Převraty na počkání, revoluce do tří dnů... a změna?

14. 6. 2011 / Karel Dolejší

Abychom alespoň zhruba pochopili, jak je tohle možné, musíme si nejprve připustit fakt, že existují sociální struktury mnohem stabilnější a vůči náhlým změnám inertnejší než politický režim. Francouzská historická škola Annales takové pomalé postupné procesy označovala výrazem longue durée.

Podívejme se na jeden z nich: Integraci české politické elity prostřednictvím korupce. Tento trend se objevil nejpozději na počátku husákovské normalizace, kdy už se ze strany režimu namísto autentického přesvědčení o tom, že je daný společenský systém jedině správný a oprávněný, požadoval pouze deklarovaný souhlas s okupací plus povinná účast na veřejných rituálech upevňujících moc vládnoucí skupiny. A dokonce ani uvnitř této skupiny samé už nebylo vynucováno o mnoho více. Nešlo už nadále ani tak o to, aby byl "soudruh" zastávající určitou pozici svatosvatě přesvědčen o správnosti socialismu (to by třeba mohl začít zase kafrat něco o reformách!). Důležitější se naopak stalo to, "abychom na něho něco měli" a on se nemohl postavit proti ostatním s poukazem na rozpory mezi ideologickými deklaracemi a skutečnou mocenskou praxí režimu. Jen ať to zkusí: Máme na něj šanon, a bude koukat, co na něj vytáhneme - kolik kde vzal na úplatcích, na jaké exotické dovolené byl, kolik sekretářek prošlo jeho postelí, kolik vloni utratil za alkohol, co kde kdy a komu řekl...

Deklarace současných českých politiků ohledně údajného odhodlání radikálně se vypořádat s korupcí ve světle této historie vypadají dosti komicky. Vždyť existující politický systém, stejně jako ten husákovský, ke svému fungování korupci nutně vyžaduje a nemůže bez ní vůbec být! Vždyť snad s výjimkou několika měsíců bezprostředně po "plyšáku" tento systém vlastně nikdy nepřestal fungovat! "Neřízené střely" typu Táni Fischerové a jí podobných, které se nenamočí do rutinních podloudných kšeftů s lobbyisty a úplatkáři, jsou z tohoto systému starostlivě odstraňovány, zatímco každému nově příchozímu je co nejdříve namočen čumák do toho, "co přece dělají všichni a tak je to normální". A pak jen ať si zkusí něco reformovat, máme na něj šanon... Nebude nám přece kazit kšefty.

Skutečnost, že korupce určuje tvář české politiky již nejméně čtyřicet let, zcela nezávisle na politickém režimu, vrhá patřičné a dostatečně výmluvné světlo na tvrzení těch, kdo se zapřísahají, že "demokratický systém" je v zásadě zdravý a korupčnictví v něm představuje jen cosi akcidentálního, co prý mohou samočistící mechanismy relativně snadno odstranit. Naopak: Ostraněni budou vždy důsledně ti, kdo se opravdu vážně pokusí s korupcí něco dělat. Není to vlastně nic těžkého: Vždyť pokud byli připuštěni k lizu, už na ně máme šanon, a média po obsahu skočí radostně jako psík upřímně zamilovaný do svého pána... Kauza Bárta (poškozující kšefty ŘSD a sponzora koalice miliardáře Bakaly) v kostce. A nějaké ty krysíny se už vždycky najdou...

Existují velmi účinné techniky umožňující odstranit jednotlivé nepopulární politické představitele, nebo - to v případě, že v záloze číhají týmy zahraničních poradců - dokonce celý režim. Že zpravidla žádná taková událost neodstraní dlouhodobé procesy, které ji přinejmenším částečně zapříčinily, to je věc druhá.

Je dobré mít tohle na paměti právě v okamžiku, kdy zemi čekají patrně nejradikálnější protivládní protesty od roku 1989. Je správné a navýsost potřebné, aby Nečas s Kalouskem odešli ze Strakovky co nejdříve. Nedělejme si však iluze, že demonstrace a stávky vynesou do politických výšin osoby mající čisté ruce...

Budeme moc a moc rádi, když budou mít aspoň čisté nohy.

Vytisknout