Proč ani já nechci standard a nadstandard, aneb po dálnici nebo po okresce?

9. 5. 2011 / Jiří Baťa

Má-li být v současnosti u nás ve zdravotnictví zaveden systém dvojího léčení, tedy standardní a nadstandardní znamená to jediné: někdo bude léčen lépe, jiný hůře. Jinak to nelze chápat! Kvalitu léčení totiž budou určovat peníze. Za předpokladu, že oba pacienti budou mít tutéž diagnózu, každý z nich bude léčen odlišným způsobem. Pacient ve standardním režimu bude léčen v rozmezí a možnostech, které je schopen finančně pokrýt (takže jeho léčba bude levná, případně dlouhodobější a možná i dražší, nebo málo účinná, případně žádná, protože na ni již nebude mít), zatímco pacient v režimu nadstandardu se za příplatek nechá léčit drahými a účinnějšími léky, bude mu věnována maximální, tj. nadstandardní péče a pozornost (o nadstandardním prostředí jednolůžkového pokoje s veškerou moderní technikou a jinými "maličkostmi" k dispozici nemluvě) a jeho léčení může být časově neomezené, resp. tak dlouhé, jak bude pacient solventní. Účel světí prostředky. No, v každém případě, na rozdíl od pacienta ve standardu, vyjde z nemocnice s úsměvem, stoprocentně zdráv či vyléčen.

Znovu nadhodím otázku, k čemu tyto dva rozdílné přístupy v léčení? K této zvrácenosti dospěli naši politici (raději ani nezmiňuji fakta, které je k tomu vedly) jen proto, že je politicko-ekonomické okolnosti (víme o co jde), mj. občany nezaviněnými, je dohnaly k tomu, že se musejí zabývat zajištěním dostatku financí v tomto resortu (a nejen v tomto, ale pro celý SR). A tak přišli k tomu, že existují bohatí lidé, kteří jsou ochotni (na úkor nemajetných či chudých) si zaplatit cokoliv, co lze za peníze získat. Tedy i léky, léčbu i doktory.

Samozřejmě, jen hloupý by takovou šanci nevyužil a mezi ty ne hloupé (ale ani ne chytré, spíše "vyčůrané) se už v r. 2009 prezentoval pan doktor, exministr Julínek a jeho pochlebovači, ale protože se svými záměry (chválabohu) neuspěl (stejně jako celá tehdejší Topolánkova vláda), myšlenka se neztratila a našla své pokračovatele. Jednak v ministru Hegerovi, jednak v jeho pravé ruce Šnajdrovi, Kalouskovi a jiných, kteří vydatně prosazují tuto pro ně tak spásnou (snad až kolosální) myšlenku s vydatnou pomocí a podporou jejich rodné strany TOP 09 (s neskrývanou podporou Gazdíka od Starostů), ale i celé koaliční vlády. Peníze, peníze a zase jen peníze. Jako vždy až na prvním místě! Ty následky nejsou pro ně podstatné. Jsou a moc! Protože co je amorální a normální pro ně, není totéž pro ostatní většinu.

Nemohu než konstatovat, že tyto záměry jsou nelidské a nehumánní. Rozumím tomu, že někteří lidí jsou ochotni (když na to mají) si za ledacos připlatit, ale v souvislosti se zdravím resp. s nemocemi a jejich léčení je to nepřijatelné. Podle mne má člověk a jeho zdraví stejnou hodnotu, ať se to týká chudého či bohatého člověka. To, že existují některé či nějaké výjimky v postavení člověka ve společnosti, je dáno ne vždy samotným člověkem, ale ve velké míře i samotnou společností. Ne každý může být úspěšný a bohatý, ne každý si může zdraví kupovat, spíše naopak, musí za něj tvrdě platit! Po právu? V souladu s Ústavou, Listinou lidských práv? Notabene, kdo dává možnost stát se bohatým nebo chudým? No přece stát, jeho společenský režim a politický systém! S tou jejich pílí a úspěšností nechť jdou k šípku! Chce-li člověk být zdravý, musí pracovat, aby si mohl zaplatit už dnes nemalé peníze na či za své zdraví. Pokud mu stát práci neumožní (a víme, že ne), musí mu zajistit vše potřebné. Tedy i to zdraví. Navrhovaný obchod se zdravím není vynucen reálným stavem společnosti, ale stavem a snahou politicko-mafiánské pravopolitické kliky (koaliční vlády), která za cenu vlastního prospěchu uzurpuje většinu občanů, kteří by měli jejich (jako že rozpočtovou) nesoběstačnost (nenažranost) financovat!

V titulku jsem uvedl poněkud na pohled nesouvisející věci, když srovnávám standard a nadstandard s dálnicí a okreskou. Tento příměr se mi jeví jako relativně adekvátní k popisované záležitosti, neboť mi to přijde ne až tak nereálné. A sice, že dálnici budou moci za příplatek (nadstandard) používat jen bohatí či majetní a ostatní budou vyhnáni na okresní silnice (standard). Myslíte, že je to nesmysl? Já vás z toho vyvedu.

Pokud by stejně, jako k nedostatku financí ve zdravotnictví a potažmo možnostech využití nadstandardu u bohatých, resp. zvýšeným finančním zatížením všech léčebných prostředků (poplatky u lékaře, v lékárně, za léky, za plomby, za vstupní prohlídky, návštěvy specialisty, poplatky za "standardní" pobyt -- léčení v nemocnici atd. u většiny občanů) přistoupili naši "fenomenální reformátoři" k problematice údržby, oprav a provozování dálnic v Česku, jistě by nepohrdli nadstandardními příspěvky těch několika horních deseti tisíc, kterým by pak v rámci "jejich finanční pozornosti" tj. nadstandardu, kompenzovali používání dálnice výhradně pro jejich "maličkosti". No a protože by na tyto pozornosti či nadstandardní příplatky ta obyčejná motoristická chamraď (socky) neměla, byla by nucena používat jen "standardní" okresní silnice (se všemi dírami, rozpadajícími se mosty a mostky, které tam dnes jsou) a ještě by si museli snad i něco málo připlatit (např. mýtné). Samozřejmě je to příměr s nemalou nadsázkou, ale s vědomím, čeho jsou dnešní naši "vyvolení" zastupitelé schopni (zvláště mág Kalousek), to zas až tak nereálné není.

Krátce a stručně, já se selekcí léčení nemocných systémem se standardní a nadstandardní péčí, potažmo s navrhovanou reformou nesouhlasím. Znovu opakuji, je to zvrhlost, nemorálnost a nelidské obchodování se zdravím a životy obyčejných lidí. Nebo i to patří k demokracii? To snad ne!

Vytisknout