je to stále legitimní stávka za pracovní a sociální požadavky, ale mírou svého rozsahu je v ní logicky a nevyhnutelně zvýrazněn onen veřejný, politický aspekt. To je normální. Není to stávka za anulování výsledků voleb, není to stávka za odstoupení toho kterého politika - tam by výhradní a ryze politický charakter cílů byl zřejmý. Zde je podstatou stále to, co bývá podstatou dílčích stávek, jak je zná české právo. Nicméne měřítko a rozsah celostátní akce nutně posunuje do popředí politickou stránku akce.

Nadcházející stávka v dopravě je naprosto legitimní ve smyslu ústavního pořádku této země. Má své různé stránky. Nenechme se balamutit vládní nebo jinou protistávkovou demagogií.

Využít svobodné tvořivosti a společenské samoorganizace!

Ve všech podobných situacích se ve zúčastněných probouzí obrovský, v běžných podmínách spící potenciál spontaneity, tvořivosti a vynalézavost. Lidé, kteří se dosud lhostejně míjeli, najednou pružně spolupracují na společné věci a dobrovolně, zdarma jdou do aktivit ještě včera nepředstavitelných. Náhle propuká vlna spintánní kreativity. To bývá vidět už i na demonstracích, kde vedle vytištěných cedulí je řada podomácku vyrobených transparentů a nápisů, obrázků a symbolů, jež bývají nápadité, vtipné, pružně reagují na okolnosti a vůbec nejsou hloupé či primitivní.

V případě déletrvající akce, například okupační stávky, ale i např. obsazení náměstí nebo budovy je nutno tuto kreativitu podporovat, protože dodává energii, dodává chuť pokračovat, dodává vědomí suonáležitosti a solidarity. V takových déletrvajících akcích je třeba využívat přirozené společenské tendence k samoorganizaci účastníků, k přirozené dělbě funkcí a prací, služeb a zařizování mnohých potřebných a prospěšných věcí.

Vrcholným projevem těchto přirozených tendencí by mohlo být dočasné převzetí funkcí, jež plní normálně státní či veřejné instituce a struktury. V rámci okupační stávky je to přirozenou nutností. Je třeba se postarat o základní fungování osazenstva včetně zabezpečení zdravotní služby a dalších podobných aktivit. Zvláštního významu a naléhavosti to však nabývá v případě rozsáhlých a déletrvajících protestních akcí. Zejména pokud dochází k blokování veřejného prostoru. Pak je s velkou výhodou, když stávkující či protestující sami zajistí, aby se lékaři dostali na svá pracoviště, když na svou stranu dostanou alespoň některé součásti integrovaného záchranného systému a pořádkové služby a zajistí jejich funkce pod svou kontrolou i tam, kde se jinak bez výjimky stávkuje a blokuje. Má to jednu obrovskou výhodu: pokud se tyto funkce ponechají na zaměstnavatelích, obcích, krajích nebo státu, bývají zneužívány, moc stojící proti má šanci švindlovat, sanitky mohou vozit policejní těžkooděnce, hasičské vozy stávkokaze, nehledě na to, že hasičské a podobné techniky lze zneužít proti protestujícím poměrně snadno. Pokud toto mají protestující pod svou kontrolou, pak ubude i demagogických protiargumentaci odpůrců nebo se tyto argumenty stanou se zjevně nehodnověrnými.

Podpora zvenčí je stěžejní!

Je naprosto nezbytné, aby u každé takové protestní akce byla cíleně pěstována a organizována podpora z vnějšku - od těch, kteří se z různých příčin neúčastní. Tato podpora musí být u déletrvajících akcí reálná (dodávky potravin, zdravotnockých a hygienických potřeb, ale i informací zvenku apod), ale musí být také vidět a slyšet. Pro shromažďování sympatizantů se nabízejí veřejná prostranství před okupovanými areály. Velmi prospěšné by bylo vydání odznaku, samolepky nebo jinak zpracovaného symbolu podpory, který by bylo možno nosit na oděvu a jeho masová distribuce.

V nadcházející stávce se aktivně zúčastní dopraváci, a to ještě ne všichni. Přitom budou stávkovat i za další profese, za řadu dalších odborových organizací, ale i za nás, odborově neorganizované občany této země. V případě takové selektivní stávky za širší cíle je viditelná podpora zvnějšku obzvlášť důležitá. Proto je správné pořádat shromáždění nebo pochody sympatizujících tak, aby byli opravdu vidět, aby se tyto akce nedaly přehlédnout ani ignorovat.

Vytisknout