Zmasakrovaní Arabové se nepočítají, aneb trocha statistiky neuškodí
28. 3. 2017 / Daniel Veselý
Pokaždé, když nějaký útočník muslimského vyznání spáchá nějaký těžký zločin, potažmo teroristický čin, objevují se prohlášení typu „Jsme ve válce s islámským světem“, „Ať táhnou“, „Oni to prostě mají v povaze“ apod. Všechny tyto zločiny je ale třeba posuzovat individuálně, neboť jejich extrapolace zamlžuje skutečná fakta. Útočník z Londýna, 52-letý rodilý Brit a konvertita, měl podobně jako atentátníci-muslimové z loňského léta pestrou kriminální minulost a mohl být sveden nihilistickou džihádistickou ideologií. Patologický jedinec, dalo by se říct, který nemá s drtivou většinou obyčejných muslimů nic společného. V tutéž dobu, kdy televizní kamery snímaly dějiště westminsterského neštěstí, se však mnohonásobně větší tragédie odehrávají v iráckém Mosulu, kde je pachatel dobře znám.