■ ■ ■

10. 5. 2011 / Petr Štengl

Part I.

Jednoho rána se probudil a zjistil, že se z něj stal mechanický pomeranč. Vykutálel se z postele a provedl nezbytné ranní úkony. Implantátor myšlenek a vzpomínek byl jako vždy poškozený a tak mu v hlavě vězela zaseklá vzpomínka na slona Péťu. Slon Péťa stál na betonovém vyvýšeném plácku, od návštěvníků ho dělil hluboký příkop a za zadní nohu byl připoután řetězem.

"Vidíš?" zavěštila si jeho matka "To je Péťa jako ty."

Slon Péťa se komíhal ze strany na stranu a natahoval chobot. Mechanický pomeranč se vykutálel na ulici, krátce, jen co mu jeho zvrásněná kůra dovolila, se usmál a zakutálel se pod kola prvního projíždějícího automobilu. Džus.

Part II.

Džus tekl všude proudem ulicemi. Doprava a infrastruktura zůstaly zcela ochromeny. Teď přišla ta pravá oranžová revoluce.

Vytisknout