Vůči Rusku je nutno zaujmout nehysterický, pevný postoj

8. 1. 2017

Během své diplomatické kariéry jsem se naučil respektovat Rusy, jejich historii a vitalitu. Poučil jsem se, že se nikdy nevyplácí Rusko podceňovat anebo mu projevovat bezdůvodně neúctu. Poučil jsem se ale také, že pevný postoj a bdělost a zdravé porozumění hranicím možného jsou nejlepším způsobem jak jednat s výbušnou kombinací pocitu křivdy a nejistoty, kterou Vladimír Putin zosobňuje.

Skutečností je, že v dohledné době zůstane náš vztah k Rusku zůstane konkurenční a často nepřátelský, píše v neděli v deníku New York Times bývalý americký velvyslanec v Moskvě a nynější šéf Carnegiho nadace William J. Burns. Důvodem jsou zásadní neshody v názorech na roli druhé strany ve světě.

Je lákavé si myslet, že tyto neshody je možné překonat osobním přátelstvím a vyjednáváním. To je pošetilý začátek pro rozumnou politiku. Bylo by zvlášť pošetilé si myslet, že znepokojující zásahy Ruska do amerických prezidentských voleb by měly být bagatelizovány, ať je to jakkoliv nepohodlné.

Agresivní zásah prezidenta Putina do amerických voleb, stejně jako jeho širší zahraniční politika, má nejméně dva motivující faktory. Prvním je přesvědčení, že nejrealističtější strategií jak udělat z Ruska znovu velmoc, je učinit to na úkor pořádku, jemuž stojí v čele Američané. Chce, aby Rusko nebylo omezováno západními hodnotami a institucemi a aby bylo zcela svobodné ve svém úsilí vytvářet si sféru vlivu.

Druhý motivační faktor je těsně spojen s prvním. Legitimizace Putinova systému domácího útlaku závisí na existenci zahraničních hrozeb. Když byly vysoké ceny ropy, Putin měl možnost posílit svou společenskou smlouvu s ruskými občany prostřednictvím rostoucí životní úrovně. O tuto výhodu však Putin přišel v důsledku nízkých cen energie a západních sankcí a v důsledku jednorozměrné ekonomiky, kde autentické reformě brání imperativ politické kontroly a korupce, která ji umožňuje.

Putin je realista a je si vědom relativní slabosti Ruska, avšak opakovaně dokazuje, že upadající mocnost může být stejně ničivá jako mocnost na vzestupu. Kolem sebe vidí obrovské množství možností.

Jestliže se mu nedaří posilovat Rusko, nicméně má možnosti oslabit Spojené státy, se svou charakteristickou taktickou agilitou a ochotou jednat tvrdě a riskovat. Pokud nemůže mít v Kyjevě podlézavou vládu, může okupovat Krym a vytvořit nefunkční Ukrajinu. Když nemůže snést možnost demokratické změny v Sýrii, rozhodne se tam použít vojenské síly, ochromit Západ a uchovat Asada u moci na troskách Aleppa. Pokud nemůže přímo zastrašovat Evropskou unii, může urychlit její rozklad podporou protievropských nacionalistů a využívat při tom vlny uprchlíků, která částečně vznikla v důsledku jeho vlastní brutality. A zároveň poukazuje na to, co se zdá být pokrytectvím a neschopností západních demokracií a rozmlžuje hranici mezi fakty a fikcí.

Co je tedy nutno udělat? Zachovat a rozšířit Obamovy akce proti ruskému hackerství. Rusko zaútočilo na integritu našeho demokratického systému a příštím bojištěm jsou volby v Evropě v roce 2017. Druhým krokem musí být ujistit evropské spojence Ameriky, že USA absolutně podporuje NATO. Naše síť spojenců není mlýnským kamenem na našem krku, ale mocným kapitálem. Třetím krokem je nutnost ostře se zaměřit na Ukrajinu, zemi, jejíž osud bude mít kritický význam pro budoucnost Evropy i Ruska. Ukrajině je nutno pomoci vytvořit úspěšný politický systém, který se Rusko snaží zničit.

Je nebezpečné povrchně hovořit o "společné válce proti islamistickému extremismu" či o společném úsilí proti Číně. Krvavá role Ruska v Sýrii hrozbu terorismu obrovským způsobem zvětšila a navzdory rostoucímu znepokojení ohledně sílící Číny Putin neobětuje svůj vztah k Pekingu.

Během své diplomatické kariéry jsem se naučil respektovat Rusy, jejich historii a vitalitu. Poučil jsem se, že se nikdy nevyplácí Rusko podceňovat anebo mu projevovat bezdůvodně neúctu. Poučil jsem se ale také, že pevný postoj a bdělost a zdravé porozumění hranicím možného jsou nejlepším způsobem jak jednat s výbušnou kombinací pocitu křivdy a nejistoty, kterou Vladimír Putin zosobňuje. Poučil jsem se, že jsme v daleko výhodnějším postavení než pan Putin. Pokud budeme jednat metodicky a budeme projevovat sebevědomí ohledně své síly a budeme pevně hájit své hodnoty, budeme nakonec schopnit vybudovat si s Ruskem stabilnější vztah, bez iluzí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Rusko za Vladimíra Putina | USA
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 11.1. 2017