18. 12. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 12. 2002

Američané budou muset vést válečné akce, má-li být zachován světový mír

V nejslavnějším výroku svého mistrovského díla "O válce" z roku 1832, charakterizoval Carl von Clausewitz válku "ničím jiným než pokračováním politického styku, s používáním jiných prostředků". Dodal: "Není válka jen jiným druhem psaní a jazyka pro politické myšlenky? Má svou vlastní gramatiku... Válka je nástrojem politiky. "

Pohlédněme na argument britského konzervativního politika Nialla Fergusona, který v listě New York Times napsal, že od 11. září má americká zahraniční politika neomylně "clausewitzovské" charakteristiky. Válka, jak se zdá, se znovu stala letos znovu "legitimním nástrojem pro pokračování politického dialogu". V červnu letošního roku ve West Pointu prezident Bush obnovil tradiční doktrínu "preventivní války" z 19. století. Tuto argumentaci posléze o tři měsíce později rozpracoval podrobněji třiatřicetistránkový dokument nazvaný Národní bezpečnostní strategie USA". Spojené státy si nyní činí právo zahájit předem válku proto, aby zabránily jakékoliv "smrtelné hrozbě" své bezpečnosti.

Válka se ovšem od Clausewitzových dob radikálně proměnila. Prožili jsme éru totální války, (1914 - 1945), která Clausewitze silně zdiskreditovala, a studené války (1947 - 1989), během níž se Clausewitz zdál být irelevantní.

V současnosti přicházejí hrozby od stínů. Je nutno vypracovat nové kategorie, abychom pochopili válku, kterou tyto "stínoví" teroristé vedou proti nám a abychom se naučili vést válku proti nim.

Teroristé totiž nemají politické cíle v clausewitzovském smyslu, domnívá se Ferguson. Jejich cíle jsou nesmírně širové - globální vítězství islámu - a všichni jsme možnými obětmi, protože teroristé dávají přednost zabíjení civilistů. Je to tedy "náhodná válka". Je nemožné předpovědět, kde nepřátelé zaútočí v příští etapě.

p> Je to také "nízkorozpočtová" válka. Stačí pár násilných mladíků, několik malých zbraní a pár výbušnin.

Určitou vinu na tom, že jsou v současnosti tak lehce po světě dosažitelné zbraně, nesou západní mocnosti, včetně USA. V řadě členských zemí NATO fungují firmy, které se specializují na prodej zbraní. Ale omezování vývozu zbraní není řešením - ten, kdo usiluje zbraně získat, je nakonec vždycky dostane.

Jak však mohou exponenti tradiční clausewitzovské války - Západ - reagovat na novou verzi stínové, amatérské teroristické války?

Určitá paralela mezi britským impériem a dnešními Spojenými státy existuje - dnešní terorismus je totiž globální jev a je nutno proti němu bojovat všude. Podstatou globální války je válka na dlouhé vzdálenosti.

Neustálé intervence na velké vzdálenosti, o kterých Američané nevědí nic, nemusejí být příliš atraktivní. Zejména liberálové budou protestovat proti porušování státní suverenity jiných zemí, která je zaručena v Chartě OSN.

Avšak pro Brity to fungovalo, argumentuje britský autor. Po Napoleonovi docházelo v devatenáctém století už jen k méně častým, kratším a menším válkám než v předchozích třech stoletích. Existence neporazitelné vojenské "supervelmoci", která by byla skutečně ochotna zasahovat - to znamená použít své neporazitelné vojenské moci - by byla pravděpodobně pro zachování světového míru lepší než všechny možné mírové dohody.

Už římský autor Vegetius to řekl jasně: Chcete-li mír, připravujte se pro válku. Opak se zdá být také paradoxem, až orwellovským: chcete-li válku, připravujte se pro mír. Jinými slovy, nejjistější metodou, jak způsobit, aby docházelo k válkám častěji, by bylo následovat evropského příkladu a odzbrojit, anebo prostě poslechnout izolacionisty a "odvolat naše hochy" domů. Nepřátelé Spojených států vědí dobře, že Achillovou patu americké zahraniční politiky je charakteristická neochota amerických voličů riskovat životy amerických vojáků ve vzdálených zemích.

Američané však budou muset znovu začít hrát onu "velkou hru" - kombinaci výzvědné činnosti a strategicky cílených akcí - jak to činila Británie v 19. století. Motivací veškerých těchto vojenských činností však bude - jako za Clausewitze - i nadále politika.

Válka proti terorismu je svou podstatou skutečně nová, argumentuje autor. Je vzdálená - zeměpisně i technologicky. Přesto však bude svou podstatou clausewitzovská. Půjde o energické prosazování legitimního politického cíle politováníhodnými, ale nezbytnými násilnými prostředky.

                 
Obsah vydání       18. 12. 2002
17. 12. 2002 Analyzují Evropané, jaká bude účast jejich zemí na americkém raketovém systému?
17. 12. 2002 Mučení je zlo: ale řekne to Blair nahlas?
17. 12. 2002 Američané budou muset vést válečné akce, má-li být zachován světový mír
17. 12. 2002 "Hin se hukáže" len v Jiráskovi? Lubomír  Sedláčik
18. 12. 2002 Vánoce Štěpán  Kotrba
18. 12. 2002 Česká poesie v předvánočním Stockholmu Jana  Witthed
18. 12. 2002 Předvánoční projev soudruha Antonína Zápotockého z roku 1952
17. 12. 2002 Co nebylo v novinách: jak psaly o válce proti Afghánistánu některé české a britské deníky Nellie  Woods
17. 12. 2002 What wasn't in the papers: How some Czech and British newspapers wrote about the war in Afghanistan Nellie  Woods
13. 12. 2002 LN: "Přišel Brzezinski a položil si věci na stůl"... Jakub  Žytek
16. 12. 2002 Jak se píše hanopis Zdeněk  Jemelík
2. 12. 2002 Hospodaření OSBL za listopad 2002 Jaroslav  Štemberk
2. 12. 2002 Statistiky čtenosti Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech