Válka se ovšem od Clausewitzových dob radikálně proměnila. Prožili jsme éru totální války, (1914 - 1945), která Clausewitze silně zdiskreditovala, a studené války (1947 - 1989), během níž se Clausewitz zdál být irelevantní.

V současnosti přicházejí hrozby od stínů. Je nutno vypracovat nové kategorie, abychom pochopili válku, kterou tyto "stínoví" teroristé vedou proti nám a abychom se naučili vést válku proti nim.

Teroristé totiž nemají politické cíle v clausewitzovském smyslu, domnívá se Ferguson. Jejich cíle jsou nesmírně širové - globální vítězství islámu - a všichni jsme možnými obětmi, protože teroristé dávají přednost zabíjení civilistů. Je to tedy "náhodná válka". Je nemožné předpovědět, kde nepřátelé zaútočí v příští etapě.

Určitou vinu na tom, že jsou v současnosti tak lehce po světě dosažitelné zbraně, nesou západní mocnosti, včetně USA. V řadě členských zemí NATO fungují firmy, které se specializují na prodej zbraní. Ale omezování vývozu zbraní není řešením - ten, kdo usiluje zbraně získat, je nakonec vždycky dostane.

Jak však mohou exponenti tradiční clausewitzovské války - Západ - reagovat na novou verzi stínové, amatérské teroristické války?

Určitá paralela mezi britským impériem a dnešními Spojenými státy existuje - dnešní terorismus je totiž globální jev a je nutno proti němu bojovat všude. Podstatou globální války je válka na dlouhé vzdálenosti.

Neustálé intervence na velké vzdálenosti, o kterých Američané nevědí nic, nemusejí být příliš atraktivní. Zejména liberálové budou protestovat proti porušování státní suverenity jiných zemí, která je zaručena v Chartě OSN.

Avšak pro Brity to fungovalo, argumentuje britský autor. Po Napoleonovi docházelo v devatenáctém století už jen k méně častým, kratším a menším válkám než v předchozích třech stoletích. Existence neporazitelné vojenské "supervelmoci", která by byla skutečně ochotna zasahovat - to znamená použít své neporazitelné vojenské moci - by byla pravděpodobně pro zachování světového míru lepší než všechny možné mírové dohody.

Už římský autor Vegetius to řekl jasně: Chcete-li mír, připravujte se pro válku. Opak se zdá být také paradoxem, až orwellovským: chcete-li válku, připravujte se pro mír. Jinými slovy, nejjistější metodou, jak způsobit, aby docházelo k válkám častěji, by bylo následovat evropského příkladu a odzbrojit, anebo prostě poslechnout izolacionisty a "odvolat naše hochy" domů. Nepřátelé Spojených států vědí dobře, že Achillovou patu americké zahraniční politiky je charakteristická neochota amerických voličů riskovat životy amerických vojáků ve vzdálených zemích.

Američané však budou muset znovu začít hrát onu "velkou hru" - kombinaci výzvědné činnosti a strategicky cílených akcí - jak to činila Británie v 19. století. Motivací veškerých těchto vojenských činností však bude - jako za Clausewitze - i nadále politika.

Válka proti terorismu je svou podstatou skutečně nová, argumentuje autor. Je vzdálená - zeměpisně i technologicky. Přesto však bude svou podstatou clausewitzovská. Půjde o energické prosazování legitimního politického cíle politováníhodnými, ale nezbytnými násilnými prostředky.