Analýza

Kterak i Barack Obama prošlapal Donaldu Trumpovi cestu do Bílého domu

16. 1. 2017 / Daniel Veselý

Obavy z Donalda Trumpa, který bude tento týden slavnostně uveden do Oválné pracovny, jsou oprávněné a pochopitelné. Pokud nový „lídr svobodného světa“ otevřeně sympatizuje s autokraty a diktátory, s nimiž nachází společnou řeč, jmenuje do svého týmu nepotrestané válečné zločince, paranoidní konspirační teoretiky a neofašisty, a pokud nemíní čelit zásadní hrozbě v podobě globálního oteplování, není vůbec divu.

Nicméně za volebním úspěchem prostohubého magnáta nelze primárně vidět prodlouženou paži Kremlu (analýza americké zpravodajské komunity nepřináší konkrétní důkazy o Putinově angažmá v amerických volbách), odhalení WikiLeaks ani spiknutí FBI. Existuje totiž řada objektivních důvodů, proč nevyhrála kandidátka sterilního ekonomického a politického establishmentu. A jedním z těchto důvodů je i politická a ekonomická agenda prezidenta Baracka Obamy.

Ještě před Obamovým nástupem do Bílého domu politolog Sheldon Wolin předpověděl, že pokud demokraté uspějí v prezidentských volbách, neudělají nic, co by signifikantním způsobem změnilo směřování americké společnosti k pravici. Podle Wolina byli demokraté uhranuti centristickými zásadami do takové míry, že pro chudé Američany, obyčejné zaměstnance a příslušníky menšin neexistovala autentická politická platforma, jež by hájila jejich zájmy. A přestože Barack Obama po osmi katastrofálních letech vlády George W. Bushe triumfálně vstupoval do Bílého domu s příslibem změny na rtech, Wolinova předpověď se naplnila.

Zhruba tři měsíce poté, co se Obama ujal úřadu, čelili představitelé Wall Street značnému hněvu a jejich pozice byla neobvykle slabá. Finanční elity nesly odpovědnost za světovou ekonomickou krizi a lidé to moc dobře věděli. Americký novinář a nositel Pulitzerovy ceny Ron Suskind napsal pozoruhodnou publikaci o pozadí finanční krize s názvem Confidence Men: Wall Street, Washington and the Education of a President, v níž uvádí, že prezident Obama v březnu 2009 svolal schůzku 13 předních amerických finančníků, aby je ujistil o své podpoře. „Moje vláda je jedinou věcí, která stojí mezi vámi a vidláky. Máte docela vážný problém s PR a stává se z toho problém politický. A já vám chci pomoct. Ochráním vás. Poskytnu vám ochranu před hněvem Kongresu a veřejnosti,“ prohlásil tehdy Obama.

Sanace finančního sektoru z peněz daňových poplatníků včetně zlatých padáků pro přední bankéře mohla nerušeně pokračovat. Taktéž propast mezi pohádkově bohatými a zbytkem společnosti se nadále prohlubovala a během prvního Obamova mandátu 95 procent hrubého národního příjmu směřovalo k jednomu procentu nejbohatších Američanů. „Progresivní prezident“ Obama měl přitom historickou příležitost ke skutečné obnově Ameriky, neboť se mohl inspirovat svým předchůdcem – Franklinem D. Rooseveltem. Prezident Roosevelt prostřednictvím politiky Nového údělu ekonomiku USA, otřesenou světovou finanční krizi, postavil na nohy a hospodářský růst trval desítky let.

Ačkoli je pravda, že v průběhu osmi let, kdy Barack Obama úřadoval v Oválné pracovně, zaznamenaly Spojené státy hospodářský růst, téměř 95 procent nově vytvořených pracovních míst byla buď zaměstnání na částečný úvazek, nebo na vedlejší pracovní poměr. Stále více Američanů má dvě až tři zaměstnání, aby mohli uživit sebe a své děti. Zatímco příjmy většiny Američanů stagnovaly či klesaly, velké firmy a nadnárodní korporace zažívaly zlaté časy. Prezident Obama byl od samého začátku velkým příznivcem smluv o volném obchodu, včetně Transpacifického partnerství, z čehož Donald Trump dokázal vytěžit politický kapitál.

Demokratická strana přišla během loňských prezidentských voleb o klíčové hlasy ve své baště – ve státech Rezavého pásu. Donald Trump zde dokázal zvítězit díky vysoké volební účasti republikánských voličů a nízké volební účasti příznivců demokratů. Magnát měl pro obyvatele Rezavého pásu jasný vzkaz: Ekonomický růst slibovaný demokraty je fata morgána, a pokud opět zvítězí demokratický kandidát, budete i nadále trpět. Obyvatelstvo států Rezavého pásu bylo v průběhu Obamova mandátu zasaženo stagnací nebo poklesem mezd, deindustrializací a odlivem pracovních míst do zámoří. Zatímco v roce 2012 v těchto státech Obama svůj mandát ještě obhájil, o čtyři roky později už bylo pokrytectvím vinit ze zdejší neblahé ekonomické situace republikány. Bylo navíc velkou chybou, že Hillary Clintonová podporovala Transpacifické partnerství, protože případná implementace této dohody by byla příslibem pokračující deindustrializace. I proto ve státech Rezavého pásu Trumpovo volební heslo „Učiňme Ameriku znovu velkou“, slibující v rámci ekonomické obnovy návrat pracovních míst ze zámoří a restart průmyslu, nalezlo vděčné posluchače.

Donald Trump dokázal získat mnoho politických bodů díky svému izolacionistickému postoji, ač je celkem zjevné, že šlo o populistické gesto. Trump ale správně poukazoval na destruktivní povahu intervencí a invazí Obamovy éry, zejména pak v Libyi. Američané mají po krk nákladných vojenských dobrodružství v zámoří a opomíjení domácích problémů. Představitelé Demokratické strany by se proto měli chytit za nos, přestat vinit z prohry všechny okolo a provést hlubokou sebereflexi, chtějí-li v roce 2020 Bílý dům opět získat.

Souhrnně řečeno, Obamova administrativa nedokázala onu proklamovanou změnu realizovat, jelikož ti, kteří nesli odpovědnost za finanční krizi, nebyli potrestáni, ale naopak odměněni, zatímco příjmy obyčejných Američanů stagnovaly či klesaly. A není pochyb, že tyto a další skutečnosti přispěly k sublimaci hněvu, nárůstu populismu a xenofobních nálad, což vyústilo ve volební úspěch populistického selfmademana, jenž stejně jako Barack Obama před osmi lety přichází s příslibem změny na rtech.

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Vytisknout