Zlata ubývá, generálové přibývají

9. 5. 2011 / Miloslav Štěrba

Portugalská legislativa je do jisté míry velmi inspirující. I kdyby jejich zlato bylo prodáno, nesmí být výtěžky podle tamního zákona použity na splácení dluhů veřejných financí. Tomu říkám bomba. Takže zatímco z ostatních zemí EU dorazí Portugalcům peníze občanů tří desítek ochotných států, portugalský zákon vyjde z boje jako vítěz. A to nás dosud krmili pochybnostmi o možnostech členských států EU! Strašili evropskými normami na velikost včelích rámečků, potřebou změnit název pomazánkového másla nebo dodržovat normu rozměrů nakládané okurky. A jaksi potichu si někteří pojistili státní bankrot.

V Praze včera slavili Den vítězství. Ještě donedávna Svátek osvobození, ale jak nám bylo odborníkem z Vojenského historického ústavu vysvětleno, zasloužíme si díky svým aktivním legionářům víc. Nebyli jsme jen pasivně osvobozeni, ale válku jsme vyhráli. A tak se na Vítkově mohly rozdávat další bojové standardy našim armádním jednotkám. Nový prapor obdržela 6.polní nemocnice z Hradce Králové, a také 25. raketová protiletadlová brigáda. Podle číslovek to vypadá, že máme armádu hodnou úcty. A nepřátel se nemusíme lekat, zvláště když si přečtou údaje o četnosti českých vojenských jednotek a nově jmenovaných generálech.

V ČT24 dění ze Žižkova komentovali tak, aby se člověk dokázal orientovat, proč naše pluky ponesou napříště jména hrdinů dávné minulosti. Že šavle u pasu důstojníka navazují na prvorepublikové, že bolševici Vítkov zneužili, a ani si nevšimli, že vedle prezidenta pokládal věnec ne předseda Senátu, jak bylo řečeno, ale první místopředseda Přemysl Sobotka. Kde byl a proč nerovnal stuhu na položeném věnci pan Milan Štěch, můžeme se dohadovat. Zkrátka, vzpomínkovou akci si zprivatizovala ODS. Naši veřejnost tak zastupovali: Přemysl Sobotka, Miroslava Němcová, Petr Nečas a primátor Bohuslav Svoboda. Nebýt nemocného Alexandra Vondry, mohla být ODS kompletní i s bývalým čestným předsedou.

Při pohledu na českou elitu jsem marně pátral v paměti, čím vším dnes tak reprezentativní strana přispěla k blahobytu zdejšího lidu. Proč se zlatý poklad ( dělený při rozpadu republiky v roce 1992 ze 102 t zlata ) ustálil na nešťastné číslovce 13 t ? Kolik že vlastně činí dluh veřejných rozpočtů? A proč o náhradách církvi se musí jednání vést tajně? A ještě mnoho dalšího člověka napadlo, když se tam na Vítkově klaněli replikám husitských praporů.

Vytisknout