Protihlukové zábrany a šumavský kůrovec

9. 5. 2011

1. Asi před 2 lety proběhla německou TV zpráva, že Technická uni v Karlsruhe vyvinula protihlukovou stěnu, která je vysoká asi 1 m (70 cm nad temenem koleje). Taková stěna je mnohem levnější a dosahuje prakticky stejného efektu. Kromě finanční úspory nenarušuje krajinu. Účinek vysokých stěn na pohyb zvířat, pokud vím, nebyl studován, ale musí být mnohem větší než vliv silnice nebo železnice. Poukazoval jsem na to v kruzích ochránců přírody (byl jsem léta členem spolkové rady pro entomologii a mám na svém kontu asi 100 vědeckých publikaci včetně několika knih, ačkoliv už v penzi jsem stále vědecky činný), ale zda se, že to nikoho nezajímá. Proč, když se ochránci přírody častou bouří kvůli malichernostem?

Nedávno jsem viděl v Belgii nízké stěny, průhledné, skloněné směrem k trati, tedy jako obráceně písmeno V.

Vím, že se zábranám bránilo obyvatelstvo podle IV. koridoru, ale proti rozhodnutí příslušného hygienika není obrany.

Zábrany se staví nejvíc na "východě". Třeba v okolí Erfurtu stojí zábrany mezi kolejemi (!), mezi trati a polní cestou nebo trati a lesem. Stavení zábran musí být především výborný business.

2. Šumava je problematické téma. Mluvil jsem o tom s několika ekology lesa. Mám dojem, že obě strany přehánějí, kde se to dá. Je třeba si uvědomit, že obnova porostů přírodní sukcesíi je záležitost nejméně na 100 let, nikdo to asi pořádně neví, ale to ještě nebude vzrostlý les (klimax), k tomu bude třeba další desítky let. Bylo by třeba zřídit nezávislé committee složené z Waldökologu (vědců) beze vztahů k politické správě Šumavy a k jejich protivníkům.

Vytisknout