Analýza
Kterak i Barack Obama prošlapal Donaldu Trumpovi cestu do Bílého domu
16. 1. 2017 / Daniel Veselý
Hodnocení odcházejícího amerického prezidenta Baracka
Obamy se přirozeně různí. Zatímco liberální sdělovací prostředky na Obamovo
prezidentství nahlížejí shovívavě a 58 procent
Američanů hodnotí práci 44. amerického prezidenta kladně, při bližším pohledu zjišťujeme, že některá
z Obamových politických rozhodnutí přispěla k progresi populismu a
xenofobních nálad v americké společnosti. Volební úspěch Donalda Trumpa byl
už jen logickým vyústěním této skutečnosti.
Obavy z Donalda Trumpa, který bude tento týden
slavnostně uveden do Oválné pracovny, jsou oprávněné a pochopitelné. Pokud nový
„lídr svobodného světa“ otevřeně sympatizuje s autokraty a diktátory, s nimiž nachází společnou řeč, jmenuje do svého týmu
nepotrestané válečné zločince, paranoidní
konspirační teoretiky a neofašisty, a pokud nemíní čelit zásadní hrozbě v podobě
globálního oteplování, není vůbec divu.
Nicméně za volebním úspěchem prostohubého magnáta
nelze primárně vidět prodlouženou paži Kremlu (analýza americké zpravodajské
komunity nepřináší
konkrétní důkazy o Putinově angažmá v amerických volbách), odhalení WikiLeaks ani spiknutí FBI. Existuje totiž
řada objektivních důvodů, proč nevyhrála
kandidátka sterilního ekonomického a politického establishmentu. A jedním
z těchto důvodů je i politická a ekonomická agenda prezidenta Baracka
Obamy.
Ještě před Obamovým nástupem do Bílého domu politolog Sheldon Wolin předpověděl, že pokud demokraté uspějí v prezidentských
volbách, neudělají nic, co by signifikantním způsobem změnilo směřování
americké společnosti k pravici. Podle Wolina byli demokraté uhranuti
centristickými zásadami do takové míry, že pro chudé Američany, obyčejné
zaměstnance a příslušníky menšin neexistovala autentická politická platforma,
jež by hájila jejich zájmy. A přestože Barack Obama po osmi katastrofálních
letech vlády George W. Bushe triumfálně vstupoval do Bílého domu
s příslibem změny na rtech, Wolinova předpověď se naplnila.
Zhruba tři měsíce poté, co se Obama ujal úřadu, čelili
představitelé Wall Street značnému hněvu a jejich pozice byla neobvykle slabá.
Finanční elity nesly odpovědnost za světovou ekonomickou krizi a lidé to moc
dobře věděli. Americký novinář a nositel Pulitzerovy ceny Ron Suskind napsal
pozoruhodnou publikaci o pozadí finanční krize s názvem Confidence
Men: Wall Street, Washington and the Education of a President, v níž uvádí, že prezident Obama v březnu
2009 svolal schůzku 13 předních amerických finančníků, aby je ujistil o své
podpoře. „Moje vláda je
jedinou věcí, která stojí mezi vámi a vidláky. Máte docela
vážný problém s PR a stává se z toho problém politický. A já vám chci
pomoct. Ochráním vás. Poskytnu vám ochranu před hněvem Kongresu a veřejnosti,“ prohlásil
tehdy Obama.
Sanace finančního sektoru z peněz daňových
poplatníků včetně zlatých
padáků pro přední bankéře mohla nerušeně pokračovat.
Taktéž propast mezi pohádkově bohatými a zbytkem společnosti se nadále
prohlubovala a během prvního Obamova mandátu 95 procent
hrubého národního příjmu směřovalo k jednomu procentu nejbohatších Američanů. „Progresivní prezident“ Obama
měl přitom historickou příležitost ke skutečné obnově Ameriky, neboť se mohl
inspirovat svým předchůdcem – Franklinem D. Rooseveltem. Prezident Roosevelt prostřednictvím politiky Nového
údělu ekonomiku USA, otřesenou světovou finanční krizi, postavil na nohy a hospodářský
růst trval desítky let.
Ačkoli je pravda, že v průběhu osmi let, kdy
Barack Obama úřadoval v Oválné pracovně, zaznamenaly Spojené státy
hospodářský růst, téměř 95
procent nově vytvořených pracovních míst byla buď
zaměstnání na částečný úvazek, nebo na vedlejší pracovní poměr. Stále více
Američanů má dvě až tři zaměstnání, aby mohli uživit sebe a své děti. Zatímco
příjmy většiny Američanů stagnovaly či klesaly, velké firmy a nadnárodní
korporace zažívaly zlaté časy. Prezident Obama byl od samého začátku velkým příznivcem
smluv o volném obchodu, včetně Transpacifického partnerství, z čehož Donald
Trump dokázal vytěžit politický kapitál.
Demokratická strana přišla během loňských
prezidentských voleb o klíčové hlasy ve své baště – ve státech Rezavého pásu.
Donald Trump zde dokázal zvítězit díky vysoké volební účasti republikánských
voličů a nízké volební účasti příznivců demokratů. Magnát měl pro obyvatele
Rezavého pásu jasný vzkaz: Ekonomický růst
slibovaný demokraty je fata morgána, a pokud opět
zvítězí demokratický kandidát, budete i nadále trpět. Obyvatelstvo států
Rezavého pásu bylo v průběhu Obamova mandátu zasaženo stagnací nebo poklesem
mezd, deindustrializací a odlivem pracovních míst do zámoří. Zatímco v roce 2012
v těchto státech Obama svůj mandát ještě obhájil, o čtyři roky později už
bylo pokrytectvím vinit ze zdejší neblahé ekonomické situace republikány. Bylo
navíc velkou chybou, že Hillary Clintonová podporovala Transpacifické
partnerství, protože případná implementace této dohody by byla příslibem
pokračující deindustrializace. I proto ve státech Rezavého pásu Trumpovo volební
heslo „Učiňme Ameriku znovu velkou“, slibující v rámci ekonomické obnovy návrat
pracovních míst ze zámoří a restart průmyslu, nalezlo vděčné posluchače.
Donald Trump dokázal získat mnoho politických bodů díky
svému izolacionistickému postoji, ač je celkem zjevné, že šlo o populistické
gesto. Trump ale správně poukazoval na destruktivní povahu intervencí a invazí
Obamovy éry, zejména pak v Libyi. Američané mají po krk nákladných
vojenských dobrodružství v zámoří a opomíjení domácích problémů. Představitelé
Demokratické strany by se proto měli chytit za nos, přestat vinit z prohry
všechny okolo a provést hlubokou sebereflexi, chtějí-li v roce 2020 Bílý
dům opět získat.
Souhrnně řečeno, Obamova administrativa nedokázala onu
proklamovanou změnu realizovat, jelikož ti, kteří nesli odpovědnost za finanční
krizi, nebyli potrestáni, ale naopak odměněni, zatímco příjmy obyčejných
Američanů stagnovaly či klesaly. A není pochyb, že tyto a další skutečnosti přispěly
k sublimaci hněvu, nárůstu populismu a xenofobních nálad, což vyústilo ve
volební úspěch populistického selfmademana, jenž stejně jako Barack Obama před
osmi lety přichází s příslibem změny na rtech.
Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.
Vytisknout